Předmluva

Evropská rada, která zasedala 14. a 15. prosince roku 2001 v Belgii v Laekenu, konstatovala, že Evropská unie dospěla k rozhodujícímu okamžiku své existence a svolala Evropský konvent o budoucnosti Evropy.

Tento Konvent byl pověřen tím, aby vyslovil návrhy na tři témata: sblížit evropské občany s evropským záměrem a evropskými orgány, dát organizační základ politickému životu a evropskému politickému prostoru v rozšířené Evropě a učinit z Unie faktor stabilizace a model v novém uspořádání světa.

Konvent určil odpovědi na otázky, které zazněly v prohlášení z Laekenu:

navrhuje lepší rozdělení působnosti Unie a členských států,

doporučuje sloučení smluv a udělení právní subjektivity Unii,

stanoví zjednodušení akčních nástrojů Unie,

navrhuje opatření na posílení demokracie, průhlednosti a účinnosti Evropské unie rozšířením příspěvku vnitrostátních parlamentů k legitimitě evropského záměru, zjednodušením rozhodovacích procesů a zajištěním větší průhlednosti a přehlednosti chodu evropských orgánů,

stanoví nezbytná opatření pro zlepšení organizačního uspořádání a posílení úlohy každého ze tří orgánů Unie, zejména s přihlédnutím k rozšíření. Prohlášení z Laekenu položilo otázku, zda by zjednodušení a nová úprava smluv neměly otevřít cestu k přijetí ústavního textu. Jednání Konventu nakonec vyústilo k vypracování návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu, textu, který na plenárním zasedání 13. června 2003 dosáhl širokého konsensu.

Máme tu čest tento text jménem Konventu předložit dnes, 20. června 2003, Evropské radě na zasedání v Soluni s přáním, aby se stal východiskem budoucí Smlouvy zakládající evropskou Ústavu.