29. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 1. 2003

K útoku proti Iráku budou použity vlny bombardérů B52. Ve Vietnamu, kde při americké invazi v šedesátých letech zahynulo víc než milion lidí, jsem jednou pozoroval, jak oblohou padaly tři žebříky bomb. Padaly z bombardérů B 52, letících ve formaci, neviděny, nad mraky. Shodily toho dne asi 70 tun bomb do oblasti určené pro kobercové bombardování. Předpokládalo se, že všechno uvnitř tohoto čtverce zahynulo.

Když jsem dorazil do jedné vesnice uprostřed tohoto čtverce, namísto ulice tam byl kráter. Uklouzl jsem po utrženém lýtku buvola a spadl jsem tvrdě do příkopu, naplněného kusy končetin a celými těly dětí, hozených výbuchem do vzduchu. Kůže těch dětí se odchlipovala pod ní byly vidět žíly a spálené maso, z něhož prosakovala krev. Jedna malá noha byla tak zkroucená, že se zdálo, že roste z ramene dítěte. Začal jsem zvracet.

Hovořím o tom záměrně. A takové scény jsem viděl v dalších a dalších válkách. Nikdy jsem však takovéto záběry neviděl v "mediálních válkách" v televizi ani na fotografiích v tisku.

Toto napsal ve středu v deníku Daily Mirror veterán mezinárodní válečný reportér John Pilger a pokračoval:

William Russell, velký korespondent, který psal reportáže o masakrech imperiálních válek, zřejmě jako první použil výrazu "mají zkrvavené ruce", když popisoval neposkvrněné politiky, kteří z bezpečné vzdálenosti nařizují masové vraždění obyčejných lidí.

Podle mé zkušenosti platí tento výraz zejména pro ty moderní politiky, kteří nemají žádnou osobní zkušenost z toho, co je to válka, lidé jako George Bush, jemuž se podařilo nesloužit ve Vietnamu, a zdegenerovaný Tony Blair.

Tito lidé vyzařují základní zbabělství osob, kteří způsobují smrt a utrpení nikoliv vlastní rukou, ale prostřednictvím řetězce velení, který potvrzuje jejich "autoritu".

Britský polobulvární deník Daily Mirror opustil už před celou řadou měsíců témata, jako je nahlížení do ložnic celebrit, a věnuje se seriózní politice (komentátoři tehdy dosti cynicky pochybovali, jak dlouho to Mirroru vydrží, ale zatím mu to vydrželo). Už celou řadu týdnů se Daily Mirror ostře staví proti válce proti Iráku a podpoře britské vlády prezidentu Bushovi. Když jsem byl před týdnem v Londýně, povšiml jsem si, na stáncích vydání listu Daily Mirror, který otiskl na titulní straně velký formulář protestního dopisu, který podle jeho doporučení mají britští občané posílat Tonymu Blairovi. Mirror využívá argumentace známého a proslaveného televizního reportéra a novináře, zabývajícího se závažnými mezinárodními investigativními tématy, Johna Pilgera. I ve středečním vydání tiskne útočný Pilgerův článek proti Blairovi. Pilgerovy argumenty jsou možná drsné, ale dost obtížně vyvratitelné. Je samozřejmě pravda, že Iráčané nevýslovně trpí pod Saddámovou krutovládou, kterou pomohli vybudovat Spojené státy a jejich západní spojenci. Zlikvidovat ji asi měli jistě už dávno, proč k tomu přistupují právě teď? Z humanitárních důvodů ani v zájmu obyčejných Iráčanů to asi nebude...

Kompletní článek anglicky >

John Pilger v současnosti pracuje jako dokumentarista pro britskou komerční televizi ITV (obdobu české TV Nova :) )

Životopis Johna Pilgera >

29. 1. 2003
"Čím více se vesmír zdá být srozumitelný, tím víc připadá beze smyslu," napsal fyzik Steven Weinberg. Podobný názor zastávají mnozí vědci. Paul Davies z australského Střediska pro astrobiologii na Macquarie University, který 27. ledna přednášel v Londýně o původu života, s tímto názorem nesouhlasí. (Plná verze jeho argumentace v angličtině je zde).
Mirek Vodrážka
29. 1. 2003

Více než dvě stovky mírových aktivistů, ekologů, hippies, anarchistů, feministek, ale i "obyčejných" lidí se sešlo v neděli 26. ledna na pražském Václavském náměstí, aby protestovali proti možné válce s Irákem. Shromáždění se zúčastnili i mnozí z Američanů, žijících v Praze. Jejich přítomnost byla viditelná i na transparentech, kde se mísila čeština s angličtinou. Akci nepořádala žádná organizace, sešli se na ní zkrátka lidé, kteří nesouhlasí s chystanou válkou, které by se měli účastnit i čeští žoldáci. Tento termín používám záměrně, neb vystihuje pravou podsatatu zapojení Armády České republiky do této války - není to čestná obrana vlasti, ale "práce" za peníze, za krvavé peníze.

Iráčtí aktivisté, propagující Saddáma Husejna Jediný nesouhlas demonstrantů vyvolalo několik provokujících občanů Iráku, kteří přinesli na Václavské náměstí transparenty, vlajky Iráku a portréty Saddáma Husajna. Jejich přítomnost i dialog s policií natáčeli z uctivého povzdálí dva arabští kameramani s poněkud neprofesionálním vybavením. Po domluvě policie ale Iráčané své transparenty srolovali a shromáždění opustili. Kameramani se vytratili též...

Mirek Vodrážka I anarchisté v průběhu demonstrace skandovali protiválečná hesla, aniž se museli "zakuklit", což je potěšitelná změna... Demonstrace prošla Starým městem a přes Karlův most až k ambasádě USA, kde dvě iniciátorky předaly květiny a petici. Její text česky přečetl "radikální feminista a teoretik chaosu" Mirek Vodrážka. Vzhledem k "pacifistickému charakteru" akce se nestal ani žádný incident s hozenou lahví či jiná provokace, která by umožnila policistům jakýkoliv zákrok.

Uniformovaná i neuniformovaná policie, která shromáždění doprovázela, zachovávala klid a odstup. Množství podivných postav se oproti jiným podobným akcím kupodivu snížilo na rozumnou míru, umožňující jim sice pasivní monitorování průběhu akce, ale nenarušující demonstraci žádnými provokacemi či perlustracemi jejích účastníků.

Podivné postavy... To je oproti minulým letům potěšitelný vývoj. Možná dospějeme i do situace, kdy budou na každou nahlášenou demonstraci stačit pouze čtyři příslušníci pořádkové policie, několik policitů usměrňujících dopravu a případná pohotovost dalších dvaceti uniformovaných policistů pro případ násilného střetu s "anti-demonstrací". Média se uklidní, ta krvelačná si najdou jinou zábavu a začne se více diskutovat o odlišných názorech demonstrantů, nikoliv o "očekávaných střetech s policií".

Kontrarozvědka by už konečně mohla zprofesionalizovat svůj operativně-analytický tým a pak se možná spolehne ve věci "levicového terorismu" na veřejně dostupné informace ze stránek aktivistických uskupení či monitoring médií a začne dělat konečně trochu užitečnější práci. Plýtvání lidskými silami i technikou platíme totiž my všichni ze svých daní. Zbytečně. Kolosální úlety policie i tajné služby (např. 800 policistů na demonstraci deseti nacionalistů na Staroměstském náměstí proti NATO) také. Hučínovský syndrom v BIS už snad konečně vymizel a tak nic nestojí v cestě ani polidštění policie...

FOTOREPORTÁŽE  1   2   3 

28. 1. 2003
V neděli 26. ledna 2003 zemřel ve věku pouhých 69 let jeden z největších současných bohemistů, charismatická osobnost s obrovským rozhledem, nadšením a noblesou, Alexander Stich, profesor bohemistiky na pražské FFUK. Podle informací z filozofické fakulty se v minulých dnech "podrobil úspěšné operaci srdce" a čtyři dny po ní zemřel na infarkt.

Alexander Stich byl specializací jazykovědec, odborník na český jazyk, avšak jeho erudice zasahovala do mnoha oblastí bohemistiky, včetně literárního studia; zejména se zabýval barokním obdobím v české literatuře. Poukazoval výmluvně a přesvědčivě na to, že konveční pojímání tzv. "doby temna" je stereotypní a není založeno na skutečném studiu primárních zdrojů. Hovořil na toto téma s obrovským nadšením a erudicí (v Britských listech naleznete transkripty magnetofonového záznamu dvou jeho charakteristických přednášek, prezentovaných spatra, zde, zde a zde) a po pádu komunismu v důsledku svého nadšení kolem sebe dokázal shromáždit skupinu nesmírně schopných, inteligentních a vzdělaných mladých lidí, kteří udělali v daném oboru spoustu důležité práce. Alexander Stich za sebou zanechává rozsáhlou bibliografii; mimo jiné se podílel i na vynikající učebnici české literatury Česká literatura od počátků k dnešku (autoři Jan Lehár, Alexander Stich, Jaroslava Janáčková, Jiří Holý, Lidové noviny, Praha, 1998), zajímavý je například jeho nedávno vydaný soubor článků Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi, Torst, Praha 1996.)

V období normalizace byl Alexander Stich perzekvován; dlouhá léta nesměl vyučovat na Karlově univerzitě a pracoval jako jazykový korektor v jednom pražském vydavatelství. Období od roku 1989 se stalo bez nadsázky vrcholnou dobou v jeho životě. Byl to showman v tom nejlepším slova smyslu, který dokázal to, co uměl a znal, zprostředkovat lidem kolem sebe zajímavě, provokativně a takovým způsobem, že v nich vyvolal k danému předmětu absolutní nadšení.

Pohřeb se koná ve čtvrtek 30. ledna 2003 v 9 hodin ve Velké síni krematoria v Praze - Strašnicích.

29. 1. 2003
Konečně se i to věděti musí, že při všech politických bouřkách a zmatcích vždy mnozí lidé nepoctiví jako hmyz se objevují a pro sebe něčeho při tom urvati se snaží. Ti pak zapletou všechno mnohem více a pokazí tolik, že to celý věk napraviti nedovede. Jest ale prostředek proti takovýmto lidem. O každém, který se vám v politických a veřejných záležitostech za rádce nabízí, hleďte se vždy strany jeho domácího a privátního života přesvědčiti, je-li zachovalý muž.

Přetiskuji na počet Alexandra Sticha text, který jsem poprvé publikoval v Britských listech dne 12. 9. 1997 (viz zde).

28. 1. 2003
"Rád píšu proti srsti. Baví mě provokovat, vyvolávat rozbroje, dokonce i lidi naštvat. Psát pro přikyvující publikum je cvičení v samolibosti a samolibost vede k nudě. Svoboda myslet a říci, co člověk chce říct, pokud to úmyslně nevede k fyzickému zranění jiných, by měla být minimálním požadavkem v každé civilizované společnosti. Stejným minimálním požadavkem je i svoboda od svévolně vykonávané moci."

Tak argumentoval ve svém posledním pravidelném sloupku v listě Guardian (anglicky viz zde) Ian Buruma, který se nyní stěhuje z Británie do Spojených států. Buruma ve svém sloupku - právem - ostře nesouhlasí se stereotypními, přehnanými kritiky USA a Izraele.

28. 1. 2003

V pondělí a v úterý vysílal digitální televizní okruh BBC 4 dvojdílný dokumentární film reportéra Bena Andersona, který se inspiroval loňským výrokem amerického prezidenta Bushe o zemích v ose zla. Jediné, co novináři BBC zjistili, že tyto země mají společného, bylo to, že do všech bylo možno cestovat jako turista na základě turistického víza. Ben Anderson se tedy vydal do Iráku, do Íránu, do Severní Koreje, do Libye do Sýrie a na Kubu s turistickým pasem a skrytou kamerou.

Z dvojdílnému filmu (chceme se k němu ještě vrátit podrobněji) vyplynulo, že situace v jednotlivých diktaturách se značně odlišuje, ale že v nejhorších z nich jsou obyčejní lidé opravdu vystaveni teroru a utrpení a svět by se měl zasadit (i když tuto myšlenku film otevřeně neobhajoval) za svržení těchto hrůzných režimů. Potíž je, konstatoval reportér, že od té doby, co začal George Bush tyto režimy kritizovat, získali jejich vražední představitelé určitou míru podpory, neboť lidem jde na nervy "americký imperialismus".

Nejhorší situace byla v Íránu. Tam je sice demokraticky zvolený prezident, ale nemá moc a zemi terorizují kněží, stará garda z doby ajatolláha Chomejního.

Lidé v Íránu měli opravdu strach, báli se mluvit s cizinci. Jediným způsobem, jak je s nimi možno komunikovat, je na internetu - v internetových chatrooms hovoří otevřeně a anonymně o obrovské míře útlaku v Íránu. Reportér byl v Íránu zatčen a vězněn sedm dní. Tajná policie z něho chtěla vynutit přiznání, že je špiónem pro MI5, jehož úkolem je dokázat, že Írán má vazbu na organizaci al Qaeda. Kdoví, co se stalo studentům, s nimiž se reportér pokoušel hovořit v době, kdy do místnosti vtrhla tajná policie.

V Iráku nechal Saddám Husajn uvěznit a mučit dokonce i syny svého ministra zahraničí a náměstka premiéra, takže tam skutečně vládne strach. I nejbližší Saddámovi spolupracovníci s ním spolupracují jen kvůli strachu, byli zlomeni. Jestliže Saddáma Američané svrhnou inteligentním způsobem, všichni to v Iráku budou podporovat.

(Film jsme avizovali - s odkazy na zdroje v angličtině - v BL už zde)

28. 1. 2003
V noci ze středy na čtvrtek 30. ledna se vysílá na stanici SPEKTRUM dokument "Cena je vysoká-umírají děti v Iráku". Začíná velmi pozdě, po půlnoci v 0.50 hodin, ale dovolím si Vám jej doporučit. Myslím, že u mnohých z nás úplně změní pohled na to, co se kolem Iráku děje. Tento snímek mapuje vznik celého konfliktu, vystupují v něm vysocí úředníci OSN, někteří už po složení svých funkcí, protože nesouhlasí s tím, co se v Iráku děje. Vystupují v něm lékaři, ale přitom film není emotivní. Doporučil jsem jej i panu ministrovi obrany Tvrdíkovi, který v poslední době, jako by zapomněl na soudnost. Jeho tvrdé výroky i emotivní působení na politiky i veřejnost ve prospěch války je fascinujícím důkazem, jak i vysoce inteligentní člověk může podlehnout mediálnímu tlaku.
29. 1. 2003
Tak argumentuje v americkém časopise The New Republic Robert Lane Greene, novinář z britského týdeníku The Economist. (Kompletní článek je v angličtině zde.)
28. 1. 2003
Jak se Amerika chystá k válce proti Iráku, budeme hodně slyšet o antiamerikanismu v Evropě. Co ale takhle antieuropeanismus v Americe? Tím se zabývá v rozsáhlém článku v týdeníku New York Review of Books anglický konzervativní historik Timothy Garton Ash (plný text v angličtině viz zde). Autor začíná několika pozoruhodnými citáty, z nichž vyberme:

"K seznamu společenství, jejichž osudem bude odplynout europisoárem historie, musíme připsat Evropskou unii a francouzskou Pátou republiku. Jedinou otázkou je, jak chaotický bude jejich rozklad."

Jiří Lobkowicz
29. 1. 2003
To není politika, ale ztráta soudnosti. Ano, ani 2. volba nepřinesla ve Španělském sále Pražského hradu nám, občanům, prezidenta České republiky. Přemýšlel jsem o víkendu, zda současná garnitura politiků vůbec prezidenta chce, má-li vůbec vůli dostát svému slibu, svému svědomí, jak jim ukládá poslanecký slib.

Řeknete si, že politikům o nic takového nejde. Budete si o mne myslet, že jsem snílek, když něco takového očekávám. Ne, nejsem snílek, dávno nežiji ve světě snů. Realita každého dne mne naučila, že se nesnažím obracet ke snům: vyžaduji naopak jasné odpovědi, a tvrdím, že mám právo se ptát a právo znát odpovědi! Občané České republiky mají právo vědět, kdo s nimi hraje hru na slepou bábu!

29. 1. 2003

Pokud jste si povšimli, že internet reaguje nějak pomalu, nespletli jste se. Od soboty ochromuje internetové servery, které používají operační systém Windows firmy Microsoft, virulentní virus jménem Slammer. Došlo k tomu už podruhé za posledního půldruhého roku. Pro Microsoft je to trapná záležitosti, protože se snaží prodávat svůj SQL server, jenže méně než polovina světových serverů je od společnosti Microsoft. Po nynějším útoku bude prodej těchto serverů pro firmu Microsoft obtížnější.

Objevují se dohady, že jšlo možná o pokus o teroristický útok na světové počítačové sítě, jenže nikdo dosud nezjistil, kdy by za útokem mohl být. Nejvíce byly postiženy Spojené státy, kde přestalo např. fungovat 13 000 bankomatů Bank of America. Pět ze třinácti "root serverů", bylo zahlceno zprávami z virem postižených počítačů, jichž bylo prý v určitou dobu více než 22 000. Provoz na internetu se zpomalil a byla postižena i emailová pošta. V Jižní Koreji zkolabovali někteří internetoví provideři - tedy, abychom byli přesní - jejich servery...

(Podrobnosti v angličtině viz např. zde.)

Ariel Sharon
29. 1. 2003

Z průzkumů mínění voličů, uskutečněného při odchodu z volebních místností, zdá se, vyplývá, že vládnoucí strana Likud izraelského premiéra Ariela Šarona vyhrála všeobecné volby. Strana Likud zřejmě zdvojnásobila své zastoupení ve 120 členném parlamentě a získala 36 křesel. Izraelská strana práce utrpěla nejhorší porážku ve své historii přišla o osm ze svých dosavadních 25 křesel. Odmítá však jít s pravicovou vládou Ariela Šarona do koalice.

(Podrobnosti v angličtině jsou např. zde)

28. 1. 2003

Poprvé řekl Jack Straw, britský ministr zahraničních věcí, v rozhovoru v britském rozhlase v úterý ráno, že Irák "konkrétně porušil" rezoluci OSN, požadující, aby odzbrojil. Pokud by Rada bezpečnosti OSN s tímto Strawovým názorem souhlasila, znamenalo by to podle rezoluce 1441 pro Irák vážné následky.

"Podle zpráv, které jsme dodneška obdrželi, Irák znovu konkrétně [rezoluci] porušil," řekl Straw v britském rozhlase. "Takže je to pro Irák velmi vážné."

Rezoluce požaduje, aby Bagdád nečinil žádná nepravdivá prohlášení ani opomenutí při deklarování svých zbraní a spolupracoval při realizaci rezoluce. "Situace je velmi vážná. Myslím, že většina lidí, kteří nejsou seznámeni s informacemi o chování Iráku byli velmi šokováni tím, co zjistili ze zprávy pana Blixe," dodal Straw.

I Spojené státy nyní zahájily diplomatickou a politickou kampaň ve snaze přesvědčit americké občany a skeptické spojence, že nemá smysl poskytovat Saddámu Husajnovi další čas k tomu, aby odzbrojil.

(Podrobnosti v angličtině jsou např. zde a zde.)

28. 1. 2003

Rusko, které dosud požadovalo diplomatické řešení irácké krize, nyní dalo najevo, že přitvrdí svůj postoj vůči Iráku, pokud bude Bagdád bránit práci zbrojních inspektorů OSN. Po pondělní zprávě Hanse Blixe, která kritizovala Saddáma Husajna za to, že se zbrojními inspektory nespolupracuje dostatečně aktivně, signalizoval ruský prezident Vladimír Putin, že není vyloučeno, že se postoj Ruska v otázce Iráku změní. To je důležité, protože Rusko má v Radě bezpečnosti OSN právo veta.

"Pokud začne Irák dělat inspektorům problémy, Rusko by mohlo změnit svůj postoj a souhlasit se Spojenými státy s novými, tvrdšími akcemi Rady bezpečnosti OSN," konstatoval Putin během návštěvy na Ukrajině.

Putinovy nynější výroky jsou překvapením, vzhledem k tomu, že dosud opakovaně Rusko vystupoval proti užití síly proti Iráku. Avšak Putin stále zdůrazňuje, že vojenské akce proti Iráku musí schválit Rada bezpečnosti OSN.

29. 1. 2003
Počátkem devadesátých let se začal měnit svět. Ale období spolupráce a důvěry není snadno k unesení. Vyžaduje erudici, invenci a dobrou vůli. Malý člověk si na neúnosnou premisu nové situace nemůže snadno zvyknout, a proto se v polovině devadesátých let podařilo aktivizovat pocity nedůvěry a úspěšně hledat nepřátele, a to dokonce se zaměřením tam, kde vznikla naděje na porozumění vznikla. Jeden se až diví, jak negativismus najde úspěšné uplatnění i v malém českém prostředí.
28. 1. 2003

Nakladatelství Carpe diem vydá v nejbližší době první svazek ze čtyřdílných Spisů Miroslava Holuba. Čtenáři tak dostanou do rukou vůbec poprvé komplet všech patnácti sbírek světoznámého spisovatele, jenž čítá více než 1050 stran. V letošním roec by měl vyjít rovněž druhý svazek Spisů věnovaný Holubovým cestopisným prózám.

29. 1. 2003
...nevracejí olej u pumpy, ťažkal si už komik Ivan Mládek. Legislatívna rada vlády SR sa včera zaoberala návrhmi novelizácie trestného zákonníka, ktorá by mala konečne, s veľkým oneskorením oproti potrebám praxe zariadiť najmä to, aby aspoň časť nenapraviteľných "lumpov" už nevyšla z väzenia. To ale nie je jediným problémom, obmedzujúcim dosah spravodlivosti na delikventov a vnášajúcim havlovsky povedané "blbou náladu", medzi občanov.
17. 1. 2003

Na tři petice proti válce vůči Iráku upozorňuje Darius Nosreti a doporučuje, aby je lidé podepsali a předali povědomí o nich dál:

  1. Petice NIKOLIV NAŠÍM JMÉNEM, kterou inicioval mimo jiné i prof. Keller a Milan Nápravník, plný text petice je i v archivu Britských listů
  2. NO to Bombing Iraq (anglicky)
  3. Petice Hnutí za přímou demokraci Válka - NE mým jménem !
28. 1. 2003
Instrukce českých drah pro případ stávky železnic na Slovensku ve středu 29. 1. 2003 - které vlaky budou zpožděny a které zrušeny.
28. 1. 2003
Husovými slavnými slovy byl jeho výrok o pravdě:

Hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí.

Téměř každá kniha o Husovi užívá tohoto výroku jako epigrafu. Toto slovo se neustále znovu a znovu objevuje v českých textech a interpretacích historie a je dalším charakteristickým rysem Jana Husa, který je považován za nesmírně důležitý. Samotné motto České republiky je "Pravda vítězí", je to zkrácená verze husitského hesla Pravda vítězí nade vším. Na fotografii otištěné na titulní stránce knihy Ladislava Holého je socha svatého Václava na Václavském náměstí v roce 1989, obklopená demonstranty, kteří nesou transparent, na němž je toto motto napsáno velkými písmeny. Kniha od Alfreda Thomase The Labyrinth of the Word: Truth and Representation in Czech literature (Labyrint světa: Pravda a představy v české literatuře) Mnichov, Oldenbourg, 1995, interpretuje českou literaturu a historii v tom smyslu, že je touto myšlenkou česká literatura a historie hluboce ovlivněna. Thomas poukazuje na to, jak představa, že pravda vítězí, vytváří dojem, že má nositel této pravdy moc. Apel národního obrození na nacionalistickou pravdu seberealizace, komunistická víra v dogmatickou historickou pravdu a správnost socialismu, a postkomunistická víra, že se sametovou revolucí Česká republika navrátila na pravou cestu demokracie, to všechno projevuje tuto tendenci.

Tento pojem pravdy nalezl svého nejnovějšího zastánce ve Václavu Havlovi. V "Moci bezmocných" Havel definuje tuto moc přesně jako "život v pravdě". Toto slovo se v české historii znovu a znovu navrací -- česká historie se tak téměř podvědomě modeluje prostřednictvím výroku, který vyslovil Hus.

Tato "pravda" je ve skutečnost apel na to, abychom věřili v transcendentno, v "onen svět". Alfred Thomas používá Foucaulta k tomu, že spojuje tuto myšlenku majetnictví pravdy s mocí, a česká historie poskytuje velké množství pozoruhodně přesvědčivých příkladů tohoto přístupu -- dokonce i na první pohled bezmocní lidé mají moc, jak to popisuje Havel, když se "dají na stranu pravdy". Husova pravda však není ona dočasná a politická pravda hašteření na koncilu v Kostnici, je to Boží pravda, která překračuje hranice času i prostoru, světská moc na ni nemá vliv. Toto je také model nadšeného buditele, který realizuje "velkou historickou pravdu" seberealizace národů. Toto je Masarykova rétorika, když hovoří Masaryk o národním obrození a o projektu československé nezávislosti. (Viz: Jan Hus: naše obrození a naše reformace, 1910.) Toto je komunistická orientace vůči historii i orientace disidentů vůči lidským právům, toto je pravda reformace i protireformace vůči Bohu.

Je zřejmě možné připsat zjevný naivní idealismus Havlových projevů po pádu komunismu v roce 1989 skutečnosti, že poststrukturalismus, jak se vyvinul v západní Evropě, zejména ve Francii a v Americe od šedesátých let, byl v Československu neznámý. Havlovy apely na transcendentní historickou pravdu znějí našim uším anachronisticky právě proto, že jsme byli naučeni, abychom takovým výrazům nedůvěřovali.

28. 1. 2003
There is no doubt that Jan Hus was and is one of the signally important figures of Czech history. If the number of statues and squares bearing someone's name can testify to their significance, then Hus, dominating the Old Town Square in Prague and with streets bearing his name in almost every city, is still a dominating presence in national consciousness. In October 1968 and again in November 1990, surveys were conducted in the Czechoslovakia determining which historical figures the Czechs regarded with pride. Not coincidentally, both dates come shortly after dramatic political changes and hence the surveys reflect nationalism riding high. In both cases, Hus is amongst the first four names for frequency, in 1968 appearing in the second place, behind only Tomáš Garrigue Masaryk.[1]
28. 1. 2003
"Ano, Saddám Husajn je krutý diktátor, velmi podobný Drahému vůdci Severní Koreje, tamějšímu jadernému megalomaniakovi, s nímž mají Američané "vynikající" rozhovory, ale který nemá ropu. Saddám Husajn vyslal minulý týden Ali Majida - válečného zločince, který usmrtil tisíce Kurdů v městě Halabža - na vyjednávání do Sýrie a do Libanonu. Kupodivu, Bush a Blair o tom neřekli ani slovo - snad proto, aby neurazili arabské vedoucí politiky, kteří s tímto vrahem jednali, anebo proto, že spojení mezi smrtícím plynem, válečnými zločiny a původní podporou Washingtonu pro Saddáma Husajna je příliš citlivé téma."

Navzdory tomu, co neustále opakují někteří západní politikové, Saddám není Hitler a plánovaná válku proti Iráku se vést kvůli ropě, argumentoval včera v deníku Independent znalec Blízkého východu, čelný světový novinář Robert Fisk.

29. 1. 2003

V južnej Ázii opäť straší atómový hríb

Radovan Geist
Zdá sa, že "atómová horúčka" je na Indickom subkontinente pravidelná takmer ako príchod letného a zimného monzúnu. Začiatkom tohto roku prišla, po šiestich mesiacoch prechodného upokojenia, už tretíkrát. Posledná slovná prestrelka prebiehala v máji a júni minulého roka. V hre bolo použitie jadrových zbraní a situácia bola taká horúca, že zahraničné ambasády sa rozhodli stiahnuť väčšinu svojich zamestnancov. Nakoniec prišlo (nie celkom nečakané) urovnanie. Ani nie tak v dôsledku aktívnej medzinárodnej diplomacie ako pre fakt, že skutočná vojna nebola v záujme ani jedného z aktérov. V novembri sa dokonca z hranice začala sťahovať časť z približne milióna vojakov, ktorých na nej obe strany zhromaždili.
29. 1. 2003

Prekonávanie dedičstva vojny

Viktor Kovaľov
Nedávno prebehlo v Moskve stretnutie japonského premiéra Džuničiro Koizumiho s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Po jeho zavŕšení dostali mnohí komentátori priestor pre určité dohady a predpoklady.

Súhlasil prezident Putin s možnosťou vrátenia Kurilských ostrovov Japonsku aspoň v dlhodobej perspektíve alebo operoval len nič neznamenajúcimi protokolárnymi vyhláseniami? Je Koizumi ochotný a pripravený pomáhať príchodu japonských investícií do ruskej ekonomiky už pred vrátením ostrovov alebo dal zdvorilo Putinovi najavo, že pokiaľ nebude vyriešený teritoriálny problém, nebudú ani "peniaze"?

Súdiac podľa tonálnosti rusko-japonského dialógu, strany sa maximálne usilujú neuraziť jedna druhú, ale zároveň nesľúbiť niečo, čo by mohli neskôr ľutovať. Znakov pozornosti bolo preukázaných viac než dosť. Len návšteva japonského premiéra v Chabarovsku jasne demonštruje záujem Tokia zúčastniť sa na rozvíjaní ekonomiky Ďalekého východu.

29. 1. 2003

Riešiť bezpečnostné problémy Slovenska členstvom v EÚ a parazitovaním na existencii NATO sa možno dá, ale je to nesolidárne

Pokiaľ som správne postrehol, vodcovia petičnej iniciatívy za referendum o vstupe SR do NATO prezentovali štyri kľúčové výhrady voči členstvu Slovenska v Severoatlantickej aliancii. Po prvé, členstvo v NATO nerieši bezpečnostný problém SR, a preto je zbytočné. Po druhé, vstupom do aliancie hrozí, že Slovensko bude zatiahnuté do konfliktov mimo európskeho kontinentu, čo prekračuje náš geopolitický a mocenský horizont, a preto stačí orientovať sa na bezpečnostný rámec EÚ. Po tretie, členstvo v NATO je drahé. Po štvrté, bezpečnostný poriadok postavený na alianciách je nespravodlivý a treba nastoliť globálny bezpečnostný poriadok na báze OSN. Prvé dva argumenty používa Ján Čarnogurský, druhé dva Eduard Chmelár, pričom podotýkam, že prvý a štvrtý argument si navzájom odporujú.
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční.
5. 1. 2003
Děkujeme všem, kteří v roce 2002 podpořili svými dary provoz Britských listů. Apelujeme na všechny čtenáře, aby nám na provoz BL finančně přispěli. Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

18. 6. 2004

Ceník reklamy na BL

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
29. 1. 2003 Hrozba nanotechnologie?   
29. 1. 2003 Pravděpodobnost zásahu Země asteroidem je 100 procent   
29. 1. 2003 Na počest Alexandra Sticha Jan  Čulík
29. 1. 2003 K prezidentské volbě: Máme stále šanci změnit naši zemi! Jiří  Lobkowicz
29. 1. 2003 Daily Mirror: "Tony Blair s krvavýma rukama"   
29. 1. 2003 Evropský antiamerikanismus je důsledkem problémů v EU   
29. 1. 2003 Má vesmír smysl?   
29. 1. 2003 Praha: poklidná demonstrace proti válce s Irákem Štěpán  Kotrba
29. 1. 2003 Rusko a Japonsko -- čoraz viac spoločných záujmov Viktor  Kovaľov
29. 1. 2003 Američané spolupracují s Ruskem a v Praze to mnozí nechtějí vědět Miroslav  Polreich

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
29. 1. 2003 Daily Mirror: "Tony Blair s krvavýma rukama"   
28. 1. 2003 Svět není zrovna spravedlivé místo Ondřej  Prokopius
28. 1. 2003 Antievropeanismus v Americe   
28. 1. 2003 Britský ministr zahraničí: Irák porušil rezoluci OSN   
28. 1. 2003 Britským lékem pro irácké děti jsou bomby za 60 000 000 liber ročně Martin  Škapík
28. 1. 2003 Amerika a Izrael nejsou "ďáblové"   
27. 1. 2003 Hans Blix nedal OSN k dispozici žádný "kouřící revolver"   
26. 1. 2003 Znal jsem Zbigniewa Brzezinského - jeho vliv na americkou politiku je pořád silný Miroslav Václav Steiner
25. 1. 2003 Irák: zbrojní inspektoři OSN nenašli nic   
24. 1. 2003 McDonaldizace Saddáma aneb samozřejmý cíl František  Roček

Školství RSS 2.0      Historie >
27. 1. 2003 Čeští učitelé jsou na tom špatně, ale ani nevíme jak Ivo V. Fencl
17. 1. 2003 ŠKOLSTVÍ: Nízké platy učitelů odnesou především žáci Radek  Sárközi
14. 1. 2003 České školství versus Charta učitelů z roku 1966 Radek  Sárközi
14. 1. 2003 České a britské školství: Stačí srovnávat Jaroslav  Vávra
8. 1. 2003 O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom Jaroslav  Vávra
3. 1. 2003 Čeští studenti: "Skotská pohádka" Jan  Čulík
3. 1. 2003 Platy učitelů Radek  Sárközi
14. 12. 2002 Založení Učitelského odborového klubu - ASO   
26. 11. 2002 Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3   
20. 11. 2002 Ve jménu (vysokoškolského) zákona Topí  Pigula

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
28. 1. 2003 Muži jsou nemožní, prezidentka by pomohla Marie  Haisová
15. 1. 2003 I na ženách se teď zkouší viagra...   
7. 1. 2003 Z vězení v Afghánistánu do vězení v Americe   
27. 11. 2002 Nigérie: má být popraven novinář   
27. 11. 2002 Feminismus, muslimský fundamentalismus a soutěž Miss World - už jen v třetím světě   
26. 11. 2002 V Londýně nebo v Africe, soutěž Miss World je stále ponižující   
21. 10. 2002 Sex nebo vztah?   
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
29. 9. 2002 Feminismus - zbraň ženské emancipace Jean Bethke Elshtain
23. 9. 2002 Feminismus jako "mediální bublina" Eva  Presová

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
28. 1. 2003 The significance of Jan Hus for Czech history Kathryn  Murphy
28. 1. 2003 Zemřel profesor Alexander Stich Jan  Čulík
28. 1. 2003 Sebrané spisy básníka Miroslava Holuba   
28. 1. 2003 České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku Kathryn  Murphy
27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
22. 1. 2003 Finančnice - na motivy K.J. Erbena   
21. 1. 2003 O (české) literatuře v Britských listech   
20. 1. 2003 Co číst a k čemu to vést Jan  Čulík
20. 1. 2003 Třicet let bojů s Ladislavem Štollem
aneb Jak s tím můžete žít?
Martin  Štoll
13. 1. 2003 Česká literatura v postkomunismu Petr  Bílek

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
18. 1. 2003 Národní knihovna má problém s chápáním svého poslání v digitální době Štěpán  Kotrba
6. 1. 2003 Inzerát (na dům, ve kterém už nechci bydlet) Jiří  Koubek
16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva
16. 12. 2002 Soudnost, pane Berko, soudnost! Štěpán  Kotrba
13. 12. 2002 "Pekařství " nebo "ČT"? Jiří  Koubek
13. 12. 2002 KAUZA: Ostravská ČT   
12. 12. 2002 Milan Bouška: Propustili mě z ČT, protože ve mně viděli cizorodý element Jan  Čulík
7. 12. 2002 Hrůzné informace o řediteli brněnského studia ČT Zdeněk  Drahoš
5. 12. 2002 Kterak Jan Čulík pomáhal České televizi pochovat Netopýra Karel  Mašita
4. 12. 2002 Nával do televízneho kresla Lubomír  Sedláčik