TEČKA ZA DVANÁCTI ANALÝZAMI VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ PŘED VOLBAMI

O kolik se agentury, zkoumající veřejné mínění, "seknou" tentokrát?

24. 5. 2010 / Ján Mišovič

Média "pasou" po výsledcích, i když jejich faktická vypovídací hodnota je minimální. Mohli jsme se o tom přesvědčit v souvislosti s volbami "nanečisto", které na základě iniciativy organizace Člověk v tísni uspořádaly některé střední školy. Místo dotazů na zájem o politiku, politický života a na znalost programů jednotlivých politických stran se ověřovala jejich popularita v okruhu studentů. Mezi zástupci organizace Člověk v tísni a představiteli Asociace krajů ČR vznikla dohoda o zveřejnění výsledků až po květnových volbách. Na některých školách cítili povinnost "objektivně" informovat veřejnost o výsledcích volební ankety a nepodvolili se původní "byrokratické" domluvě. Potom ovšem bylo jen logické, že se zveřejnily i celkové výsledky.

V zemích s dlouhou výzkumnou tradicí publikace předvolebních názorů vyznívá jako informace o sportovních závodech. Anthony Broh už začátkem osmdesátých let 20. století pozoroval časté používání sportovní terminologie. Ani část našich žurnalistů se neobejde bez neběžného, rovněž svérázného pohledu na předvolební výsledky, a zvláštního komentování volební kampaně. A tak si můžeme přečíst, že Smradi jdou volit nebo vidíme a slyšíme, že generace Y se bouří. To, že mediální zjednodušování problémů patří dnes už k běžné praxi některých novinářů, nepřekvapí, ale pokles úrovně mediální kultury určitě zaujme i odborníky.

Nedávno se k tomuto problému vyjádřil také herec s bohatou žurnalistickou praxí v Radiu Svobodná Evropa, Martin Štěpánek, ve vysílání Radiožurnálu (16. 5.2010). Přes nejrůznější snahy publicistů různého typu zůstává stále mediální realita jedna věc a životní zkušenost většiny obyvatel druhá. Pokud se ta první nepřizpůsobí té druhé, tak z dlouhodobého hlediska nemá naději, že najde odezvu.

Jak se komunikační, politické, ekonomické, společenské, stranické a mnohé další vlivy promítají do nejnovějších celostátních stranických preferencí, přiblíží tabulka č. 1.

Tabulka č. 1 Stranické preference prezentované v květnu 2010 podle CVVM, Factum Invenio, Median, STEM

Agentura	CVVM	Factum Invenio	Median	STEM
Termín dotazování	3.5.-10.5.2010	23.4.-28.4.2010	2.4.-1.5.2010	28.4.-8.5.2010
Počet dotázaných	1016	1014	914	1257
Volební účast	61 %	64,6 %	64 %	neuvedena
ČSSD	30,5 %	27,5 %	26,2 %	27 %
ODS	19 %	21,7 %	19 %	18,7 %
KSČM	13 %	13,9 %	13,3 %	11,8 %
TOP 09	14 %	11,1 %	10,7 %	9,2 %
KDU-ČSL	3,5 %	5,2 %	7,5 %	3,9 %
SZ	4,5 %	2,9 %	3,5 %	3,1 %
Věci veřejné	11.5 %	11 %	7,6 %	8,9 %
Strana práv občanů	2 %	3,2 %	6,8 %	2,3 %
Ostatní odpovědi	2 %	3,5 %	5,3 %	15,1 %

Aktuálně se z hlediska publikovaných výsledků vytvořila nestandardní situace. Agentura Median předkládá pravidelně výsledky za uplynulý měsíc, v tomto případě za duben. Factum Invenio přišlo poprvé s podobnou praxí a za duben předložilo podruhé výsledky, tentokrát získané na konci měsíce. Při prezentaci celkových dubnových výsledků (část 9) jsem upozornil na největší oscilaci mezi voliči nových stran v průběhu volební kampaně. Údaje z obou pracovišť jsou tímto efektem poznamenány.

Agentury se sjednotily v přisouzení vítězství ČSSD a na druhé pozici pro ODS. Tři instituce umisťují KSČM na třetí "místo" a CVVM na čtvrté. Ani na vstupu KDU-ČSL do Sněmovny se neshodují. Údaje agentury STEM naznačují, že KDU-ČSL by ve volbách neprošla. Stejný stav signalizuje i CVVM. Šetření proběhlo tři týdny před volbami, ale logika zjišťování v krajích velí, že KDU-ČSL bude jednou ze šesti stran přítomných v Poslanecké sněmovně.

Jak by vypadalo složení Sněmovny podle zastoupení jednotlivých politických stran, od února do května 2010, na základě odpovědí respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, přiblíží tabulka č.2.

Tabulka č. 2 Předpokládaný počet poslanců ve Sněmovně podle agentur Factum Invenio, STEM a Median duben, květen 2010 ve srovnání s předchozími měsíci a CVVM květen.

Agentura
	CVVM	Factum Invenio				STEM				Median
	05	02	03	04	05	02	03	04	05	02	03	04
ČSSD	73	75	66	70	64	77	75	78	75	0	82	64
ODS	43	59	55	53	51	68	56	48	55	0	48	45
KSČM	30	29	32	30	30	31	29	26	28	0	31	30
TOP 09	32	22	22	23	22	19	17	24	21	0	21	24
KDU-ČSL	0	10	10	8	8	5	12	10	0	0	10	13
VV	22	5	15	16	23	0	11	14	21	0	8	13
SZ	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
SPO	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	11

Při porovnání dubnových dat mezi agenturami Factum Invenio a Median vládne naprostá shoda v počtu mandátů pro ČSSD. U ODS je rozdíl šesti poslaneckých míst a u SPO celých 11. V rámci komparace samotných výsledků pro tento subjekt, Median naznačuje první výskyt takového údaje mezi všemi agenturami od února 2010. Uvedené dvě instituce se rovněž liší od závěrů STEM a CVVM, které předpokládají pro ČSSD a KSČM 103 poslanců.

Jak vypadaly odhady stranických preferencí před čtyřmi lety přibližuje tabulka č.3.

Tabulka č. 3 Stranické preference publikované v květnu 2006 (v %)

	CVVM	Factum	STEM
ODS	32	27,8	26,7
ČSSD	28	28,5	25,2
KSČM	15,5	17,3	13
KDU-ČSL	5,5	9,0	5,4
SZ	10,5	8,6	7,1
Ostatní	8,5	8,8	22,6

Zdroj CVVM , Factum, STEM květen 2006

Ani poslední výzkum stranických preferencí před volbami 2006 nepřinesl shodné výsledky a agentury se u všech stran o nějaké procentní body lišily.

Při porovnání zjištěných údajů v roce 2006, se skutečnými výsledky voleb, mělo CVVM, jako instituce, relativně nejblíže k reálným výsledkům. Šlo o následující očekávané mandáty:

Tabulka č. 4 CVVM: Předpokládané rozdělení mandátů ve Sněmovně podle březnových, dubnových a květnových výsledků v roce 2006 v konfrontaci s výsledky voleb 2006

CVVM	březen 2006	duben 2006	květen 2006	Výsledky voleb 2006	Rozdíly V/VI
ODS	68	64	70	81	+ 11
ČSSD	56	56	61	74	+13
KSČM	33	33	34	26	-8
KDU-ČSL	26	23	12	13	-1
SZ	17	24	23	6	-17

Zdroj CVVM březen, duben, květen 2006

Pokud se zaměříme na data Centra s relativně nejmenšími odchylkami od konečných výsledků v roce 2002, počty mandátů se o čtyři roky později lišily o více než 10 procentních bodů, v neprospěch největších stran. Způsobilo to několik faktorů, z nichž nejvýznamnější byl bandwagon efekt, efekt vítězícího, podpořený mediální pozorností. Poslední televizní "duel" mezi představiteli ODS a ČSSD, před volbami v roce 2006, sledovalo 1 415 000 diváků, což bylo jen o málo méně, než fotbalový zápas ČR a USA na MS v Německu (1 449 000). Podobně letošní televizní duel může oběma stranám opět pomoct při navýšení počtu jejich zástupců v Poslanecké sněmovně.

Stejně jako v minulých volbách 2002 a 2006, i letos se každá z výzkumných institucí přiblíží k volebním výsledkům svým způsobem. Je otázkou, zda tuto pomyslnou soutěž "vyhraje" CVVM, jako v minulosti, nebo jej vystřídá jiná z agentur.

19. 05. 2010 Ján Mišovič: Průzkumy před volbami: ODS v Praze určitě ztratí své výsadní postavení ZDE

05. 03. 2010 Štěpán Kotrba: Jak číst výzkumy veřejného mínění od A do Z ZDE

Vytisknout