Předvolební průzkumy: přání otcem myšlenky

1. 4. 2010 / Ján Mišovič

Diskusi nevynechávají ani publicisté, či odborníci z různých oblastí, včetně prezidenta republiky. Pro některé z nich se stávají průběžné výsledky „tučným soustem“. Tradičně rozvážní ve svých soudech, posuzující vývoj událostí v delších časových souvislostech, jakoby podlehli „kouzlu okamžiku“. Píší o „trestu“ pro velké strany, které vlastně ani nejsou tak velké. Už vidí nové politické strany ve Sněmovně a mají představu o 30 až 40 poslancích zastupujících tyto politické subjekty, jenž by mohly zamíchat politickou mapou.

Vyslovená stanoviska jaksi neberou v úvahu fungující efekty vyvolané samotnými výsledky výzkumu (o nichž byla zmínka před týdnem) spojené s posilováním velkých stran. Ozývají se i politologové s úvahami nad chováním tzv. středového voliče. Podrobnější analýzy prokazují, že středových voličů, tedy těch, kteří by volili středové strany není mnoho, na rozdíl od těch, kteří se identifikují v rámci rozložení politického spektra levice pravice s politickým středem. To je ale jiné dělení.

Těm, kteří se situují do politického středu, vůbec nejde o to dát šanci malým a novým stranám. I oni by rádi volili velké strany, tak jak to udělali v minulosti, ale ne za podmínek, za nichž někteří představitelé stran spíše „odpuzují“ než přitahují a okolností, spojených s jejich aktivitami (nejasnosti kolem korupčních skandálů, veřejných zakázek neprůhlednost jednání, nevhodné výroky apod.). Proto vidíme prozatím výraznější odklon k novým stranám.

Co tedy naznačují stranické preference publikované v březnu? Údaje přináší tabulka č.1.

Tabulka č. 1 Stranické preference prezentované v březnu 2010
podle CVVM, Factum Invenio, Median, STEM

Agentura	CVVM	Factum Invenio	Median	STEM
Termín dotazování	1.3.-8.3.2010	26.2.-3.3.2010	1.2.-2.3.2010	27.2.-8.3.2010
Počet dotázaných	1027	1031	1051	1276
Volební účast	58 %	63,7 %	62 %	neuvedena
ČSSD	32 %	27,4 %	34,5 %	27,9 %
ODS	25,5 %	23 %	20,7 %	20,0 %
KSČM	12 %	14,4 %	13,9 %	11,3 %
TOP 09	10 %	11,8 %	9,6 %	7,7 %
KDU-ČSL	4,5 %	6,2 %	5,5 %	4,8 %
SZ	4,5 %	4,7 %	4,8 %	3,8 %
Věci veřejné	7 %	7,8 %	5,2 %	6,2 %
Strana práv občanů	3 %	Nebylo uvedeno	Nebylo uvedeno	3,6 %
Ostatní odpovědi	1,5 %	4,7 %	5,8 %	14,4 %

Březnová data potvrzují stav zaznamenaný v únoru 2010, že ze 27 stran a hnutí, kandidujících v květnových volbách, se dostane do Sněmovny 6 politických subjektů, čtyři původní a dva nové. Výsledky rovněž signalizují, že minulí voliči SZ se obracejí jinam a tuto stranu do Sněmovny nevyšlou. Agentury „věrně“ zaznamenávají možné zisky nových stran a s dopady dalšího průběhu volební kampaně neuvažují. Liší se však v očekávané volební účasti, téměř o 6 procentních bodů. To je údaj zatížený největší nejistotou. Zda bude účast nižší nebo stejná jako před čtyřmi lety, ukáží další šetření.

Jak by vypadalo složení Sněmovny podle zastoupení jednotlivých politických stran v únoru a březnu 2010, na základě odpovědí respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, přiblíží tabulka č.2.

Tabulka č. 2: Předpokládaný počet poslanců ve Sněmovně
podle agentur Factum Invenio, STEM a Median únor, březen 2010

Agentura	CVVM		Factum Invenio		STEM		Median
měsíc	únor	březen	únor	březen	únor	březen	únor	březen
ČSSD	73	0	75	66	77	75	0	82
ODS	44	0	59	55	68	56	0	48
KSČM	30	0	29	32	31	29	0	31
TOP 09	26	0	22	22	19	17	0	21
KDU-ČSL	8	0	10	10	5	12	0	10
Věci veřejné	11	0	5	15	0	11	0	8
SZ	8	0	0	0	0	0	0	0

Publikovaná data v březnu 2010 naznačují mírný pokles pozice ČSSD ve srovnání s únorem letošního roku. V případě ODS je pokles rovněž zaznamenaný. KSČM má prakticky u všech agentur stejnou pozici a v komparaci s únorovými daty se situace prakticky nemění. Avizovaný počet mandátů pro nové strany se pohybuje od 28 po 37 poslanců.

Je možné jen spekulovat o tom, proč CVVM tentokrát nezveřejnilo rozdělení mandátů. Podle stranických preferencí publikovaných tímto institutem by nové strany získaly přibližně tolik mandátů, jak to předpokládá Factum Invenio. Tímto se agentury dělí na dvě skupiny: v jedné jsou CVVM a Factum Invenio a v druhé STEM a Median. Rozdíly se určitě nedají vysvětlit výběrovou chybou, ale spíše rozdílnou prací tazatelských sítí.

Trojice agentur CVVM, Factum a STEM publikovala výsledky svých zjištění i před čtyřmi lety. Podívejme se, jak to tehdy vyznělo.

Tabulka č. 3: Stranické preference
publikované v březnu 2006 (v %)

	CVVM	Factum	STEM
ODS	25,5	29,8	26,7
ČSSD	21	26,5	21,8
KSČM	12,5	17,8	12,4
KDU-ČSL	10	9,1	9,4
SZ	6,5	8,8	6,1
Ostatní	24:5	8	23,6

Porovnáním zjištěných dat v březnu a únoru 2006 (viz úvodní „díl“) vyplývá, že březnové poznatky nepřinesly žádnou novou „přidanou hodnotu“ a signalizovaly jedině změny v preferencích části voličů.

To, jak se promítla průběžná zjištění do předpokládaných mandátů, přiblíží tabulka č. 4.

Tabulka č. 4: Předpokládané rozdělení mandátů ve Sněmovně
podle březnových výsledku 2006.

	CVVM	Factum	STEM	Výsledky voleb 2006
ODS	68	65	70	81
ČSSD	56	56	57	74
KSČM	33	39	32	26
KDU-ČSL	26	20	25	13
SZ	17	20	16	6

Z přepočtů na mandáty z března 2006 vyplynulo, že všechny tři agentury nadhodnotily možný podíl SZ, tehdy nové strany, na úkor stran nejsilnějších. Podobně přecenily i možnosti KDU-ČSL. Výsledky zřejmě souvisely s masivní mediální podporou zejména SZ a u některých médií „se stala přání otcem myšlenky“. Březnová zjištění 2006, ve srovnání s konečnými výsledky, jsou rovněž svědectvím pozdějšího fungování bandwagon efektu, tedy příklonu k největším stranám při „lámání chleba“. Konečný nárůst o 8 až 10 procentních bodů pro dva klíčové subjekty agentury v březnu 2006 nedokázaly odhadnout.

Podobná analogie platí i pro letošní březnová data. Nové strany mají rovněž značnou mediální podporu a budou to právě ony, které v závěrečné fázi volební kampaně nepotvrdí průběžné výsledky.

Autor patří mezi největší odborníky na výzkum veřejného mínění v České republice. Působil dlouhodobě jako analytik Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky, dnes jako vysokoškolský pedagog přednáší na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů.

25. 03. 2010 Ján Mišovič: Pomáhají či škodí průzkumy volebních preferencí soutěži politických stran? ZDE

05. 03. 2010 Štěpán Kotrba: Jak číst výzkumy veřejného mínění od A do Z ZDE

Vytisknout