ANALÝZA

Průzkumy veřejného mínění: pohřeb Zelených

28. 4. 2010 / Ján Mišovič

Diskuse ale určitě měla význam zejména pro okruh lidí propagujících program a myšlenky té které strany. Jinými slovy sloužila zejména tvůrcům mínění, "opinion lídrům" obou táborů. Z dnešního pohledu nejde o nové téma. Roli názorových vůdců poprvé podrobněji rozpracoval americký sociolog Paul Lazarsfeld s kolektivem spolupracovníků, v rámci projektu zkoumajícího prezidentskou kampaň v roce 1940. Výsledky byly publikovány o čtyři roky později v knize The People's Choice.

Vedle pojmu názorový vůdce se Lazarsfeldův tým zabýval i problematikou tzv. dvoustupňového toku komunikace. Opustil do té doby vládnoucí představu o přímém působení médii na publikum a do procesu informačního působení včlenil právě tvůrce mínění. Nezůstal jen u toho. Rovněž charakterizoval osobnost názorového vůdce, jako člověka, který sám aktivně diskutuje a současně je vyhledáván ostatními a žádán o radu v politických záležitostech. Otázkami názorového vůdcovství se v osmdesátých letech 20. století zabývala německá novinářka a socioložka Elizabeth Noelle- Neumanová, zakladatelka demoskopického institutu v Allensbachu. Navrhla kritéria pro určování "síly osobnosti" na škále názorového vůdcovství. Výzkum na základě metodiky vyzkoušené v Německu, se uskutečnil v druhé polovině devadesátých let i v České republice. Výsledky v různých zemích i dobách naznačují, že v dospělé populaci je každý čtvrtý až pátý občan názorový vůdce. Jejich "výskyt" je ovšem v jednotlivých sociálních skupinách diferencovaný. V okruhu vyšších odborníků typu manažer, lékař, právník atd. jsou mezi deseti asi čtyři názoroví vůdci, zatímco ve skupině dělníků je jejich zastoupení v poměru jeden ku deseti. Znamená to současně, že každá sociální skupina má své tvůrce mínění, jsou ovšem zastoupeni různě početně. Rovněž problematika dvoustupňového toku informací byla dále propracována a odborníci dnes uvažují o mnohostupňovém toku informací. Je potřebné zdůraznit, že televizní či rozhlasové debaty přímo neovlivňují veřejné mínění ani stranické preference. Na jejich formování působí vždy komplex faktorů, kterého šíře je zřejmá z jednotlivých částí "seriálů" o stranických preferencích. Jak se tedy celý mechanismus promítá do stranických preferencí publikovaných v dubnu 2010? Údaje přináší tabulka č.1.

Tabulka č. 1 Stranické preference prezentované v dubnu 2010
podle CVVM, Factum Invenio, Median, STEM

Agentura	CVVM	Factum Invenio	Median	STEM
Termín dotazování	5.4.-12.4.2010	3.4.-9.4.2010	2.3.-1.4.2010	1.4.-10.4.2010
Počet dotázaných	1004	1049	1085	1196
Volební účast	64 %	64,4 %	61 %	neuvedena
ČSSD	30 %	29,5 %	27 %	27,8 %
ODS	22,5 %	22,3 %	21,2 %	18,6 %
KSČM	13 %	13,9 %	16,8 %	9,9 %
TOP 09	11,5 %	11,6 %	7,5 %	9,3 %
KDU-ČSL	4 %	5,5 %	7,4 %	4,9 %
SZ	4 %	2,4 %	4,8 %	3,2 %
Věci veřejné	9 %	8,9 %	4,3 %	8,1 %
Strana práv občanů	3 %	2,2 %	3 %	3,1 %
Ostatní odpovědi	3 %	3 %	8 %	15,1 %

Data, publikovaná v dubnu 2010, nepředpokládají vyšší volební účast, než byla v roce 2006. Na pořadí prvních čtyř stran se shodují všechny agentury. KDU-ČSL už není tím "outsiderem", kterým byla minulý měsíc. Opakovaně se potvrdilo, že SZ nebude vítězně finišovat do cíle.

Jak by vypadalo složení Sněmovny podle zastoupení jednotlivých politických stran v březnu a dubnu 2010, na základě odpovědí respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, přiblíží tabulka č.2.

Tabulka č. 2 Předpokládaný počet poslanců (mandátů) ve Sněmovně
podle agentur Factum Invenio, STEM a Median duben 2010 ve srovnání s předchozími měsíci.

Agentura	Factum Invenio			STEM			Median
	02	03	04	02	03	04	02	03
ČSSD	75	66	70	77	75	78	0	82
ODS	59	55	53	68	56	48	0	48
KSČM	29	32	30	31	29	26	0	31
TOP 09	22	22	23	19	17	24	0	21
KDU-ČSL	10	10	8	5	12	10	0	10
Věci veřejné	5	15	16	0	11	14	0	8
SZ	0	0	0	0	0	0	0	0

Zatímco agentury Median a STEM očekávaly alespoň mírnou převahu levicových stran, Factum Invenio vidělo rozložení sil mezi levicí a pravicí asi tak napůl. Přispělo k tomu vysoké "skóre" pro TOP 09 a VV: Celkově se ale ukazuje, že mezi výzkumnými institucemi se objevuje největší rozptyl v počtu mandátů pro jednotlivé strany u ČSSD a VV.

Trojice agentur CVVM, Factum a STEM publikovala výsledky svých zjištění i před čtyřmi lety. Podívejme se, jak to tehdy vyznělo.

Tabulka č. 3 Stranické preference publikované v dubnu 2006 (v %)

	CVVM	Factum (prognóza)	STEM
ODS	26,5	29,5	26,8
ČSSD	23	23,6	21,3
KSČM	13,5	18,1	13,3
KDU-ČSL	9,5	12,3	4,9
SZ	10	10,4	10,5
Ostatní	17.5	6.1	23.2

Z porovnání zjištěných dat v dubnu a březnu 2006 vyplývá, že dubnové poznatky správně zaznamenaly počet stran zastoupených ve Sněmovně. Údaje za jednotlivé agentury se však lišily. U CVVM mírné posílily největší strany a výrazně také SZ, zatímco KDU-ČSL stagnovala. V případě STEM výsledky u velkých stran stagnovaly u KDU-ČSL klesly a u SZ narostly. Factum zaznamenal u ODS stagnaci, u ČSSD pokles a u dalších stran nárůst.

Agentura, která v dubnových stranických preferencích roku 2006 "chybovala" relativně nejméně uveřejnila i předpokládaný počet mandátů, který přibližuje tabulka č. 4.

Tabulka č. 4 Předpokládané rozdělení mandátů ve Sněmovně podle březnových a dubnových výsledku 2006 agentury CVVM

	CVVM březen 2006	CVVM duben 2006	Výsledky voleb 2006	Rozdíly IV/VI
ODS	68	64	81	+ 17
ČSSD	56	56	74	+18
KSČM	33	33	26	-7
KDU-ČSL	26	23	13	-10
SZ	17	24	6	-18

Zdroj CVVM březen, duben 2006

Z dnešního pohledu došlo mezi březnem a dubnem 2006 "nesprávně" k poklesu počtu mandátů u ODS, "správně" u KDU-ČSL a k úplně "nesprávnému" nárůstu u SZ. Dubnová data 2006 se více odchylovala od konečných výsledků než březnová. Znamenalo to, že méně jistí voliči více "oscilovali" v této fázi volební kampaně.

V komentářích z dubna 2006 se zdůraznil následující poznatek: "poprvé výzkum ukázal, že by většinovou vládu dala dohromady ODS se zelenými a lidovci se 111 mandáty".

Jako by se "historie" opakovala... Před publikováním letošních dubnových stranických preferencí od renomovaných agentur přišla instituce, zabývající se průzkumy na internetu, s výsledky telefonického šetření. Ze zveřejněných závěrů vyplynulo, že ODS, TOP 09 a VV by získaly pohodlnou většinu asi 112 mandátů. Pracovníci této agentury jsou si hodně jisti, když nepočkali na další výsledky a nespokojili se s uvedením samotných stranických preferencí, ale rovnou přišli i s rozložením mandátů...

23. 04. 2010 Ján Mišovič: Kam se sakra poděli voliči??? ZDE

05. 03. 2010 Štěpán Kotrba: Jak číst výzkumy veřejného mínění od A do Z ZDE

Vytisknout