Zbytečně „dramatické“ titulky průzkumů veřejného mínění

3. 3. 2010 / Ján Mišovič

Z vážných zájemců o vývoj událostí na politické scéně si málokdo dokáže představit svojí informovanost bez soustavného přehledu o pozici politických stran mezi občany. Pravidelné měsíční průzkumy preferencí politických subjektů poutají velký zájem zejména novinářů a politiků. Tento druh „statistik“ je v popředí pozornosti hlavně v období před volbami do Poslanecké sněmovny a obecně souvisí s významem voleb v demokratické společnosti. Najednou jsou závěry šetření sociologických agentur brány vážněji než jindy.

Britské listy vám ve snaze osvětlit problematiku průzkumů veřejného mínění, jejich odchylek, manipulací a mediálních dezinterpretací proto přináší dvanáctidílný seriál článků z pera jednoho z největších odborníků na výzkum veřejného mínění v České republice, dlouholetého analytika Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky, dnes vysokoškolského pedagoga Jána Mišoviče.

Pokud se nabídka výsledků rozšíří o zjišťování v krajích, tak jak to udělala Česká televize v roce 2006 a letos, celá záležitost se dostává do širších dimenzí. Do „hry“ se vtahují „jedničky“ na kandidátních listinách těch stran, které mají v jednotlivých regionech podle průzkumu naději na úspěch. A tak úvahy o příštích reprezentantech ve Sněmovně jsou vedeny i na této úrovni.

Samotní zástupci výzkumných institucí, ve svých tiskových zprávách či sděleních uvádějí získané výsledky v dlouhodobých časových řadách a při jejich interpretaci zdůrazňují zejména změny, k nimž dochází ve srovnání se stavem v minulém měsíci. Není divu, že s touto optikou pracují i novináři a svým zprávám dávají zbytečně „dramatické“ titulky, např CVVM dalo lidovcům dvakrát tolik než STEM a SC&C (Právo 21.3.2006), ODS by porazila ČSSD o 4 procenta (Právo 20.-21.2.2006 ) nebo ODS v propadu, Věci veřejné opět bodovaly (Právo 20-21. 2.2010).

Zveřejňování výsledků výzkumů veřejného mínění v takovém rozsahu, v jakém probíhá v předvolebním období, představuje rovněž příležitost hlouběji se podívat na „technologii“ získávání údajů v širších souvislostech a uvažovat nejen o samotných datech, ale i o okolnostech, které podmiňují jejich vznik. Nastávající období do voleb vytváří dostatečný prostot k analýze zjištění, jimiž nás budou výzkumné agentury zásobovat a dává šanci lépe pochopit, o čem vlastně výsledky vypovídají. Úvodní „díl“ je věnovaný informacím, s kterými přišly agentury v únoru 2010..

Agentury v únoru 2010 o preferencích politických stran

Dříve než se zaměříme na konkrétní data našich předních institucí výzkumu veřejného mínění, je dobré si připomenout, že předkládané tiskové zprávy o realizovaném šetření by měly obsahovat určité náležitosti, dané mezinárodními i domácími standardy, prohlubující metodologickou stránku šetření. Tradici standardů založila Americká asociace pro výzkum veřejného mínění AAPOR . Na její doporučení odkazuje i Světová asociace pro výzkum veřejného mínění WAPOR a české Sdružení agentur pro výzkum trhu SIMAR.

V stručné podobě jde o tyto parametry:

  • název agentury,
  • označení výzkumu,
  • období sběru dat,
  • druh výzkumu a definice výběrového vzorku,
  • formulace otázky,
  • výsledky výzkumu.

Rozdíl mezi stranickými preferencemi a volebním modelem

Při pohledu na zprávy agentur na jejich webových stránkách je možné se přesvědčit, že doporučené metodické informace nejsou vždy prezentovány v požadovaném rozsahu. Novináři mají možnost pracovat právě s takovou, ne vždy „úplnou“ verzí tiskové zprávy.

Sdružení SIMAR navrhlo koncem června 2006 svým členům uvádět v materiálech týkajících se volebních průzkumů informace o stranických preferencích a volební model. V tomto směru jsou agentury, bez ohledu na členství v sdružení SIMAR, jednotné a u všech z nich se setkáváme právě s těmito dvěma charakteristikami volebních postojů. Co se skrývá za jejich obsahem?

Co je co

Stranické preference představují podíly respondentů z celého vzorku dotázaných, kteří deklarují vztah ke konkrétní politické straně (tedy včetně lidí uvádějících odpovědi „nevím“, či „nepůjdu volit“). Základem jsou odpovědi všech dospělých respondentů ve výzkumu, disponujících volebním právem, resp. všech oprávněných voličů. Výsledky naznačují i podíly nerozhodnutých voličů a nevoličů.

Volební model představuje předpokládaný podíl relevantních hlasů pro politické strany ve Sněmovně. Zpravidla vychází nejen z výpovědí rozhodnutých voličů, ale zohledňuje i stávající pravidla pro přidělení mandátů v závislosti na velikosti strany a dosaženém výsledku v jednotlivých volebních krajích. Každá agentura používá své vlastní „know how“ při přípravě tohoto modelu.

Agentury prezentují stejná koncová data, liší se však ve způsobu jejich získávání. CVVM, Median a STEM používají ke zjištění preferované strany otevřenou otázku, tj. otázku bez nabízených odpovědí a Factum Invenio dává respondentům karty s názvy stran a rozhodnutí se rodí na základě jejich výběru.

CVVM pracuje se souborem 15letých a starších a mezi nimi osloví oprávněné voliče (v únoru 1054). Factum Invenio, Median a STEM se obrací rovnou na populaci 18letou a starší.

Konkrétní parametry šetření, spolu se stranickými preferencemi:

Stranické preference prezentované v únoru 2010
podle CVVM, Factum Invenio, Median, STEM

Agentura CVVM Factum Invenio Median STEM
Termín dotazování 1.2- 8.2.2010 29.1.-3.2.2010 4.1.-2.2. 2010 1.2-8.2.2010
Počet dotázaných 1054 neuvedeno 781 1234
Volební účast 59 % 62,7 % 61,00% neuvedeno
ČSSD 33 % 31 % 32 % 28,6 %
ODS 20,5 % 25,1 % 27,8 % 23,2 %
KSČM 14,5 % 13,5 % 12,8 % 11,7 %
TOP 09 12,5 % 11,3 % 9,3 % 9,1 %
KDU-ČSL 5 % 6,2 % 7,4 % 4,3 %
SZ 5 % 2,2 % 4,3 % 2,7 %
Věci veřejné 6 % 5,2 % 2,4 % 4,7 %
Strana práv občanů
Zemanovci 		neuvedeno neuvedeno neuvedeno 2 %
Ostatní odpovědi 3,5 % 5,5 % 4,0 % 13,7 %

Na prvním místě stojí za pozornost předpokládaná volební účast. Pohybuje se na úrovni 60 % a zatím se jeví jako nižší, než v roce 2006. Samotné výsledky naznačují vedoucí postavení ČSSD. Data o pozici ODS vypovídají, že část jejich příznivců je v pohybu, „osciluje“. Údaje týkající se KSČM ukazují na stabilitu voličského zázemí. Okruh příznivců kolem TOP 09 dále krystalizuje. Výsledky KDU-ČSL naznačují její setrvání ve Sněmovně a naopak SZ, jak se zdá, ji opouští Věci veřejné podle výsledku mají nakročeno do Sněmovny.

Počet získaných mandátů

Tři agentury dělají přepočet volebního modelu na počet získaných mandátů.

Předpokládaný počet poslanců ve Sněmovně - únor 2010
podle agentur CVVM, Factum Invenio, STEM

Agentura CVVM Factum Invenio, STEM
ČSSD 73 75 77
ODS 44 59 68
KSČM 30 29 31
TOP 09 26 22 19
KDU-ČSL 8 10 5
Věci veřejné 11 5 0
SZ 8 0 0

Vypočtený podíl mandátů vychází z předchozího procentního zastoupení a naznačuje, že ČSSD může získat většinu ve Sněmovně s ODS nebo KSČM, či usilovat o spolupráci současně s několika menšími stranami.

Možná stojí za pozornost i zjištění volebních preferencí, která byla publikována v únoru 2006, tedy před čtyřmi lety. Jak vypadaly tehdy stranické preference?

Stranické preference prezentované v únoru 2006
podle CVVM, Factum Invenio, STEM

Agentura CVVM Factum Invenio STEM
Termín dotazování 16. - 23. 1. 2006 neuvedeno 1. 2. - 8. 2. 2006
Počet dotázaných 969 18+ neuvedeno 1716
Volební účast 68 % neuvedeno 59 %
ODS 28,0 % 29,4 % 28,6 %
ČSSD 27,0 % 25,1 % 24,5 %
KSČM 12,0 % 19,0 % 19,3 %
KDU-ČSL 6 % 10,7 % 6,4 %
SZ neuvedeno 2,5 % 5,6 %
Ostatní odpovědi 27,0 % 13,3 % 19,6 %

Z tehdejších publikovaných údajů prakticky čtyři měsíce před volbami je možné vyčíst, že všechny tři agentury dokázaly správně prezentovat pořadí prvních čtyř stran podle počtu získaných mandátů a shodly se na pozdější vítězné straně.

Počet možných mandátů tehdy nabídly 2 agentury - CVVM a STEM.

Předpokládaný počet poslanců ve Sněmovně - únor 2006
podle agentur CVVM a STEM

Agentura CVVM STEM
ODS 77 71
ČSSD 74 61
KSČM 33 38
KDU-ČSL 16 16
SZ 0 14

Z tehdejších a dnešních zjištění vyplývá, že před čtyřmi lety nebyl tak velký zájem nových politických subjektů o získání poslaneckých mandátů, jako je tomu dnes.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 4.3. 2010