Staromódní xenofobie Pavla Skácela

24. 5. 2010 / Jan Čulík

Sdělím vám překvapení. Západoevropské společnosti jsou multikulturní a pluralistické. Viděl jste tyto fotografie z nedávných britských voleb, s instrukcemi pro voliče v mnoha jazycích, včetně polštiny, jak si při volbách počínat?

Na mém pracovišti, na Univerzity of Glasgow, jsou zaměstnáni učitelé a výzkumníci a studují studenti ze 150 zemí světa. Myslíte, že je v takovém prostředí možné, aby cizinci bylo zabraňováno kritizovat místní poměry?

Skutečně si myslíte, že je ve Švýcarsku či v USA cenzura, takže se tam nemluví a nekritizují zločiny, které tamější vlády napáchaly v minulosti? Dám vám jediný příklad: Takto píše konzervativní britský deník The Times o mučení a vraždění v britských koncentračních táborech v Africe, kde Britové mučili Obamova dědečka.

Když přišly do britských škol děti polských přistěhovalců a zjistily, že umějí daleko víc než britské děti, britský tisk škodolibě široce přetiskoval svědectví polských třináctiletých školáků, podle něhož jsou jejich britští vrstevníci idioti.

Myslíte si, že v zemi, jako je Británie, kde každý druhý řidič autobusu je buď Polák nebo muslim, a třeba většina reportérů v televizi jsou neběloši, je nepřijatelné, aby si ve městě muslimové postavili mešitu, nebo Poláci otevřeli své obchody a kostely? (Skandál nastal v Británii teprve tehdy, když majitelka polského obchodu v jednom anglickém městě odmítla obsloužit Angličanku s tím, že její "obchod je jen pro Poláky".)

Samozřejmě, že i v západních zemích existuje v určitých kruzích rasismus, nesnášenlivost i xenofobie, nikoliv však v převažující míře ve veřejném diskursu.

I Česká republika se bude muset otevřít kritické veřejné diskusi, padni komu padni, a toleranci.

Vytisknout