ANALÝZA

Jen komunisté za čtyři roky voliče neznechutili

6. 5. 2010 / Ján Mišovič

Běžná předvolební šetření přinášejí informace o aktuální podpoře jednotlivých politických subjektů a liší se od volebního rozhodování ve třech směrech:

• V rozdílu v čase mezi dotazováním a volbami. Podpora některých voličů bývá nestálá. V předvolebním období také dochází k řadě událostí a ke stupňování tlaků orientovaných na změnu volebního rozhodnutí.
• V situaci dotazování, jež se ve srovnání s volebním aktem diametrálně odlišuje. Pokud se občané rozhodnou jít k volebním urnám, v drtivé většině preferují konkrétní stranu. Celý volební akt probíhá tajně a výsledek volič zpravidla nikomu nesděluje. Odpověď pro výzkum je v podstatě nezávazná, zatímco hlas vhozený do urny může ovlivnit další politickou orientaci společnosti.
• V nepřesnosti měření. Chyby spojené s měřením vznikají ze dvou důvodů Jeden souvisí s výběrem a jde o chybu výběrovou a nevýběrovou. Nevýběrová chyba v souhrnu označuje odchylky způsobené různými omyly, nedostatky, v důsledku nedodržení pravidel při přípravě výzkumného nástroje, sběru, zpracování a analýze výzkumných dat, ale i celkovou atmosférou konkrétního dotazování.

Mimo to do "hry" vstupuje další faktor, spojený s velikostí volebních obvodů a způsobem přepočtu volebních výsledků na mandáty. A ten bývá zpravidla největším "kamenem" úrazu.

Výzkum dokáže s určitou přesností charakterizovat celkovou podporu strany celostátně a odráží i situaci v regionech. Složení Poslanecké sněmovny musí s těmito výsledky korespondovat, protože závisí na úspěchu jednotlivých politických subjektů v příslušných volebních obvodech. Měření a výsledky předvolebních preferencí v zemích se systémem dvou politických stran, jako je tomu např. v USA, se dlouhodobě pohybují v rozmezí průměrné odchylky 1,5-2,2 procentního bodu.

Šetření v rámci politického systému umožňujícího soutěž více politických subjektů, tak jak je tomu v České republice, končí s větší průměrnou odchylkou. Zejména na úrovni krajů přestává mít význam hranice pěti procent. Rozhodujícím kritériem se stává velikost volebního obvodu a způsob přepočtu volebních výsledků, jak na to upozornil posledně P. Uhl (Právo 20. 4. 2010). Proto se stane, že v Praze postačuje k získání jednoho mandátu 4-5 % hlasů, zatímco v nejmenších krajích je to 12-14 %.

Přes všechny tyto nepřesnosti vzájemné porovnání údajů v rámci krajů má svojí vypovídací hodnotu a naznačuje vedle celkového trendu i "místní" poměr sil. Jak vypadal situace v dalších krajích, přiblíží tabulka č.1.

Tabulka č.1 Stranické preference v krajích Jihočeském, Olomouckém, Ústeckém a Jihomoravském (v %)

	Jihočeský kraj			Olomoucký kraj			Ústecký kraj			Jihomoravský kraj
	Stranické preference 2010	Výsledky voleb 2006	Rozdíl	Stranické preference 2010	Výsledky voleb 2006	Rozdíl	Stranické preference 2010	Výsledky voleb 2006	Rozdíl	Stranické preference 2010	Výsledky voleb 2006	Rozdíl
ČSSD	24	30,47	-6,47	27	35,44	-8,44	32,5	35,46	-2,96	21,5	32,95	-11,45
ODS	22,5	36,69	-14,19	18	30,29	-20,73	19,5	34,78	-15,28	18,5	30,67	-12,17
KSČM	11	13,36	-2,36	13,9	14,68	-0,78	15	16,05	-1,05	12	13,74	-1,74
TOP 09	14			13			7,5			14
VV	7,5			8			9,5			13,5
SPO	4,5			5			4			4
KDU-ČSL	4,5	8,18	-3,68	6,5	8,26	-1,76	2	2,23	-0,23	6,5	11,14	-4,64
SZ	5,5	6,03	-0,53	4	5,51	-1,51	4	6,03	-2,03	4	6,2	-2,2
Ostatní	6,5	5,27	+1,23	4,6	5,82	-1,22	6	5,45	+1,55	6	5,3	+0,7

V Jihočeském kraji má mírný náskok ČSSD před ODS, třetí místo poprvé v krajích obsadila strana TOP 09. Je zřejmé, že bývalí představitelé KDU-ČSL zatím přitahují voličské sympatie. KSČM získala čtvrté místo. Potřebný limit překročily ještě VV a SZ. Těsně pod limitem zůstala KDU-ČSL

V Olomouckém kraji vede se značným náskokem ČSSD. Do skončení kampaně se náskok na druhou ODS sníží, ale její vítězství bude téměř jisté. KSČM si drží stabilní pozici. Z nových stran mají šanci, stejně jako v dalších regionech, TOP 09 a VV. KDU-ČSL může ještě mírně posílit.

V Ústeckém kraji je ČSSD prakticky na stropu, přesto má naději na připsání dílčích "bodů". ODS "tradičně" prokazuje šanci posílit. KSČM si udržuje podobnou pozici jako v ostatních regionech. Nové strany, TOP 09, ale zejména VV, mohou pravděpodobně počítat s volitelnou pozicí. Dubnové výsledky naznačují mírnou převahu levicových stran.

Výsledky v Jihomoravském kraji už v minulosti signalizovaly převahu pravicových subjektů a v podobném duchu vyznívají i současné výsledky. ČSSD si udržuje vedoucí pozici před druhou ODS. Na třetí a čtvrté pozici se objevily nové strany TOP 09 a VV. Pátá je KSČM a pětiprocentní hranici překročila i KDU-ČSL s tradicí v tomto regionu.

Ke zhodnocení aktuálního potenciálu politických stran využijeme komparaci stranických preferencí a volebních výsledků z roku 2006 a současné stranické preference.

Tabulka č. 2. Stranické preference v kraji Jihočeském, Olomouckém, Ústeckém a Jihomoravském v roce 2006, 2010 a volební výsledek 2006 (v %)

Kraj		ČSSD	ODS	KSČM	SZ	KDU-ČSL
Jihočeský	Stranické preference 2006	21	27	16	10	6
	Volební výsledky 2006	30,47	36,69	13,36	6,03	8,18
	Stranické preference 2010	24	22,5	11	5,5	4,5
Olomoucký	Stranické preference 2006	22	20	18	11	7
	Volební výsledky 2006	35,44	30,29	14,68	5,51	8,26
	Stranické preference 2010	27	18	13,9	4	6,5
Ústecký	Stranické preference 2006	23	25	23	9	3
	Volební výsledky 2006	35,46	34,78	16,05	6,03	2,23
	Stranické preference 2010	32,5	19,5	15	4	2
Jihomoravský	Stranické preference 2006	21,4	19,3	14,9	11,3	12,1
	Volební výsledky 2006	32,95	30,67	13,74	6,2	11,14
	Stranické preference 2010	21,5	18,3	12	4	6,5

Stav stranických preferencí v Jihočeském kraji v roce 2006 signalizoval vítězství ODS a skutečně se tak stalo. Tentokrát je v čele ČSSD. Ve volbách obě největší strany získaly 9 procentních bodů navíc. Další dvě strany KSČM a SZ v "konečném účtování" ztratily v komparaci s volebními preferencemi. Třetí stranou, která získala, byla KDU-ČSL. Je možné předpokládat, že pětiprocentní hranici překoná i v letošních volbách, přesto že má proti sobě silného soupeře. Příznivci SZ zatím bodovali, ale v závěru kampaně výsledek asi neudrží.

V Olomouckém kraji bylo vítězství ČSSD zřejmé v roce 2006 a k letošnímu tato strana rovněž směřuje - i po odstoupení M. Vlčka z krajské kandidátky... ODS si "tradiční" druhou příčku obhájí a obě strany do voleb posílí. Stabilní třetí místo si zajistí KSČM. Ze stávajících stran zaboduje i KDU-ČSL.

V Ústeckém kraji stranické preference 2006 naznačovaly určitou vyrovnanost politických sympatií. Závěr volební kampaně však s výsledky zamíchal. Znamenal těsné vítězství ČSSD a posílení velkých stran. Podobný scénář se může opakovat i letos s tím rozdílem, že odstup ČSSD od ODS bude výraznější a SZ bude vystřídána novou stranou VV.

V Jihomoravském kraji v roce 2006 vedla ČSSD, před druhou ODS. Oběma stranám ve volbách preference narostly, zatímco zbývajícím třem více nebo méně poklesly. Letošní a minulé preference ČSSD a ODS jsou v podstatě stejné, je tedy předpoklad jejich určitého růstů. Naopak nová strana 2006 v době voleb ztratila. Je potřebné ještě připomenout to, co ukázaly poznatky z dubnových šetření. Dochází k výraznějších oscilacím u části nerozhodnutých voličů a výsledky jsou tímto ovlivněné.

Komentáře k výsledkům průzkumů stranických preferencí doposud zachytily "dosavadní realitu" v jedenácti regionech. Podle počtu obyvatel však připadají na tyto kraje necelé dvě třetiny mandátů (teoreticky by to měly být více než tři čtvrtiny). Ve zbývajících třech krajích se budou rozdělovat mandáty za 35,5 % hlasů a ty dokreslí skutečné šance "starých i nových" politických subjektů.

28. 04. 2010 Ján Mišovič: Průzkumy veřejného mínění: pohřeb Zelených ZDE

05. 03. 2010 Štěpán Kotrba: Jak číst výzkumy veřejného mínění od A do Z ZDE

Vytisknout