ANALÝZA
Krajské průzkumy: zmatek
8. 4. 2010 / Ján Mišovič
Středeční televizní Otázky Václava Moravce – předvolební speciály v jednotlivých krajských městech jsou částečně ovlivněny specifickými problémy regionu. Zástupci stran, kteří získali podporu v průzkumech, se vyjadřují k ožehavým otázkám, zřejmě formulovaným vedením diskusního pořadu. Jde o podobný mechanismus, jako když média nastaví před veřejnost určitá témata a iniciují tak společenský diskurz. Diváci se seznamují s vyjádřením jednotlivých lídrů k nastoleným problémům, charakteristickým zejména pro daný kraj.
Pro takový postup se používá v oblasti komunikace označení nastolování témat, nastolování agendy. Poprvé byl tento proces nepřímo popsaný známým americkým novinářem Walterem Lippmannem v roce 1922 v knize Public Opinion, v odborných kruzích doposud citované. Ani tuto oblast neponechal bez povšimnutí Paul Lazarsfeld a podrobně ji charakterizoval jako schopnost vytvářet témata. V běžné praxi se uvedený přístup uplatnil v průběhu 60., ale zejména 70. let dvacátého století a postupně se dále propracovává. Jednoduše řečeno, cílem nastolování témat je ovlivnění veřejného mínění. Ve smyslu toho, o čem mají lidé přemýšlet. Zároveň se tím ale z diskurzu určitá témata i vylučují. V kontextu krajských televizních diskusí jde však spíše o mediální hru na zrcadlení, než hlubší zásah do agendy a přímé formování mínění a názorů voličů. V konkrétních případech se jedná také o mediální prezentaci dramaturgie pořadu, která předkládá občanům kraje zástupná témata, v rámci nichž dochází k hypotetickým rozhodnutím, zda dát přednost např. skládce odpadu nebo spalovně, podpoře základního a středního školství či vysokých škol a vědy atd..
Průběžné, nekoordinované či dokonce konkurenční nastolování témat v médiích nějakou zřetelnější stopu ve veřejném mínění nezanechává. Spíše poutá momentální pozornost. Přesvědčené přesvědčí, nepřesvědčené nezaujme. Schází dominance, která by dala tématům "stěžejní" význam. Hledat nějaké souvislosti mezi diskutovanými otázkami a postoji jednotlivých stran k jejich řešení je velmi obtížné. Působí mnoho jiných okolností, o kterých už byla řeč v předchozích částech.
Jak tedy vypadá rozložení stranických preferencí ve čtyřech krajích „prozkoumávaných“ od druhého březnového týdne, ilustruje tabulka č.1. Je možné jen stručně připomenout metodiku, která se opírá o osobní rozhovory s reprezentativním souborem kraje, o velikosti více než devíti stovek dotázaných.
Tabulka č.1 Stranické preference kraji Vysočina a v krajích Hradeckém, Plzeňském, Zlínském (v %)
Vysočina | Hradecký kraj | Plzeňský kraj | Zlínský kraj | ||||||
Stranické preference 2010 | Výsledky voleb 2006 | Stranické preference 2010 | Výsledky voleb 2006 | Stranické preference 2010 | Výsledky voleb 2006 | Stranické preference 2010 | Výsledky voleb 2006 | ||
ČSSD | 27 | 35,35 | 24 | 30,14 | 28 | 31,69 | 24,5 | 33,28 | |
ODS | 16 | 27,67 | 23 | 37,66 | 22 | 36,46 | 18,0 | 31,68 | |
KSČM | 14,00 | 14,66 | 12 | 11,52 | 12 | 14,03 | 12,0 | 11,25 | |
TOP 09 | 13,00 | 0 | 12,5 | 0 | 11 | 0 | 11,0 | 0 | |
VV | 8,5 | 0 | 8 | 0 | 9 | 0 | 10,5 | 0 | |
SPO | 5,0 | 0 | 5,0 | 0 | 4,5 | 0 | 4,5 | 0 | |
KDU-ČSL | 9,00 | 12,16 | 4,5 | 6,72 | 3 | 5,65 | 11,5 | 13,02 | |
SZ | 0 | 4,89 | 4,5 | 6,69 | 6 | 5,91 | 2,5 | 5,07 | |
Ostatní | 7.5 | 5,27 | 6,5 | 7,07 | 4,5 | 5,99 | 5,5 | 5,7 |
Stejně jako v předchozích regionech, např. Pardubickém, Libereckém i v kraji Vysočina, velké strany ČSSD a ODS oproti výsledkům voleb 2006 ztrácejí. KDU-ČSL rovněž zaostává. KSČM si drží stejné pozice jako před čtyřmi lety. Strana zelených v tomto regionu v letošním výzkumu neuspěla. Své místo „na slunci“ hledají TOP 09 a VV.
V Hradeckém kraji by se situace dala popsat stejnými slovy jako v kraji Vysočina, s tím rozdílem, že pozice největších stran jsou vyrovnané. Pro KDU-ČSL, která měla své jisté, se objevil konkurent, který si může chybějící desetinky „přivlastnit.“
V Plzeňském kraji, stejně jako ve většině ostatních regionů vede ČSSD před ODS. Náskok není výrazný. KSČM a TOP 09 mají zatím podobné pozice. Z dalších stran jsou v tomto šetření úspěšné VV a SZ.
Zlínský kraj je regionem s tradiční podporou KDU-ČSL. Svou pozici tato strana potvrdila. Naopak jiná strana, SZ, má prakticky nejmenší podporu ze všech relevantních politických subjektů a ani v tomto kraji nezíská potřebnou podporu. Na regionální úrovni po několikáté vede ČSSD s určitým náskokem před ODS. Stabilní pozici prokazuje KSČM. Z nových stran se hlásí o slovo TOP 09 a VV.
Jak si stály politické strany před čtyřmi lety a jak jsou na tom dnes, nám napoví údaje v tabulce č. 2.
Tabulka č. 2. Kraj Vysočina, Hradecký, Plzeňský a Zlínský. Stranické preference v roce 2006 a 2010 a volební výsledek 2006 (v %)
ČSSD | ODS | KSČM | SZ | KDU-ČSL | ||
Kraj Vysočina | Stranické preference 2006 | 17,6 | 21 | 17,2 | 6,6 | 10,8 |
Volební výsledky 2006 | 35,35 | 27,67 | 14,66 | 4,89 | 12,16 | |
Stranické preference 2010 | 27 | 16 | 14 | 0 | 9.00 | |
Hradecký kraj | Stranické preference 2006 | 19,1 | 24,3 | 14 | 10,5 | 5,8 |
Volební výsledky 2006 | 30,14 | 37,66 | 11,52 | 6,69 | 6,72 | |
Stranické preference 2010 | 24 | 23 | 12 | 4,5 | 4,5 | |
Plzeňský kraj | Stranické preference 2006 | 26 | 23 | 17 | 13 | 5 |
Volební výsledky 2006 | 31,69 | 36,46 | 14,08 | 5,91 | 5,65 | |
Stranické preference 2010 | 28 | 22 | 12 | 6 | 3 | |
Zlínský kraj | Stranické preference 2006 | 21,7 | 17,5 | 12,6 | 8,00 | 11,8 |
Volební výsledky 2006 | 33,28 | 31,68 | 11,25 | 5,07 | 13,02 | |
Stranické preference 2010 | 24,5 | 18,0 | 12,0 | 2,5 | 11,5 |
V kraji Vysočina se stranické preference lišily od skutečných volebních výsledků. Dnešní komparace minulých a současných dat napovídá, že ČSSD si vítězství udrží a získá určitý náskok před ODS. Mezi „tradičně“ volené strany v kraji bude nejspíš patřit i KDU-ČSL.
V Hradeckém kraji je oproti minulosti na čele ČSSD. ODS zřejmě i tady zůstane v roli druhého v pořadí. KSČM prokazuje stabilní preference také v tomto regionu.. Zdánlivě stejná pozice KDU-ČSL a SZ je ve skutečnosti výhodnější pro KDU-ČSL. Mluví pro ní totiž tradice. Nakolik ji dokáží naplnit vedoucí osobnosti kandidátky, to se dovíme až z konečných výsledků.
V Plzeňském kraji vedla ČSSD i v předvolebním období 2006, stejně jako nyní. I přesto ODS dokázala zvítězit. V letošní volební kampani zatím tomu mnoho nenasvědčuje. Podle získaných údajů KSČM v tomto kraji oproti minulým volbám může částečně ztratit.
Z hlediska předchozích trendů se Zlínský kraj neliší od ostatních regionů. Dvě nejsilnější strany ve volbách posílí, KSČM si udrží své jisté, KDU-ČSL může ještě získat a dvě nové strany mohou své šance proměnit.
Vedle ČT zahájil sérii předvolebních výzkumů i Český rozhlas. Zahájil i s tím spojených předvolební besedy s moderátorem Martinem Veselovským. První šetření, realizované začátkem dubna 2010, se konalo na území Karlovarského kraje. Pořadí nejvýznamnějších stran a jejich procentní zisky ve srovnání se situaci v polovině února 2010 zůstávají stejné, a průzkumy rozhlasu jenom potvrzují zformované rozložení politických sympatií.
Díky výsledkům krajských průzkumů se někteří straničtí lídři dostali na obrazovky ČT a před rozhlasové mikrofony v této roli poprvé a naposled. Do jaké míry vzbuzují sympatie pro svou „značku“ , ukáže květnové hlasování.
Z hlediska zjištěných stranických preferencí jde o „poločas“, protože šetření proběhla v sedmi regionech. Co se však týče počtu voličů, tvoří přibližně jejich třetinu. Pro konečnou podobu Sněmovny budou klíčové výsledky v krajích s většími počty pravoplatných hlasů.
01. 04. 2010 Ján Mišovič: Předvolební průzkumy: přání otcem myšlenky ZDE
05. 03. 2010 Štěpán Kotrba: Jak číst výzkumy veřejného mínění od A do Z ZDE
VytisknoutObsah vydání | Čtvrtek 8.4. 2010
-
9.4. 2010 / Pražská smlouva podepsána8.4. 2010 / "Tulipánová kontrarevoluce": Kyrgyzští demonstranti kontrolují velitelství bezpečnostní služby v Biškeku6.4. 2010 / K dění kolem volby a nástupu nového vedení8.4. 2010 / Martina Navrátilová má rakovinu prsu8.4. 2010 / Thajský premiér vyhlásil výjimečný stav7.4. 2010 / O kapitalismu skutečně s láskou6.4. 2010 / Jak je příjemné krást7.4. 2010 / Jak dál při distribuci knih?1.4. 2010 / Hospodaření OSBL za březen 2010