ANALÝZA

Krajské průzkumy: zmatek

8. 4. 2010 / Ján Mišovič

Středeční televizní Otázky Václava Moravce – předvolební speciály v jednotlivých krajských městech jsou částečně ovlivněny specifickými problémy regionu. Zástupci stran, kteří získali podporu v průzkumech, se vyjadřují k ožehavým otázkám, zřejmě formulovaným vedením diskusního pořadu. Jde o podobný mechanismus, jako když média nastaví před veřejnost určitá témata a iniciují tak společenský diskurz. Diváci se seznamují s vyjádřením jednotlivých lídrů k nastoleným problémům, charakteristickým zejména pro daný kraj.

Pro takový postup se používá v oblasti komunikace označení nastolování témat, nastolování agendy. Poprvé byl tento proces nepřímo popsaný známým americkým novinářem Walterem Lippmannem v roce 1922 v knize Public Opinion, v odborných kruzích doposud citované. Ani tuto oblast neponechal bez povšimnutí Paul Lazarsfeld a podrobně ji charakterizoval jako schopnost vytvářet témata. V běžné praxi se uvedený přístup uplatnil v průběhu 60., ale zejména 70. let dvacátého století a postupně se dále propracovává. Jednoduše řečeno, cílem nastolování témat je ovlivnění veřejného mínění. Ve smyslu toho, o čem mají lidé přemýšlet. Zároveň se tím ale z diskurzu určitá témata i vylučují. V kontextu krajských televizních diskusí jde však spíše o mediální hru na zrcadlení, než hlubší zásah do agendy a přímé formování mínění a názorů voličů. V konkrétních případech se jedná také o mediální prezentaci dramaturgie pořadu, která předkládá občanům kraje zástupná témata, v rámci nichž dochází k hypotetickým rozhodnutím, zda dát přednost např. skládce odpadu nebo spalovně, podpoře základního a středního školství či vysokých škol a vědy atd..

Průběžné, nekoordinované či dokonce konkurenční nastolování témat v médiích nějakou zřetelnější stopu ve veřejném mínění nezanechává. Spíše poutá momentální pozornost. Přesvědčené přesvědčí, nepřesvědčené nezaujme. Schází dominance, která by dala tématům "stěžejní" význam. Hledat nějaké souvislosti mezi diskutovanými otázkami a postoji jednotlivých stran k jejich řešení je velmi obtížné. Působí mnoho jiných okolností, o kterých už byla řeč v předchozích částech.

Jak tedy vypadá rozložení stranických preferencí ve čtyřech krajích „prozkoumávaných“ od druhého březnového týdne, ilustruje tabulka č.1. Je možné jen stručně připomenout metodiku, která se opírá o osobní rozhovory s reprezentativním souborem kraje, o velikosti více než devíti stovek dotázaných.

Tabulka č.1 Stranické preference kraji Vysočina a v krajích Hradeckém, Plzeňském, Zlínském (v %)

Vysočina Hradecký kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj
Stranické preference 2010 Výsledky voleb 2006 Stranické preference 2010 Výsledky voleb 2006 Stranické preference 2010 Výsledky voleb 2006 Stranické preference 2010 Výsledky voleb 2006
ČSSD 27 35,35 24 30,14 28 31,69 24,5 33,28
ODS 16 27,67 23 37,66 22 36,46 18,0 31,68
KSČM 14,00 14,66 12 11,52 12 14,03 12,0 11,25
TOP 09 13,00 0 12,5 0 11 0 11,0 0
VV 8,5 0 8 0 9 0 10,5 0
SPO 5,0 0 5,0 0 4,5 0 4,5 0
KDU-ČSL 9,00 12,16 4,5 6,72 3 5,65 11,5 13,02
SZ 0 4,89 4,5 6,69 6 5,91 2,5 5,07
Ostatní 7.5 5,27 6,5 7,07 4,5 5,99 5,5 5,7

Stejně jako v předchozích regionech, např. Pardubickém, Libereckém i v kraji Vysočina, velké strany ČSSD a ODS oproti výsledkům voleb 2006 ztrácejí. KDU-ČSL rovněž zaostává. KSČM si drží stejné pozice jako před čtyřmi lety. Strana zelených v tomto regionu v letošním výzkumu neuspěla. Své místo „na slunci“ hledají TOP 09 a VV.

V Hradeckém kraji by se situace dala popsat stejnými slovy jako v kraji Vysočina, s tím rozdílem, že pozice největších stran jsou vyrovnané. Pro KDU-ČSL, která měla své jisté, se objevil konkurent, který si může chybějící desetinky „přivlastnit.“

V Plzeňském kraji, stejně jako ve většině ostatních regionů vede ČSSD před ODS. Náskok není výrazný. KSČM a TOP 09 mají zatím podobné pozice. Z dalších stran jsou v tomto šetření úspěšné VV a SZ.

Zlínský kraj je regionem s tradiční podporou KDU-ČSL. Svou pozici tato strana potvrdila. Naopak jiná strana, SZ, má prakticky nejmenší podporu ze všech relevantních politických subjektů a ani v tomto kraji nezíská potřebnou podporu. Na regionální úrovni po několikáté vede ČSSD s určitým náskokem před ODS. Stabilní pozici prokazuje KSČM. Z nových stran se hlásí o slovo TOP 09 a VV.

Jak si stály politické strany před čtyřmi lety a jak jsou na tom dnes, nám napoví údaje v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2. Kraj Vysočina, Hradecký, Plzeňský a Zlínský. Stranické preference v roce 2006 a 2010 a volební výsledek 2006 (v %)

ČSSD ODS KSČM SZ KDU-ČSL
Kraj Vysočina Stranické preference 2006 17,6 21 17,2 6,6 10,8
Volební výsledky 2006 35,35 27,67 14,66 4,89 12,16
Stranické preference 2010 27 16 14 0 9.00
Hradecký kraj Stranické preference 2006 19,1 24,3 14 10,5 5,8
Volební výsledky 2006 30,14 37,66 11,52 6,69 6,72
Stranické preference 2010 24 23 12 4,5 4,5
Plzeňský kraj Stranické preference 2006 26 23 17 13 5
Volební výsledky 2006 31,69 36,46 14,08 5,91 5,65
Stranické preference 2010 28 22 12 6 3
Zlínský kraj Stranické preference 2006 21,7 17,5 12,6 8,00 11,8
Volební výsledky 2006 33,28 31,68 11,25 5,07 13,02
Stranické preference 2010 24,5 18,0 12,0 2,5 11,5

V kraji Vysočina se stranické preference lišily od skutečných volebních výsledků. Dnešní komparace minulých a současných dat napovídá, že ČSSD si vítězství udrží a získá určitý náskok před ODS. Mezi „tradičně“ volené strany v kraji bude nejspíš patřit i KDU-ČSL.

V Hradeckém kraji je oproti minulosti na čele ČSSD. ODS zřejmě i tady zůstane v roli druhého v pořadí. KSČM prokazuje stabilní preference také v tomto regionu.. Zdánlivě stejná pozice KDU-ČSL a SZ je ve skutečnosti výhodnější pro KDU-ČSL. Mluví pro ní totiž tradice. Nakolik ji dokáží naplnit vedoucí osobnosti kandidátky, to se dovíme až z konečných výsledků.

V Plzeňském kraji vedla ČSSD i v předvolebním období 2006, stejně jako nyní. I přesto ODS dokázala zvítězit. V letošní volební kampani zatím tomu mnoho nenasvědčuje. Podle získaných údajů KSČM v tomto kraji oproti minulým volbám může částečně ztratit.

Z hlediska předchozích trendů se Zlínský kraj neliší od ostatních regionů. Dvě nejsilnější strany ve volbách posílí, KSČM si udrží své jisté, KDU-ČSL může ještě získat a dvě nové strany mohou své šance proměnit.

Vedle ČT zahájil sérii předvolebních výzkumů i Český rozhlas. Zahájil i s tím spojených předvolební besedy s moderátorem Martinem Veselovským. První šetření, realizované začátkem dubna 2010, se konalo na území Karlovarského kraje. Pořadí nejvýznamnějších stran a jejich procentní zisky ve srovnání se situaci v polovině února 2010 zůstávají stejné, a průzkumy rozhlasu jenom potvrzují zformované rozložení politických sympatií.

Díky výsledkům krajských průzkumů se někteří straničtí lídři dostali na obrazovky ČT a před rozhlasové mikrofony v této roli poprvé a naposled. Do jaké míry vzbuzují sympatie pro svou „značku“ , ukáže květnové hlasování.

Z hlediska zjištěných stranických preferencí jde o „poločas“, protože šetření proběhla v sedmi regionech. Co se však týče počtu voličů, tvoří přibližně jejich třetinu. Pro konečnou podobu Sněmovny budou klíčové výsledky v krajích s většími počty pravoplatných hlasů.

01. 04. 2010 Ján Mišovič: Předvolební průzkumy: přání otcem myšlenky ZDE

25. 03. 2010 Ján Mišovič: Pomáhají či škodí průzkumy volebních preferencí soutěži politických stran? ZDE
17. 03. 2010 Ján Mišovič: Vnitřnosti voličského rozhodování ZDE
11. 03. 2010 Ján Mišovič: Co může krajský lídr zkazit a čemu může pomoci? ZDE
03. 03. 2010 Ján Mišovič: Zbytečně "dramatické" titulky průzkumů veřejného mínění ZDE

05. 03. 2010 Štěpán Kotrba: Jak číst výzkumy veřejného mínění od A do Z ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 8.4. 2010