Snižování emisí skleníkových plynů pomůže ekonomice

18. 12. 2009

"Náš návrh je inspirován obdobným britským zákonem, který ve Velké Británii získal všeobecnou podporu. Sociální demokracie přitom není jediná, kdo se britským zákonem inspiroval. Obdobnou legislativu už připravují v řadě států EU," řekl stínový ministr životního prostředí a jeden z překladatelů návrhu Petr Petržílek. Britský návrh předložila labouristická vláda -- a podpořili také opoziční konzervativci a liberální demokraté. Prosazovala jej Konfederace britského průmyslu i odbory. Podniky si spočetly, že je pro domácí průmysl výhodný. Labouristé původně navrhli snížení emisí o 60 %. Ale opozice protestovala a požadovala 80 %, na čemž se posléze shodly všechny hlavní politické strany.

"Stojíme tak před dilematem, zda raději investovat 1-2 % výkonu ekonomiky do snížení emisí, nebo posléze hradit škody v asi desetinásobné výši," říká předseda ČSSD Jiří Paroubek. ČSSD není jediná, kdo se britským zákonem inspiroval. Obdobnou legislativu už připravují v řadě států EU. Francie už svoji schválila. Belgie a Finsko mají návrhy v parlamentu. Irská a rakouská vláda anoncovaly, že zákon předloží. Maďarský parlament v rezoluci vyzval vládu, aby připravila a předložila návrh.

Česká republika má přitom mimořádné možnosti k nastartování poklesu emisí CO₂. Jedná se zejména o rekonstrukci elektrárny Prunéřov a výstavbu paroplynových elektráren v Počeradech a v Mochově. Díky tomu bude možné odstavit elektrárnu Prunéřov I. Po roce 2020 pak bude - díky dostavbě dvou bloků v JE Temelín a prodloužení životnosti JE Dukovany - možné odstavit elektrárny Tisová II, Chvaletice, jeden blok v Počeradech a Mělník III.

"Všechny tyto kroky přitom spojují boj se změnou klimatu s bojem proti ekonomické krizi. Jen využití prostředků z fondů EU v rámci podpory obnovitelných zdrojů přinese do roku 2020 téměř 27 tisíc pracovních míst," vysvětluje Petr Petržílek.

Britské ministerstvo financí pověřilo expertní tým vedený profesorem Nicholasem Sternem, bývalým hlavním ekonomem Světové banky, aby spočetl finanční plusy a mínusy snižování emisí. Hlavní výsledky jsou:

• Potřebné snížení emisí by dohromady stálo asi 1-2 % hrubého domácího produktu.
• Ale pokud budou emise pokračovat, jen přímé finanční škody z výkyvů podnebí by činily asi 5 % HDP.
• Pokud navíc započteme i zdravotní a ekologické následky, stoupne účet za znečištění na více než 10 % HDP.

Česká republika je na tom lépe, neboť s uvedenými investicemi počítá s ohledem na životnost některých energetických zdrojů již řadu let. Máme mimořádné možnosti k nastartování moderních řešení ve velké energetice:

• do roku 2020 dojde ke snížení emisí CO2 téměř o 20% při zachování výroby elektrické energie ve stavu roku 2007 (37 TWh) díky rekonstrukci elektrárny Prunéřov II, výstavby nového bloku v Ledvicích (zvýšení účinnosti o cca 10%) a rovněž výstavbě dvou paroplynových elektráren v lokalitě elektrárny Počerady a jedné v Mochově. Pak bude možné po r. 2015 odstavit elektrárnu Prunéřov I. Bude též předělána elektrárna v Hodoníně, která místo lignitu bude využívat biomasu.
• po roce 2020 díky dostavbě dvou bloků v JE Temelín a prodloužení životnosti JE Dukovany bude možné odstavit elektrárny Tisová II, Chvaletice, jeden blok v Počeradech a Mělník III. Tím dojde ke snížení emisí CO2 o dalších 21%.

K tomu je třeba dodat, že výstavba Temelína přinese 13 000 pracovních míst, paroplynových elektráren 3 krát 3 000 pracovních míst, retrofit Prunéřova 2,5 tisíce pracovních míst a výstavba Ledvic dalších 3,5 tisíc.

Vedle tohoto snížení emisí skleníkových plynů o více než 40% počítáme s dalším snížením v ostatních energetických i mimoenergetických odvětvích.

Obrovský potenciál má ČR v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie. Jen využití prostředků z evropských fondů dle pravidla n+2 přinese do roku 2015 téměř 20 tisíc trvalých pracovních míst. Do roku 2020 počítáme s dalšími 6,5 tisíci pracovními místy.

V teplárenství bude muset dojít k výměně rozvodů a zefektivnění výroby minimalizací kondenzační výroby elektřiny. Tyto investice přinesou dalších 10 000 pracovních míst.

V dopravě klademe důraz na integrovanou nákladní přepravu, což předpokládá vybudování řady veřejných logistických center v hlavních dopravních uzlech a což představuje dalších téměř 10 tisíc pracovních příležitostí. Součet realistických příležitostí k zateplování domů a podobným opatřením na domech představuje 8,5 tisíce pracovních míst. ČSSD se domnívá, že stát má pomoci rodinám s využitím těchto možností, jak snížit domácí účty za teplo a plyn. Ale nesouhlasíme se současným, podle našeho názoru nedomyšleným provedením programu Zelená úsporám.

České průmyslové podniky mohou už se současnými technologiemi rozumně vylepšit energetickou efektivnost (a tedy snížit náklady na paliva a energie) o 23 %. Pačesova komise díky tomu dokonce předpokládá, že by Česká republika měla snížit emise skleníkových plynů o 66-93 % (střední hodnota: 80 %) do roku 2050.

S dalším rozvojem výroby čistého hi-tech se příležitosti samozřejmě budou rozšiřovat. Nedávno vydaná mezinárodní studie spočetla, že ekologické technologie budou do roku 2020 třetím největším průmyslovým odvětvím na světě.

Pokud by Česká republika využila všech možností, které podle Pačesovy komise máme ve výrobě obnovitelných zdrojů elektřiny, vznikne 280 000 nových pracovních míst. Zhruba 150 000 z toho připadá na provoz – například pěstování energetických plodin v zemědělství nebo obsluhu zařízení. Zbytek je výroba a montáž technologií v průmyslových podnicích.

Čísla jsou překvapivá pouze na první pohled. Ovšem v Německu už nyní jenom samotná větrná energetika zaměstnává 38 000 lidí.

Ale záleží na tom, zda Česká republika této příležitosti využije. Máme dobrou pozici: silnou tradici strojírenského průmyslu, schopné inženýry a kvalifikované dělníky. Výsledky jsou vidět už nyní. Škoda Plzeň se stala světovou jedničkou ve výrobě hřídelí pro větrné turbíny. Královéhradecký Wikow Wind nebo ČKD Blansko vyrábějí kompletní elektrárny. Kyocera otevřela v Kadani továrnu na fotovoltaické panely. Palivo z biomasy, například dřevěné pelety a brikety, vyrábí momentálně asi stovka firem.

Podobné úspěchy mohou vznikat v dalších městech a obcích – a dávat práci tisícům a tisícům lidí. Pokud však zůstaneme pozadu, čistá průmyslová odvětví vyrostou za hranicemi a my později budeme technologie dovážet.

Společnost McKinsey spočetla, že už se současnými technologiemi lze emise v budovách, dopravě i průmyslu snižovat také se ziskem. Například zateplení domů něco stojí, ale peníze se rodinám rychle vrátí, protože ušetří tisíce korun ročně za teplo, uhlí či plyn. Experti firem Enviros a EkoWatt v jiné studii zjistili, že český průmysl může snížit energetickou náročnost o 7 % pomocí pouhých organizačních opatření, tj. aniž by podniky musely zaplatit jedinou korunu za nové stroje nebo lepší paliva. S instalací solárních kolektorů musí pomoci státní granty, ale rodiny pak ohřívají vodu zadarmo.

Navíc současné náklady musíme brát s rezervou. Ceny technologií doslova letí dolů. Dobrý příklad je fotovoltaická elektřina. Nyní je velmi drahá – několikanásobně dražší než uhelné nebo jaderné zdroje. Ale s každým zvýšením výroby na dvojnásobek výrobní cena panelů klesá o 18 %. V posledním dvanáctiletí k tomu docházelo v průměru každých 28 měsíců. Během roku 2009 trend ještě nabral tempo a ceny se propadly o 20 procent.

Společnost Google založila konsorcium firem, které hodlají investovat do razantních inovací, jež srazí cenu obnovitelných zdrojů na konkurenceschopnou úroveň. Proto český průmysl musí seriózně vstoupit do nových odvětví, aby měl předem vybudovanou pozici. Ale výroba bude vznikat tam, kde je poptávka po technologiích.

Vytisknout