29. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 2. 2008

Slovo dnes nemá žádnou váhu

Autorka článku Pojďme bojovat za demokracii" Monika Binke mi mluví z duše. Souhlasím s (ač explicitně nevyřčeným) názorem, že se v ČR začíná formovat nový typ totality. A situace je o to horší a absurdnější, že zdánlivě žijeme v "informačním věku", ve věku "neomezených komunikačních možností", ovšem problém je v tom, že se vše odehrává mimo oficiální mediální kanály. V oficiálních médiích panuje (až na výjimky) cenzura, mimo ně si však občan může psát a říkat téměř cokoli. Slovo tak ztrácí váhu. V něčem je to geniální strategie, jak občany pacifikovat: mluvte si co chcete, pište si co chcete, my (vláda) si toho stejně nebudeme všímat a v televizi, novinách, rádiu se to taky neobjeví. Máte svobodu vyjadřování, ale nám je jedno, co si myslíte, je to pouze "bzučení mouchy u našich uší".

Čtu teď životopis Olgy Havlové a stav popisovaný v 70. a 80. letech je naprosto opačný. Režim zakazoval otevřeně mluvit, psát - i na neoficiální rovině. Lidi, kteří si dovolili systematicky se kriticky vyjadřovat k režimu, byť na poli neoficiálním, uměleckém či filosofickém, byli zastrašováni, hlídáni, šikanováni (což je mělo dohnat do emigrace) nebo zavíráni. Slovo tehdy mělo váhu. Slovem šlo leccos zmoci, pohnout k aktivitě, slovo se mohlo zhmotnit v činy. Proto ho bral tehdejší režim vážně. I když možná je to naopak: možná proto, že ho bral vážně, dodával režim slovu sílu.

Dnes je situace opačná. Slovo má váhu nulovou. Na oficiální nejvyšší politické rovině jsme svědky těch nejhorších vulgarit, které jsou omlouvány jakožto "chlapskost", "zemitost", "hospodské řeči" (Příklady: Langer video, v němž vyhrožuje Bursíkovi, smetá se ze stolu s tím, že šlo o "chlapskou debatu", Bursík svůj omylem poslaný email, v němž o Zubové píše jako o krávě, označuje za "zemitý", místopředseda Nejvyššího soudu svůj výrok, že "nezávislost v rozhodování musí jít stranou politickým zájmům" bagatelizuje tím, že šlo o "hospodské řeči"Slovo se nebere vážně.

Na neoficiální rovině jsme svědky obrovské plurality názorů, která se pomalu ale jistě mění v změť, v níž nakonec není slyšet nikoho. V něčem je to geniální strategie dnešní vládnoucí garnitury: říkejte si co chcete, pište si, co chcete, nikdo to stejně nebere vážně a my si stejně budeme dělat věci po svém. Dnešní režim slovo neber vážně, a tím ho defakto sterilizuje. Je to geniální strategie, jak sterilizovat veškeré občanské aktivity.

Ovšem vláda jde ještě dále. Jen málokdy se podaří najít společné téma, které by občany spojilo napříč touto názorovou změtí. Podařilo se to u hnutí Ne základnám. Podle mého názoru se jedná o největší občanské hnutí od roku 1989 -- sjednocuje občany napříč celou republikou, sjednocuje i celé jinak naprosto rozdílné organizace, petici Ne základnám je možné podepsat všude -- od kaváren přes dobrovolné hasiče, baru na nádraží či army shopu až po , celé městské úřady, lidé se nejen podepisují, ale hnutí podporují i finančně či jinak. Iniciativa Ne základnám pak vyvíjí systematický tlak na vládu a jeden by řekl, že takový občanský hlas už vláda minimálně vezme na vědomí. Ale chyba lávky -- i toto si s povýšeností sobě vlastní dovolí ignorovat.

Tak mi řekněte: když už ani toto nemá váhu, když i takováto (velmi profesionálně a konstruktivně vystupující) iniciativa s masovou občanskou podporou je ignorována (mediálně i politicky), co potom zabere? Co donutí vládu, aby brala vážně občanské aktivity? Konstruktivní kritika byť od třetiny národa to asi, jak vidno, nebude....

Naše vláda je silová a destruktivní, slovo pro ni nemá váhu, tak s největší pravděpodobností zaregistruje pouze silové prostředky. Takže ano: přimlouvám se za stávku, případně generální stávku. Ne základnám by mohlo sloužit jako dobrý odrazový můstek. Další nadějí by mohl být boj za , zachování stravenek, který by také mohl spojit jinak nesourodé tábory, které už stávkami hrozí. Nedopadne však nakonec vše v duchu Topolánkovy diagnózy Čechů - "Češi obvykle ale vidí všechno negativně a když k něčemu dojde, podělají se."?

Pozn. JČ: Vláda by si názorů občanů rychle povšimla, kdyby o své nespokojenosti jen nehovořili, ale něco -- kromě podepisování petic -- taky dělali. K tomu mají dnes možnost: alternativní informační struktury jim umožňují bez problémů se sdružovat a komunikovat mezi sebou.

                 
Obsah vydání       29. 2. 2008
2. 3. 2008 Občanská sdružení kritizují postup památkových úřadů Petr  Kužvart
1. 3. 2008 Hlavní dodavatel plánované základny Boeing přišel o mamutí zakázku pro Pentagon Karel  Dolejší
29. 2. 2008 "Tak trochu jiná" euroatlantická diplomacie v Sýrii: Brzeziński a Paroubek Štěpán  Kotrba
1. 3. 2008 Michael  Marčák
29. 2. 2008 Kubiceho zpráva: Stížnost proti odfláklému stanovisku Rady Českého rozhlasu Štěpán  Kotrba
29. 2. 2008 K čertu s Komersem aneb jaký má názor etická komise Syndikátu novinářů
29. 2. 2008 Rhizome aneb Kauza bratří Mašínů pohledem českých novinářů Josef  Švéda
29. 2. 2008 Kdy je třeba zaplnit jalovými diskusemi mediální prostor Štěpán  Kotrba
29. 2. 2008 Litujete svých obětí? Proč ne? Josef  Brož
29. 2. 2008 Sic semper (ale skutečně) tyrannis !
29. 2. 2008 Český helsinský výbor protestuje proti medaili udělené Mašínům
29. 2. 2008 Bratří Mašínové jako průkopníci metod al Kajdy Lukáš  Lhoťan
29. 2. 2008 Volba prezidenta 2008, exces, či nový trend? Petr  Sak
29. 2. 2008 Přestaňte si číst o tom, jak jsou hloupí, a něco dělejte Ondřej  Hausenblas
29. 2. 2008 Joseph Stiglitz: Jaká je pravá cena války v Iráku
29. 2. 2008 Nepouštět k mezinárodním jednáním české premiéry bez certifikátu kvality! Vladislav  Černík
29. 2. 2008 School of Americas - škola zabijáků a masové hroby v Panamě aneb zavádění demokracie po americku Jana  Ridvanová
29. 2. 2008 K souvislostem shromáždění neonacistů v Plzni dne 1.3.2008
29. 2. 2008 Proč (ne)byl v Plzni zakázán pochod tzv. neonacistů František  Řezáč
29. 2. 2008 Slovo dnes nemá žádnou váhu Anna  Jančaříková
29. 2. 2008 Pojďme bojovat za demokracii Monika  Binke
29. 2. 2008 Wikitopol Bohumil  Kartous
2. 3. 2008 Urážení, které nikomu neprospěje Petr  Wagner
29. 2. 2008 Pomluva i realita
29. 2. 2008 Porodnice -- skryté reklamní prostředí Tereza  Šimíková
29. 2. 2008 Noc vítězů, neboli Od uměleckého díla k rozmanitosti pohledu na dnešní svět Uwe  Ladwig
29. 2. 2008 11 Jiří  Studený
29. 2. 2008 Postmodernismus je něco, co už bylo Boris  Cvek
29. 2. 2008 Postmodernismus? Lukáš  Zádrapa
28. 2. 2008 Postmodernismus: Jaký je dnešní svět? Jan  Čulík
29. 2. 2008 Proč je pro americké vízum třeba chodit?
29. 2. 2008 Pochod neonacistů Plzní ignorujte Aleš  Hess, Milada  Emmerová
28. 2. 2008 Táhni, blbe: dva politici, dvě nadávky Karel  Košťál
28. 2. 2008 Máme dva prezidenty. Oba jsou nacionalisté Ondřej  Slačálek
28. 2. 2008 Bursík: "Kdybychom dělali, co chtějí voliči, byli bychom jen pasivní, populistickou vládou" Vladimír  Tupáček
28. 2. 2008 Plány ministerstva zdravotnictví ohrožují vzdělávání budoucích lékařů
28. 2. 2008 Blokační minorita Petr  Wagner
28. 2. 2008 Vzpomínka na Karla Kryla
28. 2. 2008 Kterak Topolánek bagatelizuje zkušenost totality Bohumil  Kartous
27. 2. 2008 Sloučení škol v Unhošti je pohrdáním názorem občanů
11. 2. 2008 Britské listy ukazují, že tudy cesta nevede
30. 11. 2007 Jací jsme
12. 2. 2008 Hospodaření OSBL za leden 2008