Pařížan nevěří jeden druhému a drožkář nečiní výminky. Událi se mu jízda k některé zahradě nebo na jiná místa s dvěma východy, žádá plat napřed, do divadla, bálů, koncertů atd, rovněž, již z ohledu na to, aby u vchodu dlouho postáti nemusil. Za to je zase najímatel rovněž pojištěn proti přílišné škodě. Než vstoupí do vozu, obdrží od vozky tištěnou cedulku, na níž stojí číslo vozu a adresa držitelova, - pod tím napomenutí, aby zachoval lístek k vůli možným reklamacím. Na cedulce jsou všechny ceny do podrobna udány, od šesti hodin s rána až do půl jedné v noci a až zase do rána, na hodinu i podlé cesty, v Paříži i mimo Paříž a když použije vozu nazpět do Paříže čili nic. Vzdor cedulce však i vzdor určitému spropitnému (10 - 15 centimů) dovede drožkář cizince přece ošálit delší jízdou. Byl jsem udal po svém příjezdu drožkáři u štraspurkského nádraží, že chci do rue de l'Ouest: vezl mne nekonečně dlouho, několikkráte četl jsem mezi tím na rozích již ulici tu a zase zajeli jsme jinam.

Jan Neruda: Menší cesty - Pařížské obrázky (psáno roku 1863)