Věřím, že mnou dále uvedené regionální podrobnosti mají ve skutečnosti obecnější platnost: Otava, Ohře, Sázava, horní Vltava - tam všude budou řešit podobné problémy. Samozřejmě, u složitějších řek, které jsou soutokem mnoha různých zdrojnic (Vltava v Praze) resp. u řek rozlévajících se do široké údolní nivy (Labe, Lužnice) je situace náležitě komplikovanější, a sotva přístupná amatérské iniciativě. Zvláště pak v situaci, kdy režim v řece je podstatně ovlivněn manipulacemi s vodnimi díly na ní. Povodně na podhorských řekách resp. na relativně stejnorodých řekách typu Berounky se však chovají trochu jednodušeji. O to mrzutější je současný stav, kdy, obrazně řečeno, starostové (ba primátoři) měst v povodí musí sami iniciativně telefonovat hrázným nebo dokonce i slézat v noci k říční hladině, aby si ověřili na vlastní oči náhlé a překvapivé změny situace...

Téma má tedy aspekt jak obecně poznávací (chování řešení hydrodynamických rovnic) tak vlastivědný. Zatímco maximální obecnosti v prvním aspektu se nelze vyhýbat (pohyb vod je matematicky složitá věc!) z hlediska vlastivědného se zde omezím na řeku Jizeru. Z důvodu, že ji dobře znám, a většina níže uvedených argumentů bude tedy z první ruky.

Poznámka. Řekl bych, že argumentů z prvé ruky, třeba i jen typu "Tohle léto ve Zlámané Lhotě uzrály švestky dříve, než pamatují i nejstarší obyvatelé vesnice" bývá v diskusích o počasí, a zvláště klimatu kritický nedostatek vůči argumentům z druhé až desáté ruky typu "Vědci dokázali, že průměrná teplota naší Země stoupne v nejbližším století o 1.2 až 5.8 stupňů Celsia". Zkuste se někdy hlasatelů těchto moudrostí zeptat - ne samozřejmě na matematické detaily příslušných (asi dost primitivních z hlediska obrovské složitosti problému) modelů, ale třeba jen na to, co se vlastně míni tou "průměrnou teplotou" Země!

Mnohé z toho, co platí o Jizeře platí tedy samozřejmě i obecněji, třeba i pro ten Isar a Isere. (I když, zrovna alpské řeky budou mít specifika o dost jiná.) Mimochodem, ten keltský název znamená údajně něco ve smyslu "silný". Možná dokumentuje, že síla a četnost povodní na uvedených řekách mohla být tak velká, že to ani našim keltským předkům neuniklo

---

Pojďme se ale na chvíli podívat na další povodí:

Je to rok, co povodí Vltavy i dalších českých řek postihla nebývalá povodeň. Podle pozdějších oficiálnich vyjádření organizace Povodí Vltavy přesáhla loňská "pětisetletá" povodeň úroveň stoleté vody na mnohých místech Prahy (speciálně na většině stanic metra) o plné 2 metry. Přitom ještě v úterý 13.8.2002 brzo ráno byla pro Prahu hlášena voda pouze padesátiletá.

Aniž bychom rozebírali (ne)smysluplnost adjektiva "500 letá voda" v situaci, kdy se středoevropský klimat opravdu mění před našima očima (viz konečně i ta letošní trvalá horka a sucha) dokončeme ten jednoduchý srovnávací výpočet:

Je li rozdíl vody stoleté a padesátileté v Praze řekněme jeden metr, tak predikce výše maximálni urovně hladiny Vltavy, publikovaná 10 hodin pred očekávanou kulminací řeky (a asi 30 hodin před kulminací skutečnou) při (zatím prý největší za poslední staletí) povodni měla chybu asi 3 metry!

Z přesvědčení, že v době internetu a mobilních komunikací je takováto přesnost předpovědi nepřijatelná, vznikl i můj loňský článek na téma srážkových měření

ZDE

Nedlouho poté vznikla stránka, jejím správcem je Vojtěch Hála

http://www.hydronet.cz

která se stala nejen jakýmsi soukromým meterologickým deníčkem pisatele a dalších osob sdružených kolem Hydronetu (a místem častých diskusních střetů mezi nimi a návštěvníky z ČHMÚ diskuse se bohužel nikdy nezúčastnil žádný hydrolog, ale za dobu roční existence této stránky došlo i ke shromáždění řady ne nezajímavých dokumentů.

Příkladem budiž třeba srážková mapa ze dne 13.8. 2002 (jejiž věrohodnost byla na zmíněné stránce podrobena kritickému zkoumání) záznamy průtoků řeky Jizery v různých obdobích (deštová versus sněhová voda) dokumentující jednak obecné hydrodynamické zákonitosti (tvar "povodňové" vlny při relativně krátkodobých srážkách) jednak některé přetrvávající systematické nedostatky v kvalitě dodávané informace. (Mnohdy zcela nesmyslné údaje o průtocích při malých stavech vody apod.) Dále třeba srovnání predikce srážek (modelu Aladin) s radarovými snímky. (Ani radarové snímky nemohou dát ale přesnou informaci o aktuálních srážkách. Tyto snímky zobrazují, uvědomme si to, nikoliv přímo aktuální srážky nad daným územím ale spíš dávají jen jakýsi indikátor o statistice dešťových kapek v mracích nad ními.) Kontakty se zástupci samosprávy Pojizeří apod.

Ideou navrženého systému "Hydronet" bylo pokusit se iniciovat tvorbu dostatečně husté, všem uživatelům i zájemcům otevřené globální sítě srážkoměrných a vodoměrných okamžitých měření, používající GSM technologii a patřičné matematické zpracování dat.

Tento ambiciozni cíl se odkládá zatím do budoucna Reakce od příslušných institucí byly buď zamítavé nebo žádné. Obecně se mi již zdálo, že zájem o srážková a hydrologická měření (bez nichž nelze udělat přesnější prognozu) za uplynulý rok odnesla postupně opět voda... Naštěstí ale počasí přeje i nadále meteorologickým fanatikům, letošní sucho a horko slibuje být globálněji význačnější událostí, než loňské povodně! Stojí tedy snad za to, myšlenku podstatného oživení stávající sítě přízemních meterologických měření opět trochu připomenout.

Jednou z "utkvělých" myšlenek Hydronetu byla tedy od začátku snaha šířit ve společnosti vědomí, že opakování takového selhání predikce jako loni může zabránit jenom podstatně modernizovaná a zahuštěná sít srážkoměrných a vodoměrných měření. Jenže, jak se snažit zahušťovat něco, co vlastně, přinejmeněím tedy z hlediska údajů přístupných běžnému občanovi, fakticky neexistuje. A má vůbec občan, kterému nedají vůbec žádné informace věřit, že ti, co k příslušným informacím přístup mají, s nimi nakládají dostatečně efektivně resp. že ty informace mají dostatečnou kvalitu ?

Dostáváme se k otázce, jaká data jsou vlastně v současnosti z produkce ČHMÚ a Povodí veřejně přístupná, za jakých podmínek a za jakou cenu. Politika ČHMÚ a podniků Povodí v této věci si rozhodně zaslouží řádnou veřejnou diskusi a medializaci:

---

Jaká je současná realita? ČHMÚ i podniky Povodí mají samozřejmě již dlouhá léta, ba desetiletí vybudovánu poměrně hustou síť srážkoměrných měření. Méně hustá bude asi síť limnigrafů na řekách a potocích. Mnoho takových stanic je nyní již v havarijnim stavu, některé jsou již definitivně opuštěné, na jiných možná přežívá stále ještě měření stylu "návštěva jednou za 14 dní". Postupný úpadek disciplíny obsluhovatelů těchto zařízení (tuším, že dostávají asi tak tisíc korun měsíčně za úvazek měřit každý den v 7 hodin ráno, bez jediného vynechání, plus povinnost vyplnit denně velké množství formulářů odesílaných poštou... lákala by Vás takováto práce? mne tedy určitě ne) je nesporný, naštěstí jej v posledních letech kompenzuje technologický pokrok (vysílačky, počítače).

Třeba v povodí Jizery je první jakžtakž fungující vodočet v Jablonci nad Jizerou, mnohé další existující limnigrafy postavené kdysi v minulosti třeba na Jizerce, v Bystré n. J. či v Jesenném na Kamenici jsou polorozpadlé, a jejich (stále ještě občas měřené?) udaje na veřejnost vůbec nepronikají. (Situace na vodních dílech je lepší, ale tamější vodočty zase vypovídají spíš jen o grafikonu činnosti těch děl než o situaci v povodí nad nimi.) Proč vlastně podniky Povodí a ČHMÚ informují tak málo resp. neinformují vůbec o údajích svých měřicích stanic? Úkolem třeba ČHMÚ není přece jenom "předpovídat počasí" na pokud možno co nejdelší dobu!

(Byť ČHMÚ takovýto pochybný "image" neodmítá, ba mediálně jej spíš podporuje.

Během "námluv" ohledně stavby naší plánované stanice v Jizerkách se nás žena majitele objektu zeptala, jaké čekáme počasí v nejbližších týdnech a měsících. Odmítl jsem rezolutně jakékoliv určitější spekulace v tomto směru.

Jeho úkolem je přece také kvalifikovaně pozorovat všechno to, co se v počasí právě děje kolem nás, a tato pozorování (konaná stále ještě převážně za státní peníze) dávat také v dostatečně rozumné formě k dispozici veřejnosti. Pozorováními míním přitom nejen ta udělaná pomocí moderních technických prostředků (jako jsou satelitní a radarove snímky) ale i docela obyčejná, aktuální přízemní měření.

Občan se může ptát: Dělají se vůbec dostatečně kvalifikovaná aktuální měření? A pokud se dělají (jistěže se dělají) je přijatelnou situace, ze naměřené údaje končí někde v depositářích ČHMÚ resp. v malém uzavřeném kroužku lidí uvnitř ČHMÚ či Povodí (nebo mezi jejich dostatečně solventními, četných byrokratických překážek se nebojicimi zakazniky a firmami)- a nedostanou se prakticky vůbec na veřejnost?

Docela nedávno mne šokovalo vyjádření správce vodočtu poblíž místa, kde bydlím. Volají mu při povodni členové krizových štábů měst z niže položených míst po řece (Mladá Boleslav apod.) ohledně informace (a mozne predikce) o stavu vody. Dokonce i jemu odpírá ČHMÚ přístup k aktuálním srážkovým údajům, ze snad jediné online stanice, fungující nahoře v Jizerkách u přehrady v Desne na Souši!

Neméně mne překvapilo, když jsem nedávno při návštěvě staré sklárny na Jizerce zjistil, že tam poblíž existuje docela dobře vybavená meteorologická stanice, k tomu dokonce dva vodočty, asi již desítky let staré, polorozpadlé. Nepamatuji, že by se ke mě kdy donesly podrobnéjší údaje těchto měřidel, a to jsem člověk, který se po takovýchto udajich vždy pídil. Po stolete povodni na Jizeře roku 1978 se další rok ve specializované literatuře objevila podrobná zpráva o této události, po další stoleté vodě roku 1999 už (zřejmě) ani toto ne. Letní povodně let 1997 a 1998 na Jizeře proběhly bez jakekoliv průběžné meterologické informovanosti o nich, loňská povodeň dne 13.8 byla sice včas hlášena, ale spíš jen jako součást momentální, celostátně zvýšené pozornosti těmto událostem...

Pravda, údaj o srážkách na Souši hned druhý den operativně uvedl samotný ČHMÚ, údaje dalších stanic v Jizerských horách se nám podařilo vymámit o něco později. Po diskusi pak došlo k opravení některých chyb (způsobených zřejmě špatně uvedeným datem příslušné poštovní zásilky do ČHMÚ, z okolí deštivého podhorského města Tanvaldu se pak stala pro ten den 13.8.2002 oáza sucha Podrobnější údaje z onoho dne i z dalších měřidel regionu uveřejnil pak v listopadu časopis Krkonoše.

Podotýkám, že jsem přečetl i souhrnnou zprávu ČHMÚ o loňské povodni, viz odkaz níže: Některá tam uvedená data z povodí Jizery jsou dost diskutabilní, podle mne ty uvedené úhrny pro den 13.8.2002 jsou přehnané, loňská povodeň na nejhořejší Jizeře byla sice asi obrovská (nijak "samozřejmě" neměřena - až po ten Jabloneček) ale krátká, mnohem kratší než onoho rekordního červencového dne před 110 lety (k jehož hodnotám se úhrny údajně blížily)

http://www.chmi.cz/hydro/pov02/pred_zpr.htm

Jaká je tedy nyní, rok po povodni, situace, co se volně přístupných, aktuálně měřených dat ČHMÚ a Povodi týče? Občan, který chce znát řekněme srážkové úhrny naměřené ČHMÚ v posledních hodinách (nebo i dnech) v ČR má k dispozici PŘESNĚ JEDEN údaj, z Prahy Libuše (v létě. v zimě se tam srážky neudávají.

http://www.chmi.cz/meteo/oap/oap_milos.html

Neni to trochu neúměrně málo pro organizaci, majicí rozpočet stovek milionů korun ročně ? A to nehovorim o většinou již zcela "utajených" srážkoměrných stanicich podniků Povodi. ČHMÚ alespon zveřejńuje seznam svých stanic, když už ne údaje z nich... Netvrdim tim samozrejmě, že zaměstnanci těchto organizací jsou obecně nějak přepláceni, ani nepopírám užitečnost některých, asi drahých, technických zařízení (radary, meteorologicke sondy) jejichž údaje naštěstí na internetu umístěny alespoň částečně jsou.

Hydrologických údajů je v poslední době trochu víc. Třeba pro povodí "malého" Labe (nad jeho "vtokem do Vltavy") viz nedávno vylepšenou stránku (ale řada údajů tam je stále velice nevěrohodných, na Hydronetu byly diskutovány četné konkrétní příklady)

http://www.pla.cz/planet/public/vhdpla/sap/cz/

Verejnost by měla tlačit na změnu politiky tajení srážkových a dalších dat, a na zlepšení kvality těch uveřejňovaných. Je mrzuté, když na representativní stránce ČHMÚ ohledně aktuálního počasí

http://www.chmi.cz/meteo/om/cr/poc_cr.html

chybí jakýkoliv údaj z trojúhelníku Liberec - Čáslav - Ostrava a navíc třeba v takových Českých Budějovících tam ukazují téměř pořád jasno - což v letošním létě sice nepřekvapí, ale třeba při těch loňských povodních bylo dost iritující...

Ujištění, že "v případě kriticke situace všechna data operativně uvolňujeme přes krizové štáby" nestačí! Ona se totiž informace, jdoucí přes příliš mnoho uzlů často někde zadrhne, popř. se to, že jde opravdu o kritickou situaci, včas nevyhodnotí

ČHMÚ i Povodi jsou organizace placené hlavně ze státních penéz. Je přece divné, když potom utajují veřejnosti vetšinu dat naměřených na svých stanicich popř. nabízeji ta data za nehorázdně vysoké ceny. Úplný soubor meření za měsíc třeba z Labske boudy (jak by byly právě tyto údaje potřebné/zajímavé pro povodňovou informovanost dole v údolí/pro lyžaře chystající se v zimě na hřebeny hor!) by přišel (poprosil jsem kolegu z ČHMU o zprostředkování žádosti o tenhle výpočet) na cca 5 000 Kč měsíčně, ne li více. Tuto cenu bych musel platit já, zaměstnanec vysoké školy (MFF UK, kde působim jako docent) která vychovavá (a nepožaduje za to žádné školné, není tohle nějaké nesystémové? mimo jiné i nové meterology.

V této situaci, kdy mnohě meterologicko - hydrologicky zásadně důležité oblasti (třeba té horni Jizery a Mumlavy) jsou, přes svoji velkou navštěvovanost z hlediska meterologické informace skutečná "terra incognita", a to i ve věku informačních technologií!) jsme se po marném, vlastné již několikaletém úsilí o ziskáni přístupu k datům ČHMÚ a Povodí rozhodli raději postavit stanice vlastní.

Prvni stanici postavil Josef Zeman poblíž Pernštejna na Vysočině. Místo je to zajimavé i tím, ze je tam podzemní štola, kromě meteorologických udajů na povrchu je tam tedy mozno měřit i různá data uvnitř štoly: měnící se intensitu pramenů spodní vody, a další zajimavé veličiny. Data z této stanice jsou volně přístupná na webové strance Hydronetu

http://www.hydronet.cz (v rubrice "Pernštejn")

V poslednich dnech dobudováváme další meterologickou stanici, tentokrát v Pojizeří, na zahradě v Poštovní ulici v Železném Brodě. Stanice začne během nejbližších dnů dodávat na internet, na stejnou veřejně přístupnou adresu jako nahoře, denně zápisy tlaku, několika teploměrů, vlhkoměru, osvitoměru, tlakoměru a srážkoměru. Chtěli bychom časem tuto stanici zpřístupnit na internetu online, s údaji měnícími se každou hodinu nebo i častěji. Údaje této stránky na požádání rádi poskytneme webovym stránkám měst regionu, redakcím místních deníků, internetových serverů (tedy aspoň těch nevykřičených, co se jejich presentace meteorologických dat a způsobu jejich získávání týče) apod.

Z hlediska povodňové prevence, ale i informovanosti turistů, lyžařů, zemědělců, zahrádkářů, houbařů apod. v regionu tak pestrém je však jedna stanice nedostatečná. Jedna stanice muze ukázat, jaké udaje jsou zajímavé, a v jaké formě mohou být k dispozici. Může sloužit jako vzor pro stanice další. Chtělo by to ověem v ideálním případě více stanic, ukazujicích online (nejen ve dne, a samozřejme i během noci) meteorologická data z nejrůznějších charakteristických míst regionu. Konkrétně pak v povodí Jizery počínaje vhodnou hřebenovou boudou (co nejvýše položenou), přes nižší polohy uvnitř hor typu Jizerky a Harrachova, polohy v podhůří od Vysokého a Jilemnice k Lomnici, až "do kraje" od Turnova k Praze.

Nejsme instituce, jsme jen malá skupinka amatérů, nemůžeme suplovat činnost velkých organizací. Můžeme ukazovat na přikladech, co by takove organizace také mohly delat...

Chceme tedy časem vybudovat alespoň ještě jednu stanici, nejlépe na Jizerce. Vybavit ji přinejmenším dvěma základními čidly - hladinoměrem, průběžně registrujícím stav vody v řece (informace tohoto typu je naprosto nenahraditelná třeba pro predikci časového průběhu povodňové vlny níže po řece) a teploměry, možná i srážkoměrem (ukážou li se srážkoměry umístěné na nedaleké stanici ČHMÚ skutečně veřejnosti trvale nedostupné, resp. nebudou li k dispozici online). V případě získání podpory bychom samozřejmě takovouto měřicí cinnost rádi dále expandovali.

Jizerka (a snad ještě více Velká Jizerská louka) je unikátní mrazovou kotlinou, kde teploty v zimě r. 1944 klesly na -41 stupňů a i docela nedávno (před Silvestrem 1996) ještě na -36 stupňů. Proč takovéto misto dále nepopularizovat nepretržitou publikací jeho teplotní řady na internetu? V polském Orle naproti Jizerce mají navíc "detašované pracoviště" meterologové z university ve Wroclavi. Na internetu lze nalezt, viz

http://www.meteo.uni.wroc.pl/gory_izerskie.htm

články o Velké Jizerské louce (Wielka Izera, Gross Iser) jako "meteorologicky snad nejzajímavějším koutu Polska" (ale i České republiky, nebo i Německa v hranicich roku 1937, dodatek M.Z.). Je to v polštiné, a informace o příslučných měřeních, zda se, na českou stranu hor zatim prilis nepronikají. Meterologové v Orle mají přitom k dispozici jen signál českého Eurotelu. Připomeňme dále, že velká část návštěvníků těchto míst přichází z Německa. Lze si představit vhodnější misto i pro případnou mezinárodni spolupráci v tomto směru?

Stanice v Železném Brode bude, řekněme, soukromou kratochvílí jejího majitele (ale samozřejmě i pripadných dalších zajemců na internetu). To internetová stránka stanice na Jizerce by mohla mit větší dosah, a návštěvnost: Od lyžařů v zimě, od obyvatel míst ležících na břehu řeky níže po toku, apod. Tuto, a případně další stanice financovat sami trvale ovšem již nemůžeme. Financni podpora by byla potřebná také pro případnou velkoryseji pojatou koncepci stanice - třeba i s webovou kamerou, s více měřícími místy v různých polohách a výškách apod.

Najde se instituce či firma, ktera by sponsorovala takovouto službu veřejnosti (výstavbu a provoz automatizovane meteorologicke stanice)? Vzdyt by ji to koneckonců mohlo udělat dobrou reklamu. Meterologické anomálie jako povodně, vedra a sucha, neobvykle teplá jara, neobvykle vlhká babí léta apod. budou nepochybně stále častější. Vedomí, že přiroda je mocná - a ze stojí za to projevy její moci velmi pozorně sledovat a zajimat se o ně - by tedy mohlo prozit svoji renesanci... Služba veřejnosti podobneho typu se může osvicené organizaci nebo firmě vyplatit posilením jejího dobrého jména u zákazníků, případně vznikem pozdějších doprovodných placených služeb. Představme si třeba rozvinutý systém online zpravodajství pres SMS, WAP, MMS apod. z provozovaných meteorologickych stanic. Sedíte v dopravním prostředku do Krkonoš a prohlížíte si na svem mobilu aktuální zpravodajství jednotlivých zajímavých lokalit (a ne pouze staré teplotní údaje z Liberce, či České Lípy jako dosud

Cena nejnutnějšího materiálu (čidla, převodníky, počítač) potřebného na vybudování jedné stanice) je od 20 - 30 000 Kč výše, náklady na jeden měsíc automatizovaného provozu cca 1000 Kč (při použití GPRS přenosu dat)

---

Pro konkretnejsi predstavu podrobnejsi rozpis pro uvazovanou stanici na Jizerce (uvedenou konfiguraci lze ponekud zuzit, nebo i rozsirit treba o web kameru za 25 000 Kc)

Pocitac pro stanici 10 000 Kc

Pocitac pro majitele 10 000 Kc

(zavedeni internetu v chate je domluveno jako kompenzace pro majitele objektu, za poskytnute zazemi pro stanici, v cene GPRS pripojeni meteostanice by pro mel byt i trvaly pristup na internet v chate, pausal 1050 Kc mesicne)

Hladinomer (mereni hladiny reky) 10 500 Kc

Teplomery (vzduch 2 krat + voda) 3 000

Prevodnik RS232/485 2 krat 1 700

Mobilni telefon s GPRS + kabel 3 500

Kabelaz 2 000

Vlhkomer 2 500

Srazkomer cidlo 7 500

Husi krky pro kabely 1 000

Instalaterske potreby 1 000

Monitory (starsi) pro PC 3 000

Poznámka. Používáme převážně výrobků firmy PaPouch

http://www.papouch.com/

---

Stavění stanic není v rozporu se základní filosofií projektu Hydronet, že totiž k získání přesnější prostorové představy (třeba o spadlých srážkách, ale i dalších meteorologickým veličinách) je zapotřebí velké množství, třeba i velmi primitivních, útržkovitých, avšak víceméně v reálném čase poskytovaných údajů. Není asi reálné uvažovat o tisících stanic založených na PC, je - nebo brzo bude - reálné uvažovat o tisících GSM modulů zasílajících údaje nějakých, třeba i velmi jednoduchých měřidel, nebo dokonce i jen měřidel typu "roste/klesá" "prší/neprší" "svítí/nesvítí".

Když už budou GSM čidla dokonce i na autech (mýtné), neměl by být takový problém jimi osadit i řeky, nejen tedy dálnice. Vyplatilo by se to... Takovouto síť je ale zapotřebí take nějak vzájemně cejchovat, a k tomu jsou právě potřebné ony páteřní, podrobné meteorologické stanice. A pokud ta páteřní síť není efektivné k dispozici, je třeba začít s jejím budováním... aspoň tedy v regionech, kde někdo (třeba i místní samospráva) nahlédne užitečnost existence takovéto sítě.

Ukázky měření našich stanic viz

http://hydronet.cz/pernstejn/ a http://hydronet.cz/brod

(Ten druhý odkaz začne fungovat v nejbližších dnech.)

Komentáře k měřeným veličinám viz diskusní stránku Hydronetu.

Příští výzvu tohoto druhu bude dobré napsat při nějaké následné vhodné příležitosti, třeba při nejbližším katastroficky vlhkém podzimu čí nečekaně studené zimě Nastane to už letos, nebo až někdy později? Míval jsem v oblibě bonmot "Předpověď počasí se může změnit ještě rychleji a překvapivěji, než počasí samotné".

To už neplatí, ohromné prostředky investované ve světě do numerické předpovědi počasí jsou pochopitelně vidět. (A kromě toho, letošní jaro a lěto je cokoliv jiného, než proměnlivé. Takhle stabilní počasí jsme tu již dlouho neměli.)

Takže na závěr jiné popíchnutí:

Při překvapivě se měnícím počasí, ba klimatu (zpráva z dneška hlásí povodně na centrální Sahaře; tam jistě nebývají přiliš časté, zatoulal se tam snad monzun z Nigerie či mraky z Atlantiku, které by jindy zamířily k nám?) zůstává alespoň nějaký pevný bod, totiž dostatečně rigidní chování institucí, které počasí a klimat sledují .

Psáno dne 11. srpna 2003