Babička se mne otázala, že jak to, když jsme členy Evropské unie, proč tedy o umístění amerického radaru v Evropě nerozhoduje Evropská unie? Řekla jsem důchodkyni, že nevím, že patrně proto, že to nespadá pod kompetenci EU. A chudák babička ze vsi mi na to svými slovy řekla: "Tak proč jsme do té unie tady lezli?"

"Milá babi," začala jsem k ní mluvit, "to fakt, nevím. Ostatně mám dojem, že jsme tam nevlezli sami, ale že nás tam pouze přihlásili. Byli to ti, kteří tvrdí, že nás zastupují a že plní jenom naši vůli. Mám tušení, že nás tam přihlásili jenom proto, abychom tam překáželi. Podobně jako si překážíme sami sobě navzájem u nás doma. Proč musíme stále jenom překážet, to opravdu nevím? Patrně proto, že nám ten úděl někdo přidělil. Asi nějaký bůh či ďábel. Obecně se sice vydávají za mrtvé, ale čert ví? A o takových mrtvých raději jenom vše dobré, aby nás nestrašili!"

Babička se rozesmála. Tomu, že musela celý život pouze sloužit čertu nebo ďáblu, tomu rozuměla. Máte snad jiné vysvětlení?

Pozn. JČ: Mezinárodní komentátoři mnohokrát poukázali na to, že skutečnost, že se USA obrátily ve věci protiraketové základny bilaterálně na Polsko a ČR, je nesmírně neférová: Dvě malé země nemají vůči supervelmoci rovné vyjednávají postavení, a Spojené státy to vědí. Jenže existovala možnost, jak jednat vůči USA ze silnější pozice. Česká vláda mohla říct Američanům: Promiňte, my jsme v EU, to musí rozhodnout Brusel.(Něco takového by určitě řekla třeba Belgie nebo Holandsko). Takto argumentovala před časem už komentátorka a novinářka Lída Rakušanová - ovšem čeští politikové jsou vůči USA buď přespříliš úslužní, anebo jsou prostě hloupí - tohle strategické uvažování je nenapadlo.