Občanská organizace dohlížející na činnost americké vlády Judicial Watch podala žalobu, podle amerického zákona o svobodě informací, ve které žádala o zveřejnění dokumentů, které vedly k tomu, že zaměstnanci Bílého domu dostali hned po 11. září protilátku cipro. V reakci na její žalobu jí byly v lednu 2003 poskytnuty 4 e-maily, které se ale týkaly pouze opatření, které byly v Bílém domě provedeny, až když se v říjnu 2001 dostaly do jeho poštovní kanceláře nepatrné stopy antraxu, které se přenesly do jeho pošty z dopisů s antraxovým práškem, které byly odeslány do amerického kongresu mezi 6. a 9. říjnem 2001 a procházely stejnou třídírnou pošty jako dopisy do kongresu (ZDE.). Podle oficiálních záznamů zemřelo na nákazu antraxem celkem 5 lidí, mezi nimi dva zaměstnanci třídírny pošty ve Washingtonu. K některým dalším se virus pravděpodobně dostal v dopisech, které se dostaly do styku s dopisy obsahujícími antrax. Nakaženo bylo celkem 22 lidí, z toho 11 se antrax dostal do plic, kde je smrtelně nebezpečný, u zbytku pronikl do oděrek v kůži, kde je snadno léčitelný.

První dopisy s antraxovým práškem byly odeslány den předtím, než byl americkému kongresu poprvé předložen k hlasování návrh takzvaného Vlasteneckého zákona, který reagoval na útoky z 11. září omezením práva na soukromí amerických občanů a tím i americké demokracie. Návrh by, mimo jiné, uzákonil neomezené zadržování zatčených přistěhovalců, povinnost pro university předávat informace o zahraničních studentech a tajné prohledávání bytů. Navrhovaná definice terorismu umožňovala trestat jako teroristy i odpůrce vlády, pokud by použili násilí (Houston Chronicle, 7.10.2001 ZDE.). Návrh zákona se ale v kongresu setkal s opozicí.

Další verze návrhu zákona byla kongresu předložena 2. října 2001. O den později vůdce demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů, Tom Daschle, který měl ve své pozici moc schválení zákona zpomalit nebo znemožnit, vyjádřil pochybnost, že by zákon mohl být schválen během jednoho týdne, jak si to přála vláda. 4. října předseda sněmovního výboru pro soudnictví, demokrat Patrick Leahy, který z titulu své funkce řídil diskusi o návrhu zákona, obvinil Bushovu vládu, že zradila dohodu, která o tomto zákonu existovala. Mezi 6. a 9. říjnem byly další dva dopisy s antraxovým práškem odeslány kongresmanům Daschlemu a Leahymu. 15. října byl otevřen dopis senátoru Dashlemu a 17. října byla u 31 zaměstnanců kongresu zjištěna přítomnost antraxu. 23 lidí z tohoto počtu byli členové personálu Toma Daschleho. Na rozdíl od Bílého domu, zaměstnancům amerického kongresu nikdo nedoporučil, aby užívali proti nákaze antraxem protilátku Cipro (díky opatřením po otevření Daschleho dopisu byl dopis Leahymu nalezen až 16. listopadu v neotevřeném pytli s poštou -- pošta byla před otevřením ozářena). Po doručení dopisu Tom Daschle ustoupil od svého původního názoru, že zákon má platit jenom dva roky a souhlasil se čtyřletou platností a 26. října 2001 byl Vlastenecký zákon odhlasován. Šok z celé události nemohl nepřispět k odhlasování zákona.

Jako v případě útoků z 11. září i v případě antraxových útoků se americká vláda pokusila z útoků obvinit Irák. Ještě v říjnu byl do Velké Britanie vyslán Paulem Wolfowitzem, tehdejším náměstkem ministra obrany USA, James Woolsley, bývalý ředitel CIA. Měl tam vyšetřovat účast Iráku na útocích z 11.9. a antraxových útocích. Novinářům z deníku Telegraph řekl, že soustřeďovat se jenom na důkazy o účasti Iráku na útocích, které by byly dostatečně silné, aby přesvědčily soud, by byl omyl. Touha dostat arabská ropná pole pod kontrolu amerických vojáků, byla v té době, a dodnes je, hnacím motorem americké zahraniční politiky. Analýza použitého antraxu v laboratoři americké armády ve Fort Detrick ale už po dvou týdnech dokázala, že byl vyroben v USA.

10. a 11. října 2001, tedy 6 dní po zveřejnění první zprávy o nákaze antraxem, FBI, údajně po dotazu z univerzity v Iowě, souhlasila, aby tato univerzita zničila celý archiv amerických výrob antraxu od roku 1928. Zničením tohoto archivu bylo, zřejmě alespoň z pohledu FBI, která neměla odborníky, kteří by se v antraxu opravdu vyznali, znemožněno zjistit, kdy byl použitý antrax vyroben a do kterých laboratoří v USA byl rozeslán a vyšetřovatelé antraxových útoků tak, z pohledu FBI, přišli o nejzákladnější informaci o tom, kde mají hledat pachatele (New York Times, 9.11.2001, ZDE.).

FBI a univerzita v Iowě (univerzita v Iowě má svou laboratoř v městečku Ames a podle něj se jmenuje i americký kmen antraxu) se tedy, když se dozvěděly, že došlo k útokům s použitím antraxu, de facto rozhodly zahladit stopy a znemožnit úspěšné vyšetřování. Tuto interpretaci podporuje i rozhovor, který poskytl v červenci 2007 na talk show Alexe Jonese na rozhlasové stanici v Austinu, Francis A. Boyle, expert na mezinárodní právo, který pracoval ve vládě otce současného prezidenta USA jako poradce pro biologické zbraně a v roce 1989 vypracoval pro americký kongres návrh konvence o biologických zbraních. Francis Boyle si uvědomil, že antrax, použitý k útokům byl vyroben v USA, když se dozvěděl z New York Times, jak pokročilé technologie bylo použito k jeho výrobě. Sešel se proto s Marion Spike Bowmanovou, vedoucí právničkou FBI, známou sabotáží vyšetřování případu Zachariase Musaviho a hledání teroristů z 11. září, a řekl jí, že antraxové útoky mohl provést jen někdo, kdo pracoval pro americkou vládu a dal jí seznam lidí, kteří měli k antraxu přístup. Brzy po tomto upozornění, podle Francise Boyla, FBI zničila archiv vzorků z amerických výrob antraxu. Podle Francise Boyla měly antraxové útoky pomoci k vyvoření policejního státu v USA (ZDE.).

Pokus FBI zahladit stopy amerického organizátora antraxových útoků se ale nevydařil. Vědci později přišli na jinou metodu, jak použitý antrax identifikovat. Barbara Rosenbergová, uznávaná odbornice na americké biologické zbraně, ve své studii o antraxových útocích (ZDE.) napsala, že "experti se shodují, že významný bioteroristický útok by dnes vyžadoval podporu státního programu, aby mohl uspět". Stejný názor, že pachatel musel být ve spojení s americkými programy biologických zbraní, vyjádřil, po konsultacích s odborníky, i vyšetřovací orgán amerického kongresu, dohlížející na činnost americké vlády, GAO. Na státních programech vývoje antraxu, podle Barbary Rosenbergové, pracuje v USA asi 200 vědců, ale přímo s antraxem méně než 50. Kmen antraxu nazývaný Ames má v USA jenom 20 laboratoří, ale jenom 4 z nich mají vybavení, které by jim umožnilo zpracovat ho tak, aby byl použitelný jako zbraň (tj. zpracovat bakterie tak, aby nevytvářely chuchvalce a vznášely se ve vzduchu, odkud by se mohly dostat do plic, kde jsou smrtelně nebezpečné). Mezi ty patří dvě vojenské laboratoře a organizace Batelle, pracující na smlouvu pro americkou vládu, ale fakticky pro CIA. Podle Barbary Rosenbergové pocházel antrax použitý k útokům z jedné z těchto tří laboratoří. Univerzita v severní Arizoně dospěla k tomuto závěru po genetické analýze antraxu použitého k útokům a antraxu uloženého v těchto laboratořích. Barbara Rosenbergová vyloučila z podezření tři akademické instituce, které mají stejný kmen antraxu, ale zřejmě nemají vybavení na to, aby z něj vyrobily zbraň. Barbara Rosenbergová také usoudila, že antraxové útoky, které začaly týden po útocích z 11. září musely být naplánovány ještě před 11. zářím.

V únoru 1999 byly v USA rozeslány dopisy s práškem podobajícím se antraxu redakci deníku Washington Post, kanceláři televizní stanice NBC, dvěma poštovním úřadům a vládní kanceláři ve Washingtonu. Obálky obsahovaly informaci, že se jedná o antrax. CIA kvůli tomu tenkrát požádala Williama Patricka, autora patentu, podle kterého je možné zpracovat antrax tak, aby ho mohlo být použito jako zbraně, aby vypracoval tajnou studii o tom, jak by mohl proběhnout teroristický útok s použitím antraxu a jak by na něj měla reagovat americká armáda (New York Times, 3.12.2001). Antraxové útoky z roku 2001 se s touto studií shodovaly natolik, že Barbara Rosenbergová usoudila, že tato zpráva mohla být použita jako model pro útoky z roku 2001 a že v tom případě by je musel provést někdo, kdo by měl bezpečnostní prověrku, která by mu umožnila přístup k této tajné zprávě. Pachatel se také úspěšně vyhnul tomu, aby na obálkách a v nich zanechal jakékoli stopy, které by mohly vést k jeho odhalení, což naznačuje, že k tomu musel mít výcvik (na obálkách ani v nich zřejmě nebyla nalezena ani jeho DNA). Podle Barbary Rosenbergové musel být zřejmě také očkován, aby se při práci s antraxem nenakazil a těchto očkování se provádí málo a vedou se o nich záznamy, a i tak musel být vzdělán, jak se při zacházení s antraxem, upraveným tak, aby mohl být použit jako zbraň, vyhnout nákaze. Podle těchto charakteristik tedy muselo jít o člověka, který byl vědcem a zároveň pracovníkem zpravodajské nebo bezpečnostní služby nebo šlo o spolupráci dvou takových lidí.

Podle analytiků z FBI napsal dopisy příslušník západní civilizace i když text měl veřejnost přesvědčit, že byl psán muslimem. O tom svědčí i to, že první dva příjemce varoval, že se mají léčit penicilinem. U dalších mohl předpokládat, že se to dozvědí z tisku.

Protože USA podepsaly mezinárodní dohodu proti vývoji biologických zbraní, nemohla americká vláda, podle Barbary Rosenbergové, zadávat práce na antraxu ministerstvu obrany a na tajných vojenských programech proto většinou pracuje CIA nebo jiné vládní agentury. Mluvčí CIA přiznal, že na vládních programech vývoje biologických zbraní pracují její smluvně najatí vědci. V polovině prosince 2001 oznámila FBI, že se ve svém vyšetřování zaměřuje na smluvního zaměstnance CIA a osoby nepracující pro armádu, které byly očkovány proti antraxu.

V pořadu britské stanice BBC o antraxových útocích v březnu 2002 potvrdil i expert z Marylandské univerzity, že se na výzkumech antraxu podíleli i smluvní zaměstnanci CIA. Barbaru Rosenbergovou, podle pořadu, za její publikaci napadla FBI i Bílý dům (vědců, kteří naslouchají svému svědomí, je v současném světě drtivá menšina, přitom vědci dnes rozhodují o budoucnosti lidstva mnohem víc než si obyčejní lidé uvědomují, drtivá většina z nich ale, místo svého svědomí, poslouchá politiky, kteří se svědomí dávno vzdali z titulu své profese, která je definována zacházením s mocí). Na závěr pořadu televizní stanice BBC bylo přečteno prohlášení CIA, ve kterém zcela odmítla teorii Barbary Rosenbergové a sdělila, že neví nic o žádné studii, která by měla vyhodnotit účinky antraxu rozesílaného poštou. Na začátku pořadu řekla moderátorka Susan Watts, že před třemi týdny Barbara Rosenbergová prohlásila, "že FBI zdržuje vyšetřování, protože vydání zatykače by přivedlo do rozpaků americkou vládu" (ZDE.). V závěru své studie z ledna 2002 Barbara Rosenbergová napsala, že "po sérii nekontrolovaných prohlášení pro média byli příslušní experti požádáni, aby zachovali klid a v některých případech se zdá, že byli požádáni, aby 'opravili` svá předchozí prohlášení".

Ještě v roce 2007 se FBI, přes úzký okruh možných pachatelů, "nepodařilo" odhalit útočníka ze září a října 2001. Pro americkou vládu nejhorší možná interpretace těchto fakt, která je zároveň nejpravděpodobnější, zní, že americká vláda věděla předem o připravovaných útocích na americké symboly a aby si zajistila odhlasování zákonů, které omezí americkou demokracii, připravila ještě antraxové útoky na americký kongres. Potom už jen čekala, jestli se teroristům útoky proti americkým symbolům podaří a v den, kdy k tomu došlo, rozhodla se uskutečnit i druhou část svého projektu a proto doporučila zaměstnancům Bílého domu, aby začali brát protilátku cipro pro případ, že by se prášek z pošty pro kongres dostal i do Bílého domu.

Teroristických útoků z 11. září použila americká vláda jak k útoku na Irák (a mezinárodní právo), tak k útoku na americkou demokracii. Antraxové útoky měly být dalším ospravedlněním této nové politiky.

(Toto je kapitola z knihy "Útoky z 11. září -- podvod století". Celou knihu si můžete objednat na adrese mbabacek@iol.cz, obsah knihy najdete ZDE )