|
19. 12. 2006
Intelektuální onanie a postmoderní hranolkyV Reflexu č.50 vyšel článek Michala Komárka "Brambor". V článku je popsána minulost (a důležitost vzhledem k odvracení hladomoru) brambor především ve vazbě k našemu území. Na konci neopomene autor připomenout nešvar, kterým "postmoderní" doba užívá brambor především v nezdravé (nečisté?) podobě hranolek a "chipsů". Užívat pojem "postmoderní" se stává stále častější praxí, pokud chce někdo "trefně" poukázat na nedostatky současnosti. O postmodernitě hranolků lze úspěšně pochybovat, jako ji přijmout. Stejně postmoderním se může jevit, pokud budu servírovat brambory např. s nanukovým dortem, jen proto, že naukový dort je výtvorem 20. století? píše Petr Krement, který o sobě podotýká, že je student a NENÍ intelektuál:
|
|
Nebyly náhodou brambory v době jejich příchodu do Evropy stejně postmoderní, jako jsou nyní hranolky a chipsy, neboť je tradiční kuchyně neznala? Či se postmodernista brambor definuje způsobem jejich přípravy? Či musí být "z tradic vytržené a do mnohosti rozkrájené" jak píše autor? Dá se pak uvažovat i o postmodernitě salátu, pokud jej nakrájím drobněji, než generace přede mnou? Chudáci brambory, měli bychom se držet tradic a nedělat nic než napodobovat minulé generace a tím konečně vymýtit sémě "postmoderny". Nemohly by nakonec být "z tradic vytržené a do mnohosti rozkrájené hranolky a chipsy" spíše produktem modernity? A co "z tradic vytržení a do mnohosti" rozvinutí lidé? Neměli bychom též usilovat o unifikaci a návrat např. k feudalismu? |
