Soudy o WTC jsou nemožné

8. 9. 2006

Pro srovnání a s určitým zjednodušením extrémních případů lze říci, že proti následkům zvýšené teploty jsou zcela odolné železobetonové budovy. Nesrovnatelně méně odolné proti destrukci požárem jsou samozřejmě budovy s dřevěnými nosnými prvky. K jejich destrukci dochází ale teprve až poté, když odhoří dostatečná masa dřevěného nosného profilu tak, že se adekvátně tomu sníží únosnost prvku pod kritickou mez (veškeré konstrukce jsou počítány s jistým stupněm bezpečnosti, tj. předimenzované).

Nejméně odolnými konstrukcemi proti požáru jsou konstrukce ocelové. K jejich zhroucení nedochází až roztavením železa, ale překročením určité teploty, při které dramaticky klesá únosnost oceli (mez tečení v tahu, tlaku, ohybu, krutu).

Proto, aby se budovy s ocelovými nosnými konstrukcemi následkem zvýšené teploty rychle nezhoutily, opatřuje se ocel protipožárními zpěňujícími nátěry či jinými nástřiky, nebo se obkládá nehořlavými protipožárními deskami či se obezdívá (historický postup u výškových budov nejen v Americe).

Vzpomínám si, že na toto téma a i s odkazem na konstrukci budov WTC vyšel odborný článek v českém tisku nedlouho po 11.září (stačilo by ho vyšťourat).

K tomu, aby někdo seriózně hodnotil, zda se budova WTC mohla či nemohla následkem zvýšené teploty hořícího paliva zhroutit či ne, musel by detailně prostudovat projektovou dokumentaci budov vč. statické části i detailního návrhu protipožárních izolací.

Přesto si dovoluji zapochybovat o oficiální verzi. Na zhroucení budov WTC mi osobně přijde velmi nepravděpodobné (kromě dalších okolností), že se budova zasažená jako druhá (a tedy i namáhaná zvýšenou teplotou později), zhroutila dříve než budova zasažená jako první. A to ještě velká část paliva shořela mimo budovu. Budova byla navíc poškozena výrazně asymetricky, a přesto se zhroutila značně symetricky.

Kdyby mělo být důvodem jejího dřívějšího zhroucení to, že obvodové nosníky byly dramaticky a okamžitě poškozeny (výraznější lokální namáhání a tedy i k možnost dřívějšího zhroucení), o to více mi pak přijde symetrické zhroucení nepravděpodobnější i proto, že sloupy na opačném rohu budovy nebyly nijak významněji zvýšenou teplotou zasaženy (viz videozáběry lidí, nábytku).

Zatím jsem nenašel vysvětlení pro tento fakt, a nebyl mi ho schopen dát ani statik. Opakuji ale, že přesný mechanismus a časovou osu destrukce není v žádném případě schopen laik popsat, potvrdit či vyvrátit. Navíc výškové budovy s ocelovou nosnou konstrukcí jsou často pro úsporu materiálu navrhovány s tzv. polotuhými styčníky. Osoby, které by v ČR byli schopny navrhnout takovéto stavby je možno počítat na prstech jedné ruky. Prvky hroutící se budovy jsou pak namáhány dynamickým zatížením a detailně popsat mechanismus pádu je téměř nadlický výkon.

Ke zhroucení budovy WTC 7, tak jak proběhlo, pak osobně vůbec žádný logický důvod nevidím, a také jsem nenašel žádné rozumné vysvětlení v rámci oficiální teorie (jen odbornou analýzu poškozeného kusu oceli údajně z WTC 7). Ale to, pokud se nemýlím, už v podstatě konstatovala i oficiální vyšetřovací komise.

Vytisknout