Jak vznikají bludy

8. 9. 2006 / Vladimír Wagner

V diskuzi o událostech 11. září na BL je spousta nesmyslů, ale pokusil bych se toho aspoň využít, abych ukázal, jakou cestou uvedené nesmyslné hypotézy vznikají:

Jiří Rýpar píše:

"Záběry Pentagonu a budovy č.7 jsou nevyvratitelné a jasně ukazují na záměrné šíření dezinformací. Ještě v květnu tohoto roku napsaly Hospodářské noviny o výstavbě nové budovy na místě původní budovy č.7, "která se zřítila pod troskami dvojčat". Video jasně ukazuje řízenou demolici a budova spadla jako první".

Je pravda, že v řadě publikací o konspirační teorií se objevuje jako důkaz toho, že byla budova č. 7 stržena řízenými explozemi to, že spadla první. Je to ale nesmysl. Dvojčata spadla poměrně dlouho před tím než daná budova. Jak vznikl nesmysl uváděný i Jiřím Rýparem? Například severní věž spadla 10:28 a.m (tedy dopoledne).¨Budova číslo 7 pak 5:20 p.m. (tedy odpoledne). Nějaký laický badatel prostě přehlédl, že v jednom případě je a.m., v druhém pak p.m.. Všiml si jen, že 10:28 je více než 5:20. Nezarazilo ho ani, že dvojčata začala hořet teprve po deváté, a důkaz byl na světě a nezadržitelně se šíří konspirační literaturou a bulvárem. Právě díky tomu, že spadla tak pozdě, nebyly v ní žádné oběti. Všichni byli včas evakuováni. (Pro možné nedorozumění připomínám, že jde o americký čas.)

Je pravda, že si odborníci nejsou úplně jistí, co bylo úplně přesnou hlavní příčinou, zda narušení budovy destrukcí, způsobenou mechanickým poškozením při pádu dvojčat, narušení požárem nebo vším dohromady, ale to je celkem přirozené, protože následky nárazu dvou obrovských letadel plných paliva do tak hustého seskupení výškových budov jsme zažili poprvé.

Nikdo z konspiračních výzkumníku však nedokáže vysvětlit, jak by se nanosily výbušniny a rozmístily. Za plného provozu budov bez toho, že by si toho někdo všiml. Muselo by jich spoustu (stačí si uvědomit, jak dlouho trvá příprava odstřelu obyčejného činžáku či komínu). A jak by výbušniny a jejich propojení a kabely k odpalovacím zařízení vydržely obrovské teploty při požáru, který pád budov předcházel.

Stejně je to i z většinou dalších důkazů. Laickému badateli se zdá, že na fotce, kterou si právě prohlédl, je podle něho, nějak málo trosek a začne prohlašovat, že na Pentagon nespadlo letadlo. Už ho nezajímá, že se našla černá skříňka, v troskách zbytky i motorů, které umožňují jasnou identifikaci, boeing i s nápisy viděli svědci letět těsně před dopadem a další řada důkazů.

Podobně by se dala rozebrat i řada dalších tzv. důkazů konspirátorů. I na netu se dá najít dostatečná řada materiálů. Pokud má někdo náladu a čas, může začít na Wikipedii (anglické), která má část věnovanou oficiální verzi tragedie a i část věnovanou přehledu různých konspiračních teorií. A pokračovat odkazy tam.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 8.9. 2006