Sexuální výchovu chápou jako jednu z cest k prevenci interrupcí. Za její důležitou složku je považována také dostatečná znalost o antikoncepčních metodách a prostředcích různého typu. A podstupování interrupcí mezi ně rozhodně nepatří.

Pokud Petr Sláma vynáší tento argument, možná naráží na podobu diskuze v časných 60. letech 20. století v USA -- ano, řada teoretiků a teoretiček upozorňuje, že v této době byl těžištěm interrupční diskuze populační růst. Není však pravdou, že zastánci hnutí pro svobodnou volbu prosazovali interrupce jako morální prostředek pro kontrolu porodnosti. Jako první se do politické diskuze vedoucí k legalizaci interrupcí v USA zapojili lékaři a další odborníci v této oblasti, kteří si byli vědomi negativních dopadů restriktivní interrupční politiky v této zemi.

Potrat není nic, co by zlí "potratáři" vzývali jako prostředek kontroly porodnosti. Zastánci legalizace interrupcí si však uvědomují, že jde o věc, která v naší společnosti existuje -- ať už ji ženy podstupují, protože jsou ony a jejich partner nezodpovědné, nebo z důvodů, které jsou skutečně závažné (a ta závažnost je často opravdu hodně subjektivní). Také poukazují na omezenost přesvědčení, že jejich zákaz cokoliv vyřeší. Interrupce existují i v případě, že nejsou povoleny zákonem a jejich praxe je mnohem horší a nebezpečnější. A myslím, že silný žaludek mají spíše ti, kteří si neuvědomují a nechtějí chápat důvody, které vedou k interrupcím a místo osvětových aktivit usilují o restriktivní opatření, včetně démonizace používání antikoncepčních prostředků.