29. 10. 2002
Rusové použili plyn BZByla krutá reakce prezidenta Putina na zajetí rukojmích v moskveském divadle ospravedlněnou reakcí na závažnou krizi, i když s politováníhodnými důsledky, anebo to byla divošská, téměř barbarská oběť nevinných životů, aby si zachránil tvář? Tento argument podle rozhlasu BBC zuří v Moskvě i po celém světě. Všichni rukojmí kromě jediného byli usmrceni - nikoliv teroristy, ale dusivým nervovým plynem, kterým divadlo naplnily bezpečnostní jednotky.
Většinu zmatku a hněvu vyvolalo tajnůstkářství Moskvy ohledně toho, jakého plynu bylo použito. Ve včerejším pořadu britského rozhlasu "Svět ve třináct hodin" identifikoval britský vědec, co to bylo za plyn, jehož Rusové v divadle užili: |
"Ten plyn byl odvozeninou plynu, který byl vyvinut v šedesátých a v sedmdesátých letech na Západě. Američané mu říkali BZ," kosntatoval profesor Stephen Rose z britské Open University. "Je to látka, která ochromuje spojení mezi nervovými buňkami v mozku. Důsledkem je to, co jsme viděli: ztráta paměti, závrt, vysoký tlak, pocení, koma a smrt. Ale je to, jak se zdá, zdokonalená verze látky BZ - funguje daleko rychleji a je daleko toxičtější. Je ale pravda, že toho plynu bylo užito v uzavřeném prostoru, nebylo možno ovlivňovat koncentraci, ale přesto se to zdá být nová verze tohoto plynu. Na rozdíl od novinářů, kteří tvrdí opak, jsem se však dověděl od ruských kolegů, že lékaři v Moskvě dostali od armády proti tomuto plynu protilátku." Na otázku britského rozhlasu, zda šlo o nevhodné užití tohoto plynu, konstatoval profesor Rose: "Žádný ochromovací plyn, kterého by bylo možno užít za těchto okolností a který by nebyl jedovatý, neexistuje," řekl britský profesor. "Avšak pokud jim někdo předem řekl, že budou moci užít tohoto plynu v uzavřeném prostoru a že to nepovede k velkému počtu raněných a mrtvých, říkal nesmysly." Má Moskva právo hromadit takovéto chemické zbraně? Když se právě kvůli takovýmto zbraním chystáme do války proti Iráku? zeptal se pak britský rozhlas Daniela Peakse z Sussex University. Ten odpověděl: "Celé věci se týká především Konvence z roku 1993 o chemických zbraních, která platí od roku 1997. Tato Konvence zakazuje užívání chemických zbraní k určitým účelům, nezakazuje chemické zbraně jako takové. A chemických zbraní je možno podle této konvence použít pro vynucování zákona, včetně zvládání domácích nepokojů. Konvence nekonkretizuje, jaké chemické zbraně vlády smějí či nesmějí užívat pro vynucování zákona. Jestliže Moskva označí tento incident jako vynucování zákona, nijak to neporušuje mezinárodní právo. Je to pozoruhodná mezera v zákoně. Jaký postoj zaujme k celé záležitosti britská a americká vláda? Britský rozhlas se na to zeptal svého analytika Andrewa Marra: "Britská vláda se rozhodla Putina v této věci podpořit. V pondělí ráno vyjádřil mluvčí Tonyho Blaira ruskému prezidentu téměř vřelou podporu. Důvod není obtížné pochopit: tento týden se bude rozhodovat v Radě bezpečnosti OSN o rezoluci o Iráku a toto není týden, v němž by se mohla Británie nebo Amerika odvážit udělat cokoliv, co by mohlo urazit Vladimíra Putina. Britská vláda sice litovala ztrát na životech, ale okamžitě zdůraznila, že chápe, o jak obtížnou situaci šlo, jak nesmírně složité je pro každou vládu řešit takovýto útok, kde byli teroristé připraveni se vyhodit do povětří." Souhlasí britská vláda, že je Rusko nyní také obětí terorismu a stává se tedy i součástí války proti terorismu? Andrew Marr odpověděl: "To je velmi obtížná a velmi nebezpečná oblast. Zaprvé, Ruska je nezbytně zapotřebí, pokud má být udržena spolupráce mezi OSN a Spojenými státy ohledně Iráku. Rusko se stalo naprosto klíčovým spojencem pro Washington i pro Tonyho Blaira. Avšak jestliže zároveň Západ dá Rusku najevo, že si může dělat v Čečensku, co chce, že to jsou titíž teroristé jako al Qaeda, tím by Západ dal vůli něčemu, čeho by mohl litovat: příští generace by toho mohly značně litovat. Je to nesmírně nebezpečné, protože Čečensko není al Qaeda, i když Rusové to tak chtějí líčit, a je v krátkodobém zájmu Británie a Ameriky to Rusům dovolit." |
Obsah vydání | 29. 10. 2002 | ||
---|---|---|---|
29. 10. 2002 | Diskredituje Senát, že se do něho dostal trestně stíhaný Železný? | Jan Čulík | |
29. 10. 2002 | Tribunál EU bude posuzovat Berlusconiho zákon | ||
29. 10. 2002 | Rusové použili plyn BZ | ||
29. 10. 2002 | Obležení skončilo, protože se čečenští teroristé dívali na video | ||
29. 10. 2002 | "Pseudohumanisté zuří" | Jan Čulík | |
28. 10. 2002 | Čečensko potřebuje politiku, ne více ruských vojáků | ||
29. 10. 2002 | Takřka symbolické: selhala koncovka | František Roček | |
29. 10. 2002 | Mediální víkend: Terorismus. Senát a senátor | Josef Trnka | |
27. 10. 2002 | Hodí Dzurinda vedu cez palubu ? | Lubomír Sedláčik | |
25. 10. 2002 | Normalizační desatero českého ministerstva vnitra | Jan Čulík | |
25. 10. 2002 | Byla éra stalinismu dobou "naivní bezstarostnosti"? | Jan Čulík | |
25. 10. 2002 | Czech Film: A Regeneration | ||
24. 10. 2002 | Publikujeme znovu, ministr Němec je zřejmě hluchý: Proč jste v parlamentě tvrdil nepravdu, pane ministře? | ||
18. 6. 2004 | Inzerujte v Britských listech | ||
1. 10. 2002 | Sponzorům OSBL |
Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 10. 2002 | Rusové použili plyn BZ | ||
29. 10. 2002 | Takřka symbolické: selhala koncovka | František Roček | |
28. 10. 2002 | Čečensko potřebuje politiku, ne více ruských vojáků | ||
11. 9. 2002 | Výzva Tisíciletí v Evropě unavené z válek | Jaroslav Pour | |
2. 11. 2001 | Dohodli se Bush a Putin o možném užití jaderných zbraní? | ||
25. 10. 2001 | ČRo: Chattáb verbuje čečenské dobrovolníky do Afghánistánu |