Snad nejdramatičtějším výsledkem sedmdesátiminutového telefonního rozhovoru mezi prezidentem Georgem Bushem a Vladimirem Putinem koncem září byla vzájemná, rychle dosažená dohoda o jaderných zbraních, která vznikla jako součást nového americko-ruského politického a vojenského paktu pro společný boj proti mezinárodnímu terorismu.

Oba politikové také hovořili o možná až příliš optimistické vizi poválečného Afghánistánu a Iráku po odstranění Saddáma Husajna. Afghánistánu pod obnovenou monarchií byla dána zvláštní geopolitická role v regionech jihozápadní a střední Asie.

Ruští a američtí činitelé se blíže nevyjádřili o jaderné dohodě, ale vojenské a výzvědné zdroje časopisu Debka-Net-Weekly konstatují, že prý Putin získal od Bushe souhlas k tomu, aby byly americké jednotky, které nyní přijíždějí do střední Asie, vyzbrojeny taktickými jadernými zbraněmi, jako jsou malé neutronové bomby, které vydávají silnou radiaci, dále jadernými minami, dělostřeleckými granáty a dalšími jadernými zbraněmi, vhodnými pro boj komand v horském terénu.

Souhlas Moskvy k tomu, aby Spojené státy použily jaderných zbraní ve střední Asii, která kdysi bývala sovětským územím a kde je dosud rozmístěna ruská armáda, je naprostou revolucí v globální rovnováze sil.

Zdroje sdělily časopisu Debka-Net-Weekly, že reakce Číny byla okamžitá. Na základny v regionu Xinjiang (v bývalém čínském Turkestánu) v severozápadní Číně byly přesunuty taktické jaderné zbraně a letadla, schopná přenášet jaderné bomby. Svědkové zaznamenali dlouhé čínské vojenské konvoje, které směřovaly po silnici Krakoram, hlavní čínské silnici k čínsko-aghánsko-pákistánským hranicím, směrem na západ. Podle ruských a amerických výzvědných informací vezla některá tato vozidla zařízení pro zjišťování a dekontaminaci oblastí, blízkých místům, kde došlo k jadernému, chemickému či biologickému útoku.

Vojenské zdroje Debka-Net-Weekly lokalizovaly americké jaderné zbraně na čtyřech bývalách sovětských základnách ve střední Asii: na vojenské letecké základně v Tuzelu, 15 km severozápadně od uzbeckého hlavního města Taškentu, v Kagadě v regionu Termez, v Chandabadu nedaleko města Karshi a na vojenské letecké základně v Dušanbe, v hlavním městě Tadžikistánu.

Ale Putin toto Američanům neumožnil jen tak zadarmo. Pouhých několik hodin po rozhovoru s Bushem vydal Putin 72hodinové ultimátum čečenským rebelům, aby složili zbraně. Vypršelo 26. září, aniž by se rebelové vzdali. Putin tedy posléze vyslal do Čečenska ruské jednotky, vybavené taktickými jadernými zbraněmi. Také přesunul ruské bombardéry s malými neutronovými bombami na ruské letecké základny nedaleko hranice Čečenska, do Stavropolu severozápadně od Čečenska, na základnu Godowta v Gruzínsku, jižně od Čečenska, a na základnu v Mozdoku v severní Osetii, severozápadně od Čečny.

Ruští a američtí vojenští činitelé k těmto záležitostem odmítají odpovídat na otázky, ale vojenským pozorovatelům ve střední Asii bylo jasné, že Rusko nepřesunulo své jaderné zbraně do této oblasti "ve vakuu". Tento krok byl podle našich výzvědných zdrojů součástí dohody, v jejímž rámci přesunula Amerika jaderné zbraně na své protiteroristické hřiště. Podle Putinova názoru a názorů šéfů ruské armády dostaly Spojené státy volnou ruku k použití taktických jaderných zbraní v Afghánistánu a Rusku dostalo reciproční svolení použít taktických jaderných zbraní proti muslimským rebelům v Čečensku, z nichž některé podporuje bin Laden.

Spojené státy nechtějí začít aktivně používat jaderných zbraní ve válce proti terorismu a nebudou první stranou, která jich použije. Podle vojenských zdrojů Debka-Net-Weekly si podrží Spojené státy taktické jaderné zbraně jako rezervu a použijí jich ve válce jen za těchto okolností:

Vojenské zdroje Debka-Net-Weekly vidí ještě čtvrtý scénář:

Kromě toho, Spojené státy užijí jaderných zbraní, jestliže se americká válka proti bin Ladenovi dostane do nepředvídaných potíží.

Reciproční využívání taktických jaderných zbraní je jen jedna stránka tajné dohody, kterou uzavřeli americký a ruský prezident během svého historického telefonního rozhovoru.

Dohodli se také o důležitých strategických otázkách ve vztahu k středoasijské ropě, k Iráku a k poválečnému Afghánistánu, pokud se podaří v nynější válce Talibán svrhnout.

List Debka-Net-Weekly, který hovořil s americkými a ruskými zdroji, seznámenými s obsahem rozhovoru mezi Bushem a Putinem, uvedl, že se oba čelní politikové dohodli, že Moskva bude mít určitou míru vlivu v Kábulu poté, co bude korunován 86letý král Zahir Shah.

Rusové k tomu dostanou cenný nástroj. Oba vedoucí představitelé naplánovali výstavbu nejdelšího světového ropovodu a plynovodu, jímž se bude dopravovat ropa ze středoasijských a ruských polí do Indie a do Pákistánu přes Afghánistán. Amerika má financovat tento ambiciózní 3-4 letý projekt a má poskytnout podstatné finanční zdroje Moskvě, na její vlastní výdaje v této věci. Až bude tento ropovod a plynovod uveden do provozu, začne se budovat podmořská odbočka ropovodu do Japonska.

Stejně dramatická byla dohoda obou prezidentů ohledně Iráku.

Putin slíbil, že ruská vláda přestane namítat proti silné americké ofenzívě proti dlouhodobému nepříteli Ameriky, Saddámu Husajnovi, a poskytne Američanům ruské výzvědné informace o iráckých cílech, včetně informací o tom, kde jsou uskladněny zbraně hromadného ničení a kde se tyto zbraně vyrábějí. Dále poskytne také informace o velících střediscích a táborech, kterých využívají teroristické organizace. Ale oplátkou za to vyžadoval Putin, aby byl vliv Moskvy v posaddámovském Bagdádu zachován. To Bush přislíbil.