2. 11. 2001
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Je to pravda?
2. 11. 2001

Dohodli se Bush a Putin o možném užití jaderných zbraní?

"Nebudete nám bránit v případném užití (malých) jaderných zbraní v Afghánistánu a vy si jich budete moci případně užít v Čečensku," to je podle internetového serveru Debka, agentury analyzující vojenské a výzvědné informace, hlavním obsahem dohody mezi americkým prezidentem Bushem a ruským prezidentem Putinem, k níž prý došlo během sedmdesátiminutového telefonního rozhovoru obou politických představitelů dne 23. září.

Zjištění serveru Debka uvádíme bez záruky. Agentura Debka se specializuje na analýzu výzvědných zdrojů a kritikové ji mohou obvinit z paranoidního myšlení a šíření "špiónománií". Její předpovědi a rozbory však nezapřou velmi dobré znalosti mezinárodní politiky i vojenských a zpravodajských technologií, zeměpisu vojenských základen a znalosti zbraňových systémů, stejně jako nezapřou znalost "jazyka" vojensko-analytických pracovišť. To, co agentura Debka napsala, se dosud většinou vyplnilo - asi s obdobnou pravděpodobností, jako se plní předpovědi či varování "oficiálních" tajných služeb... Není vyloučeno (zde se dostáváme na pole čiré spekulace), že níže uvedené informace byly vypuštěny z amerických zdrojů záměrně, jako varování pro al Qaedu, aby se v nynějším konfliktu neodvažovala použít biologické, chemické či jaderné zbraně. Článek je datován 5. října 2001. V minulých dnech se objevily ve světovém tisku různé zmínky o možném užití amerických jaderných zbraní v Afghánistánu, např. v The Japan Times, česky zde. Západními agenturami tento týden také proběhly zprávy (viz níže), že Rusové už neprotestují proti americkým zkouškám raket pro jejich systém raketové obrany. Je nanejvýš podivný i Putinův náhlý zahraničněpolitický obrat a jeho přátelská vstřícnost ve vztahu k Washingtonu.

Snad nejdramatičtějším výsledkem sedmdesátiminutového telefonního rozhovoru mezi prezidentem Georgem Bushem a Vladimirem Putinem koncem září byla vzájemná, rychle dosažená dohoda o jaderných zbraních, která vznikla jako součást nového americko-ruského politického a vojenského paktu pro společný boj proti mezinárodnímu terorismu.

Oba politikové také hovořili o možná až příliš optimistické vizi poválečného Afghánistánu a Iráku po odstranění Saddáma Husajna. Afghánistánu pod obnovenou monarchií byla dána zvláštní geopolitická role v regionech jihozápadní a střední Asie.

Ruští a američtí činitelé se blíže nevyjádřili o jaderné dohodě, ale vojenské a výzvědné zdroje časopisu Debka-Net-Weekly konstatují, že prý Putin získal od Bushe souhlas k tomu, aby byly americké jednotky, které nyní přijíždějí do střední Asie, vyzbrojeny taktickými jadernými zbraněmi, jako jsou malé neutronové bomby, které vydávají silnou radiaci, dále jadernými minami, dělostřeleckými granáty a dalšími jadernými zbraněmi, vhodnými pro boj komand v horském terénu.

Souhlas Moskvy k tomu, aby Spojené státy použily jaderných zbraní ve střední Asii, která kdysi bývala sovětským územím a kde je dosud rozmístěna ruská armáda, je naprostou revolucí v globální rovnováze sil.

Zdroje sdělily časopisu Debka-Net-Weekly, že reakce Číny byla okamžitá. Na základny v regionu Xinjiang (v bývalém čínském Turkestánu) v severozápadní Číně byly přesunuty taktické jaderné zbraně a letadla, schopná přenášet jaderné bomby. Svědkové zaznamenali dlouhé čínské vojenské konvoje, které směřovaly po silnici Krakoram, hlavní čínské silnici k čínsko-aghánsko-pákistánským hranicím, směrem na západ. Podle ruských a amerických výzvědných informací vezla některá tato vozidla zařízení pro zjišťování a dekontaminaci oblastí, blízkých místům, kde došlo k jadernému, chemickému či biologickému útoku.

Vojenské zdroje Debka-Net-Weekly lokalizovaly americké jaderné zbraně na čtyřech bývalách sovětských základnách ve střední Asii: na vojenské letecké základně v Tuzelu, 15 km severozápadně od uzbeckého hlavního města Taškentu, v Kagadě v regionu Termez, v Chandabadu nedaleko města Karshi a na vojenské letecké základně v Dušanbe, v hlavním městě Tadžikistánu.

Ale Putin toto Američanům neumožnil jen tak zadarmo. Pouhých několik hodin po rozhovoru s Bushem vydal Putin 72hodinové ultimátum čečenským rebelům, aby složili zbraně. Vypršelo 26. září, aniž by se rebelové vzdali. Putin tedy posléze vyslal do Čečenska ruské jednotky, vybavené taktickými jadernými zbraněmi. Také přesunul ruské bombardéry s malými neutronovými bombami na ruské letecké základny nedaleko hranice Čečenska, do Stavropolu severozápadně od Čečenska, na základnu Godowta v Gruzínsku, jižně od Čečenska, a na základnu v Mozdoku v severní Osetii, severozápadně od Čečny.

Ruští a američtí vojenští činitelé k těmto záležitostem odmítají odpovídat na otázky, ale vojenským pozorovatelům ve střední Asii bylo jasné, že Rusko nepřesunulo své jaderné zbraně do této oblasti "ve vakuu". Tento krok byl podle našich výzvědných zdrojů součástí dohody, v jejímž rámci přesunula Amerika jaderné zbraně na své protiteroristické hřiště. Podle Putinova názoru a názorů šéfů ruské armády dostaly Spojené státy volnou ruku k použití taktických jaderných zbraní v Afghánistánu a Rusku dostalo reciproční svolení použít taktických jaderných zbraní proti muslimským rebelům v Čečensku, z nichž některé podporuje bin Laden.

Spojené státy nechtějí začít aktivně používat jaderných zbraní ve válce proti terorismu a nebudou první stranou, která jich použije. Podle vojenských zdrojů Debka-Net-Weekly si podrží Spojené státy taktické jaderné zbraně jako rezervu a použijí jich ve válce jen za těchto okolností:

  • Jestliže bin Ladenovi muži jako první použijí jaderných, chemických či biologických zbraní proti americkým jednotkám v pohoří Malý Pamír a Hindúkuš v Afghánistánu
  • Jestliže bojovníci Talibanu zaútočí na Pákistán chemickými či biologickými zbraněmi odplatou za americké údery
  • Jestliže jednotky, které jsou součástí bin Ladenovy organizace al Qaeda - buď ve Střední Asii nebo na Balkáně - začnou používat tyto zbraně hromadného ničení poti americkým vojenským cílům nebo proti americkým jaderným zbraním
  • Vojenské zdroje Debka-Net-Weekly vidí ještě čtvrtý scénář:

  • Jestliže americké jednotky zjistí, kde se bin Laden skrývá, a dospějí k závěru, že vojenské akce s cílem ho chytit by vyžadovaly nepřijatelně vysoký počet amerických mrtvých.
  • Kromě toho, Spojené státy užijí jaderných zbraní, jestliže se americká válka proti bin Ladenovi dostane do nepředvídaných potíží.

    Reciproční využívání taktických jaderných zbraní je jen jedna stránka tajné dohody, kterou uzavřeli americký a ruský prezident během svého historického telefonního rozhovoru.

    Dohodli se také o důležitých strategických otázkách ve vztahu k středoasijské ropě, k Iráku a k poválečnému Afghánistánu, pokud se podaří v nynější válce Talibán svrhnout.

    List Debka-Net-Weekly, který hovořil s americkými a ruskými zdroji, seznámenými s obsahem rozhovoru mezi Bushem a Putinem, uvedl, že se oba čelní politikové dohodli, že Moskva bude mít určitou míru vlivu v Kábulu poté, co bude korunován 86letý král Zahir Shah.

    Rusové k tomu dostanou cenný nástroj. Oba vedoucí představitelé naplánovali výstavbu nejdelšího světového ropovodu a plynovodu, jímž se bude dopravovat ropa ze středoasijských a ruských polí do Indie a do Pákistánu přes Afghánistán. Amerika má financovat tento ambiciózní 3-4 letý projekt a má poskytnout podstatné finanční zdroje Moskvě, na její vlastní výdaje v této věci. Až bude tento ropovod a plynovod uveden do provozu, začne se budovat podmořská odbočka ropovodu do Japonska.

    Stejně dramatická byla dohoda obou prezidentů ohledně Iráku.

    Putin slíbil, že ruská vláda přestane namítat proti silné americké ofenzívě proti dlouhodobému nepříteli Ameriky, Saddámu Husajnovi, a poskytne Američanům ruské výzvědné informace o iráckých cílech, včetně informací o tom, kde jsou uskladněny zbraně hromadného ničení a kde se tyto zbraně vyrábějí. Dále poskytne také informace o velících střediscích a táborech, kterých využívají teroristické organizace. Ale oplátkou za to vyžadoval Putin, aby byl vliv Moskvy v posaddámovském Bagdádu zachován. To Bush přislíbil.

                     
    Obsah vydání       2. 11. 2001
    2. 11. 2001 Své alma mater s láskou: BIS Tomáš  Pecina
    4. 11. 2001 Aktualizace, neděle 17.30: Vladimír Železný a Aleš Rozehnal zadrženi policií Tomáš  Pecina, Štěpán  Kotrba
    2. 11. 2001 Flash: ODS se po vítězství v ČT zajímá i o TV 3 Štěpán  Kotrba
    2. 11. 2001 Dohodli se Bush a Putin o možném užití jaderných zbraní?
    2. 11. 2001 Rusové jsou připraveni akceptovat americké raketové zkoušky
    2. 11. 2001 Žaloba: Volba generálního ředitele ČT byla protizákonná Tomáš  Pecina
    2. 11. 2001 Někteří poslanci v britské Dolní sněmovně protestovali proti bombardování
    2. 11. 2001 CNN bude ve zprávách připomínat Američanům útoky z 11. září
    2. 11. 2001 Válka v Afghánistánu: Není to zbytečné? Luboš  Kreč
    2. 11. 2001 Dostálová: "Havel káže vodu a pije víno" Kateřina  Dostálová
    2. 11. 2001 Cena pro ČT a MfD: za "různorodost novinářské práce" v kategorii "Kdo ovlivňuje koho" Štěpán  Kotrba, Jan  Čulík
    2. 11. 2001 Jak bude ČT vypadat za Jiřího Balvína? Programové schéma Filip  Rožánek
    2. 11. 2001 Proč se hádají vysoké školy s ministrem školství o peníze? Ivo V. Fencl
    2. 11. 2001 Kotrba a Březina: Ve jménu mravnosti do žumpy bulváru Zdeněk  Jemelík
    1. 11. 2001 Jan Keller dokončil odpovědi čtenářům Britských listů

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    2. 11. 2001 Své alma mater s láskou: BIS Tomáš  Pecina
    2. 11. 2001 Žaloba: Volba generálního ředitele ČT byla protizákonná Tomáš  Pecina
    2. 11. 2001 Válka v Afghánistánu: Není to zbytečné? Luboš  Kreč
    2. 11. 2001 Cena pro ČT a MfD: za "různorodost novinářské práce" v kategorii "Kdo ovlivňuje koho" Jan  Čulík, Štěpán Kotrba
    2. 11. 2001 Dohodli se Bush a Putin o možném užití jaderných zbraní?   
    1. 11. 2001 Pro osvěžení paměti: Jak je to s Vladimírem Železným   
    1. 11. 2001 Zlé znamení pro jaderné odzbrojení   
    1. 11. 2001 Britský vojenský historik: "Al Qaeda ve válce vítězí"   
    31. 10. 2001 Rada ČT zvolila ředitelem České televize Jiřího Balvína Tomáš  Pecina, Jan Čulík
    31. 10. 2001 Tariq Ali: Byl jsem zatčen v Německu, protože jsem měl knihu od Marxe   
    31. 10. 2001 Spojené státy provádějí výcvik teroristů   
    30. 10. 2001 Použijí Američané v Afghánistánu jaderné zbraně?   
    30. 10. 2001 Pane Pecino, neprovokujte justici! Eugen  Haičman

    Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
    2. 11. 2001 CNN bude ve zprávách připomínat Američanům útoky z 11. září   
    2. 11. 2001 Válka v Afghánistánu: Není to zbytečné? Luboš  Kreč
    2. 11. 2001 Dohodli se Bush a Putin o možném užití jaderných zbraní?   
    1. 11. 2001 Válka v Afghánistánu: Bude to dlouhodobé úsilí   
    1. 11. 2001 Televize BBC: Blaira ostře kritizovali během návštěvy v Sýrii   
    1. 11. 2001 Zlé znamení pro jaderné odzbrojení   
    1. 11. 2001 Britský vojenský historik: "Al Qaeda ve válce vítězí"   
    1. 11. 2001 Spojené státy by se měly chovat razantněji jako imperialistická velmoc   
    31. 10. 2001 Spojené státy: Co se děje se zatčenými?   
    31. 10. 2001 Tariq Ali: Byl jsem zatčen v Německu, protože jsem měl knihu od Marxe   
    31. 10. 2001 Spojené státy provádějí výcvik teroristů   
    31. 10. 2001 54 procent Britů požaduje pauzu v bombardování   
    31. 10. 2001 Spojené státy: Po schválení takovýchto pravomocí, může být útlak daleko?   
    30. 10. 2001 Použijí Američané v Afghánistánu jaderné zbraně?   
    30. 10. 2001 Lloyds: Vydělávejme na strachu z terorismu   

    Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko RSS 2.0      Historie >
    2. 11. 2001 Dohodli se Bush a Putin o možném užití jaderných zbraní?   
    25. 10. 2001 ČRo: Chattáb verbuje čečenské dobrovolníky do Afghánistánu