5. 11. 2002
Totalita v násKdysi dávno, ještě jako dítě, jsem viděl v televizi německou komedii, jejíž jméno si už nepamatuji, ze které mi však utkvěla v paměti jedna scéna. Odehrává se jakýsi soud a celá soudní síň vře vzrušením. Soudce prudce udeří kladívkem do stolu, načež spadne znak SRN, zobrazený na zdi za soudcem, a objeví se hákový kříž, který byl znakem překrytý. Dosadíme li na místo hákového kříže rudou hvězdu, respektive lva s rudou hvězdou na hlavě, zjistíme, že se jedná o nádhernou metaforu naší současnosti.
|
Tento obraz se mi naposledy vybavil, když jsem četl arogantní desatero, kterým nás ministerstvo vnitra poučuje, jak se máme chovati při summitu NATO. V Blistech byl tento paskvil kritizován Janem Čulíkem v článku, který vyšel 25. října. Tam se mimo jiné píše: "Policejní desatero je z právního hlediska nekompetentní. Předání pokynů veřejnosti takovýmto způsobem považujeme (jde o stanovisko Občanských právních hlídek) za nehodné státních institucí jakými jsou ministerstvo vnitra a policie v demokratickém právním státě. Policie pokračuje v právně rozporných vyjádřeních, která porušují Ústavu, Listinu základních práv a svobod i policejní zákon a tím i základy demokracie a právního státu. Ministerstvo vnitra svým desaterem apeluje na občany, aby během zasedání NATO v Praze dodržovali všechna její nařízení a pokyny, a to i v případě, že Vás budou omezovat! Podrobte se oficiálním pokynům bez výmluv." A je to. Eric Blair má jistě posmrtnou radost. Kvalitu čehokoliv, tedy i demokracie, poznáme nejlépe v extrémní situaci. Summit NATO je, vzhledem k mezinárodní situaci po teroristickém útoku na USA, právě takovou extrémní situací a české úřady rázem odhazují verbální demokratické pozlátko a uchylují se k osvědčenému policejnímu pendreku. To je nebezpečný stav a je třeba se bránit, nejsme snad přece jen v Rusku, kde nebyl nikdo schopen jednoznačně zvednout hlas proti tomu, jakým způsobem byli "osvobozeni" rukojmí z moskevského divadla. Usama bin Ladin a další kazisvěti si mohou spokojeně mnout ruce neboť vše se odehrává zcela podle jejich představ. Proč plýtvat výbušninami a lidskými životy, když účelu je dosaženo i tak. "Větší shluky či skupinky lidí poutají obvykle naši pozornost," píše se v onom desateru policejních přikázání. "Předpokládáme, že se asi něco děje, to probouzí naší zvědavost. Je to normální, ale nemusí to být pro přihlížející osoby zcela bezpečné(sic!). I když jste pasivní a chováte se korektně, jakmile vypukne násilí a ničení, musí policie zakročit. Stojíte-li blízko ohniska, ze kterého se násilí a ničení rozlévá, vystavujete se zbytečnému riziku, že budete proti své vůli vztaženi do akce proti násilnictví a vandalství (sic!). Pomozte policii tím, že urychleně opustíte místo a uchýlíte se do bezpečí. Vlastní bezpečnost je důležitější než zvědavost." Smyslem teroristických útoků není prvoplánově působit materiální škody, ale zasévat mezi lidi strach a nejistotu. Toto by si měli uvědomit autoři onoho "poučení pro krizový vývoj". Takto to vypadá, že jejich řídícím orgánem je bin Ládin. Ve stanovisku Občanských právních hlídek, cituji z článku Jana Čulíka, se říká: "Shromažďovací právo, stejně jako svoboda projevu slouží k vyjadřování názorů, k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Obě tato základní práva jsou upravena v čl. 17 a 19 Listiny základních práv a svobod. Mnohdy se jich využívá právě na veřejném prostranství. Lidé, kteří přijdou projevit svobodu názorů na veřejné shromáždění nelze předem považovat za fanatické, radikální či extrémní. Tento bod je typickou ukázkou přehnaného vyvolávání vášní ze strany policie a ministerstva vnitra a apriorního skandalizování osob, jež z větší části demonstrují programově bez úmyslu použít násilí." Chtít po orgánech policie a ministerstva vnitra soudnost a kritické myšlení je zřejmě nemožné. Pokusím se však požádat o něco takového prosté občany. Zkusme prosím pochopit, že stát, který nedodržuje vlastní zákony, je pro každého z nás větším nebezpečím než jakýkoliv anarchista či terorista. Celé dvacáté století bylo ve znamení státního teroru vůči vlastním občanům. Tento teror byl vždy zdůvodňován nějakým "vyšším zájmem". "Respektujte všechna nařízení a pokyny, a to i v případě, že Vás budou omezovat. Podrobte se oficiálním pokynům bez výmluv. I když budou vaše osobní důvody důležité, policisté Vám nemohou vyhovět(sic!)." Nepřipomíná to někomu něco? Mně bohužel až moc. V demokratické společnosti musí být policie chápána jako služba občanům. Policie je zde pro občany ne občané pro policii(!). Neexistuje žádný "vyšší zájem", který dovoluje, aby se policie obrátila proti občanům, kteří dodržují platné zákony(!). Pokud české státní orgány nedokáží zabezpečit summit NATO jinak než perzekucí vlastních obyvatel, ať se do něčeho podobného nehrnou. Jestliže hodlají postupovat takto, vlastně se vysmívají demokracii, kterou by, alespoň podle oficiální verze, mělo NATO prezentovat a chránit. Jan Čulík říká: "Desatero, doporučující občanům, jak se mají během zasedání NATO chovat, nevěstí mnoho dobrého. Je možné, že jeho právní nepoučenost a styl , vyjadřující postoj arogantní, autoritativní moci, je jen omylem, netypickou chybou, drobným nedostatkem, jehož se v důsledku chvilkové neprofesionality dopustilo ministerské oddělení pro styk s veřejností. Doufejme, že tomu tak je. Bohužel však existuje podezření, že tomu tak není a že v Policii ČR a na ministerstvu vnitra přežívá dodnes - navzdory všem pokusům o reformu - daleko silněji mentalita normalizačních, autoritativních sedmdesátých a osmdesátých let, než si jsme mnohdy ochotni přiznat." Mám smutný pocit, že mentalita normalizačních, autoritativních sedmdesátých a osmdesátých let přežívá nejen na policii a MV, ale i v mysli většiny lidí. Píši o tom na stránkách těchto novin již poněkolikáté. Základním znakem takovéto mentality je strach. Člověk, jehož mysl a vědomí je spoutané strachem, žije ve vnitřních konfliktech a zmatku. Tyto vnitřní konflikty se pokouší vytěsnit a tím se stává pokřivený a pokrytecký. Narůstá u něj agresivita. Za zvýšenou kriminalitu v devadesátých letech může mnohem více než Havlova amnestie právě tento stav mysli postkomunistického člověka, jeho neschopnost opustit stávající způsob myšlení. Toto se týká také institucí, neboť ty se skládají z konkrétních jedinců. Lidskou mentalitu nelze změnit zákonem(!). Narušení jedinci vytvářejí narušené instituce a narušenou společnost. Není nakonec ono obludné desatero také jen projevem strachu a z něj vyplývající latentní lidské agresivity? Jsem přesvědčen, že je. Kdyby v této zemi existovala profesionálně kvalitní, sebejistá policie, nikdy by něco podobného nespatřilo světlo světa. Takto to vypadá, že někdo dopředu omlouvá možné profesionální selhání a zdůvodňuje jej nutností. Summit NATO, ať už jej chápeme jakkoliv, se nesmí stát "psychoterapií" ministerských úředníků a policistů, kteří chtějí takto léčit své komplexy. Jak říkám již v úvodu jde o nebezpečný stav, který by se této zemi nemusel obejít bez trvalých následků. Nezbývá mi než apelovat na všechny slušné lidi, aby v době summitu samozřejmě dodržovali zákony, ale zároveň důrazně trvali na dodržování zákonů ze strany orgánů ve vztahu k nim. |
Obsah vydání | 5. 11. 2002 | ||
---|---|---|---|
5. 11. 2002 | Bývalý britský špion David Shayler byl v Londýně shledán vinným | ||
5. 11. 2002 | Británie: rozložil se podivný proces s majordomem princezny Diany | ||
5. 11. 2002 | Rebelie v britské Konzervativní straně | ||
5. 11. 2002 | Totalita v nás | Eugen Haičman | |
5. 11. 2002 | Volba prezidenta? | G. Chadzitaskos | |
5. 11. 2002 | Kde jsou hranice demokracie | Petr Baubín | |
5. 11. 2002 | Brazílie: Ohňostroj pro rudou hvězdu | Nikola Bukajová | |
4. 11. 2002 | Golfový obchůdek Ivana Langera za peníze kampeličkářů | Radek Mokrý | |
4. 11. 2002 | Na Bagdád, paní Müllerová... | Milan Valach | |
4. 11. 2002 | O "hodném teroristovi" Petry Procházkové | Jan Čulík | |
4. 11. 2002 | Asociální chování "barevných" způsobuje jejich "ideologie resentimentu" | ||
4. 11. 2002 | NATO v 21. století a stará hašteřivá Evropa | František Roček | |
18. 6. 2004 | Inzerujte v Britských listech | ||
5. 11. 2002 | Hospodaření Občanského sdružení Britské listy za říjen 2002 | Jaroslav Štemberk |