Podle průzkumu společnosti CVVM podporovalo angloamerický útok na Irák při průzkumu, provedeném ve dnech 7. -- 14. dubna 2003 stále jen 24 procent českých občanů a 70 procent s ním nesouhlasilo. (Rozhodně souhlasilo 5 procent, spíše souhlasilo 19 procent, spíše nesouhlasilo 31 procent, rozhodně nesouhlasilo 39 procent, nevědělo 6 procent.)

S útokem na Irák bez mandátu Rady bezpečnosti OSN nesouhlasilo v první polovině dubna 2003 77 českých občanů, souhlasilo s ním 16 procent. (Rozhodně souhlasily 2 procenta, spíše souhlasilo 14 procent, spíše nesouhlasilo 30 procent, rozhodně nesouhlasilo 47 procent, nevědělo 7 procent).

V porování se situací v březnu 2003 počet občanů, nesouhlasících s útokem na Irák mírně poklesl. V březnu 2003 nesouhlasilo s útokem na Irák 72 procent Čechů a souhlasilo s ním 21 procent; útok bez mandátu Rady bezpečnosti OSN odmítalo 83 procent občanů, 10 procent s ním souhlasilo.

"Knihovní zákon" ( 257/2001 Sb.) podepsaný jmény Havel, Zeman, Klaus nabyl letos účinnosti a je teprve třetím v pořadí od vzniku československého státu v roce 1918.

Zlomili jsme jím nad právní tradicí a praxí "lidové osvěty", fungujícími zde účinně od 19. století, definitivně hůl? Není to ve skutečnosti políček do tváře naší vizi budoucí "vzdělanostní společnosti"?

Sdružení obrany spotřebitelů České republiky zastává jednoznačný názor, že spotřebitel by měl za využitou službu stanovený poplatek řádně uhradit. Jeho výše v případě služeb veřejnoprávních médií vyplývá z platného zákona. Ovšem stejně tak je nepochybné, že poskytnutá služba nemůže být spotřebiteli účtována dvakrát, a je-li koncesionář k něčemu takovému nucen, plným právem podobnou snahu odmítne.

Proto SOS doporučuje spotřebitelům, aby nezbytné doklady o úhradě poplatků uchovávali minimálně po celou tříletou promlčecí lhůtu. Pokud spotřebitelé starší platby uhradili, neměli by být nuceni k nové úhradě poplatku ani v případě, že již příslušný doklad o úhradě poplatku nemohou předložit, protože ho spolu se starými písemnostmi již zlikvidovali.

Před začátkem útoku na Irák se octl britský premiér Tony Blair ve velmi vážné situaci. Hrozilo mu, že přijde o svou premiérskou funkci. Odhaluje to ve svém sobotním vydání britský deník Guardian. List zjistil, že kdyby Blaira pro vojenský útok proti Iráku nepodpořila hlasováním Dolní sněmovna, vyvolalo by to několik rezignací z čelných funkcí jeho vlády, odstoupili by ministr zahraničních věcí Jack Straw i ministr vnitra David Blunkett. Blair měl hrůzu, že se Irák stane jeho "Vietnamem". V posledních zoufalých hodinách před parlamentním hlasováním nedělala britská vláda nic jiného, než že její členové obtelefonovávali potenciální vzbouřence mezi poslanci a snažili se je přesvědčovat, aby hlasovali pro vládu. Varovali je, že jde o budoucnost celé labouristické vlády a že hrozí, že vláda padne.

Britský ministr obrany Geoff Hoon varoval svého amerického kolegu Donalda Rumsfelda o možných následcích záporného hlasování v parlamentě: "Vedl jsem s Rumsfeldem dlouhý rozhovor a varoval jsem ho, že jestliže bude parlament hlasovat proti nám, zřejmě už nebudeme moci setrvat ve vládních funkcích. Spojené státy chápaly, že jde o to, že riskujeme v této hře naprosto všechno."

V roce 1998 došlo k jednání o možné spolupráci mezi režimem Saddáma Husajna a organizací al Kajda, podle dokumentů, které objevil ve vybombardovaném ústředí irácké tajné policie Mukhabarat reportér listu Daily Telegraph.

((Tento příspěvek se bude, spolu s informací o příbramském mediálním semináři, ZDE, a tímto sloupkem, viz ZDE, vysílat v 18.10 v pořadu Události a argumenty v ČRo 6 v sobotu 3.5.)

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 100 111 3917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.