Za prototyp "všestranně solidního" politika může být naopak označen jeden z účastníků tohoto pořadu, Přemysl Sobotka z ODS. Ten, jakoby ani do této strany nepatřil. Hovoří málo, formuluje stručně, neagresivně. Nikoho nedenuncuje ani neirituje. Sdělení sice nikterak objevná, ale věcná, srozumitelná. Sobotkův diskusní partner, Cyril Svoboda s KDU-ČSL naproti tomu mluví rád, hodně a ke všemu. Když ale udělá pomyslnou tečku, málokterý divák skutečně ví, co vlastně chtěl říci. Například sdělení o společném sdílení suverenity (jejího výkonu) s ostatními státy EU a možnosti ze společenství vystoupit, má pro většinu diváků stejný obsah jako prohlášení o vzdání se její části.

Bydlení poslanců poblíž jejich pracoviště může být pro mnohé vděčné téma, proto se asi stalo předmětem besedování ve všech studiích. V rámci útoku na nízké pudy veřejnosti (ubytování zdarma, konspirační přístup atp.) však nikde nebyla reflektována jedna okolnost, svědčící rovněž o mimořádném pocitu poslanecké nadřazenosti. Ti z nich, kdož pro toto řešení plédují, či je dokonce obhajují z důvodu racionality - tedy zkrácení vzdálenosti bydliště od místa výkonu zaměstnání, nezřídka rádi poučují ostatní občany o nutnosti změny myšlení při migraci za prací. Velikášství jde tak daleko, že dokonce i poslanci, kteří jsou za státní peníze již ubytováni třeba na Vinohradech, chtějí z výše uvedeného "logického" důvodu znovu změnit svoje pražské sídlo a přiblížit se tak Poslanecké sněmovně. Dosavadního domova se ovšem přitom nikdo z nich nevzdává.

Šly zvěsti o tom, že Jana Bobošíková se nenechala zlákat nabídkou na prestižní práci v blízkosti prezidenta. Kdo ví, co na tom je. V Sedmičce se ale určitě více realizuje k potěše své i svého šéfa. Novácký styl a politiku této televize naplňuje dobře, přičemž jí nelze upřít i poctivou přípravu za tímto účelem. Nepřehlédnutelné je současné stupňování vzájemných ataků mezi Českou televizí a Novou. V neděli jsme tak měli i v Sedmičce opět příležitost připomenout si, že ministr kultury podporuje zvýšení koncesionářského poplatku. Když však Svoboda upozornil, že tyto poplatky nestojí státní rozpočet ani korunu a přesunul pozornost na hrozící důsledky stockholmské arbitráže, nebyl o jeho názor zájem.

Jakub Železný rozhodně neřídí diskuse tak, aby vyvolal a následně usměrňoval hádku pavlačového charakteru . Ponechává politikům poměrně velký prostor pro jejich vyjádření i osobní výraz. Má to ovšem i stinné stránky. Když se třeba sejde občanská demokratka Eva Dundáčková s lidovcem Janem Kasalem, ani Vladimíra Dvořáková Šponu nezachrání. Je to prostě příležitost k tomu, abychom si hodili po obědě šlofíčka. Navíc usínáme s dobrým pocitem, že přezdívka Hujer, kterou jsme ministrovi zahraničí a politikům jeho typu kdysi v nadsázce přisoudili, se ujala i mimo stránky Britských listů.

Primácká Partie má smůlu, že je až třetí na řadě, v poslední době pak i na moderátory, a tím celkové ovzduší ve studiu. Zdá se, že členy mikropublika si zvou podle svého vkusu právě alternující moderátoři. Jeden z nich, pan doktor Douda, "perlil" v neděli tak vynalézavě, že cokoli řekl, vzápětí nechtěl raději dále rozvíjet. Jestliže se svými vstupy pokoušel fušovat bavičům do řemesla , moc se mu to nepovedlo, i Petr Novotný je vedle něho hvězdou mimořádného formátu.

Moderátor Jiří Podzimek může být dlouhodobě příkladem pro Štěpánku Duchkovou, v poslední době však z vnitřní kázně hodně slevil. Opakované výtky k čistotě vyjadřování (jazyka), byť věcně správné, působily spíše samolibě než dobrosrdečně, navíc je těžké akceptovat opravy Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) v tom, co chtěl vlastně říci. Výrazy pseudosociální a asociální mají samozřejmě odlišný význam, jak ale mohl Podzimek vědět, co chtěl Kalousek říci, když to možná nevěděl ani on sám.

Nasvědčuje tomu fakt, že si lidovecký poslanec nechal tyhle "redakční úpravy" bez protestů líbit. To Václav Exner (KSČM) nikoli - vzdoroval. Nicméně nebyl opravován v časech, pádech a významech pojmů, nýbrž ideologicky. Odhlédneme-li od jisté nepatřičnosti takových snah ze strany těch, kteří mají klást otázky, tak smutnější je situace, kdy entuziasmus nahrazuje erudici. Exner tak získával body naprosto zbytečně.