V březnu 1998 navštívil Bagdád člen organizace al Kajda ze Súdánu, kde měla tehdy tato organizace ústředí, než ji na nátlak Spojených států Súdán ze země vypověděl a přestěhovala se do Afghánistánu. Zjištění využijí britské a americké výzvědné služby, jímž se dosud nedařilo prokázat spolupráci mezi al Kajdou a Saddámem Husajnem. Sunday Telegraph tvrdí, že jednání trvalo týden a hovořilo se i o tom, že by do Bagdádu přijel sám Osama bin Laden. Rozhovory se prý uskutečnily měsíc poté, co Osama bin Laden vydal nechvalně známou fatwu, jíž vytvořil světovou islámskou frontu pro svatou válku proti židům a "křižákům". V jeho prohlášení se tehdy pravilo, že "usmrcovat Američany a jejich spojence - civilisty i vojáky - je individuální povinností pro každého muslima".

Objevu těchto dokumentů prý "bezpochyby využije Washington, jako první důkaz toho, co americká vláda dávno tvrdí, totiž že existovaly těsné styky mezi Saddámem Husajnem a al Kajdou," míní konzervativní list Sunday Telegraph.

Týdeník Observer však naopak zdůrazňuje, že objev těchto dokumentů se zřejmě nestane oním "kouřícím revolverem", který USA a Británie hledají. Je totiž známo, že zástupci Saddámovy tajné služby Mukhabarat koncem devadesátých let opakovaně cestovali do Afghánistánu ve snaze vybudovat styky s al Kajdou. Jenže většina analytiků dospěla k závěru, že se tehdy ukázalo, že ideologické rozdíly mezi Iráčany a al Kajdou jsou nepřekonatelné.

Předpokládá se, že Saddámovy "námluvy" skončily naprostým neúspěchem, neboť bin Laden odmítl jakýkoliv druh aliance se Saddámem a rozhodl se vést sám svou vlastní globální "svatou válku".