Generální tajemník OSN Kofi Annan vyjádřil veřejně přání, aby nedošlo k válce "dokud nebudou vyčerpány všechny alternativy". "Rozhodnutí použít síly není záležitostí pro jeden stát, ale pro mezinárodní společenství jako celek. Jedinečnou legitimitu Rady bezpečnosti OSN nemůže nahradit nic," konstatoval Annan.

Pozoruhodný dopis od bývalého výzvědného poradce u NATO, korvetního kapitána Martina Packarda, vyšel v sobotu 8.2. v deníku Guardian. Zdá se, že je svědectvím o tom, jak silné je znepokojení v britských vojenských a výzvědných kruzích nad blížící se válkou v Iráku:

Publicistický pořad rozhlasu BBC Broadcasting House shromáždil na svých internetových stránkách zvukové záznamy více než 20 výroků amerického ministra obrany Rumsfelda, kterého v úvodu charakterizuje jako "jednoho z negeniálnějších stylistů poslední zbývající světové supervelmoci, jehož jediným vážným soupeřem je jen sám pan prezident Bush".

Úvod ke zvukové knihovně Rumsfeldových výroků na stránkách BBC vyzývá: "klikejte si na ně znovu a znovu a plně je vychutnejte v pohodlí svého vlastního sanatoria".

Ani tentokrát v neděli večer nezklamal pravidelný satirický pořad britské televize Channel Four Bremner, Bird and Fortune známého komika-imitátora politiků a veřejných osobností Roryho Bremnera (za pomoci dvou dalších komiků, Johna Birda a Johna Fortuna), který se skoro celý věnoval aktuálnímu vývoji kolem Iráku. Hodinový pořad se vysílá v hlavním vysílacím čase ve 20 hodin. Citujeme několik - často jen obtížně přeložitelných - ukázek:

Koncem týdne však vyšlo najevo, že tato devatenáctistránková zpráva vznikla zkopírováním částí tří různých dokumentů, autorem jednoho z nichž je jeden postgraduální student. Jde o článek kalifornského postgraduálního výzkumníka Ibrahima al-Marashiho o iráckých tajných službách, který vznikl na základě práce "Iraq's Security and Intelligence Network; A Guide and Analysis", kterou mají Britské listy k dispozici v plném znění z izraelského zdroje ZDE.

Článek vznikl na základě materiálu, který většinou vyšel najevo už před 12 lety, v důsledku první války v Perském zálivu. Kritikové poukazovali na to, že je zpráva v tomto ohledu nutně zastaralá, britská vláda tvrdí, že nikoliv. Ostatní části zprávy byly zjevně zkopírovány z vojenského časopisu Jane's Intelligence Review. Zpráva, s titulem "Irák - jeho infrastruktura skrývání, podvádění a zastrašování" přitom předstírá, že je to aktuální výzvědná analýza.

Z průzkumu veřejného mínění glasgowského listu The Herald vyplývá, že v důsledku Blairovy tvrdé linie vůči Iráku klesá popularita britských labouristů ve Skotsku. Deník míní, že by to mohlo vést k porážce labouristů ve Skotsku v květnových volbách do edinburského parlamentu, které budou první volební zkouškou labouristické vlády od posledních britských všeobecných voleb. Nejnovější průzkum veřejného mínění zaznamenal za poslední měsíc pokles popularity labouristů ve Skotsku o osm procent. Labouristy ve Skotsku nyní podporuje jen 32 procent voličů. Dohání je Skotská nacionální strana s podporou 31 procent. Skoro úplně zmizel donedávna téměř desetiprocentní náskok labouristů před skotskými nacionalisty.The Herald se domnívá, že by tento pokles popularity pro labouristy ve Skotsku mohl znamenat, že by opoziční Skotská nacionální strana a Liberálnědemokratická strana mohly utvořit po květnových volbách ve Skotsku menšinovou vládu, zejména pokud by podpora labouristů ve Skotsku dále klesala. The Herald uvádí, že jen 13 procent Skotů zastává názor, že by se Británie měla účastnit války proti Iráku bez ohledu na to, zda bude či nebude schválena druhá rezoluce OSN. Dalších 27 procent Skotů konstatovalo, že by se Británie neměla účastnit žádné války za žádných okolností. 57 procent skotských občanů by však válku podpořilo, pokud by byla schválena druhá rezoluce OSN. "To není zrovna drtivá podpora," upozorňuje list.

"Rostoucí počet voličů se zřejmě rozhodl, že potrestají britského premiéra za jeho přístup k irácké krizi, přestože, paradoxně, skotský parlament nemá v této věci žádné rozhodovací pravomoci ani vliv.," píše v sobotu glasgowský The Herald a pokračuje: "Jestliže se dostanou do vlády v Edinburku skotští nacionalisté, prosadí nezávislost Skotska, což by znamenalo rozvolnění ústavních pout v rámci britské Unie. Je zjevné," pokračuje list, že Blair (kterého před dvěma dny v Paxmanově rozhovoru v televizi označili za 'poslance za Texas Sever' a kterému zjevně stačí přidržovat se Bushova pouzdra na pistoli, zatímco americký prezident pospíchá do války, kterou si málokdo ve Skotsku přeje) nepočítal při svém plánování s možnou porážkou v nadcházejících skotských všeobecných volbách."

The Herald dodává, že bude zřejmě veřejnost pohlížet na činnost Blairovy vlády ještě "méně nadšeně, pokud vyjdou najevo další důkazy, že vláda ve snaze ospravedlnit válku kopíruje psaní postgraduálních studentů, založené na materiálu, starším než 10 let."

Štetření EK má být ukončeno ještě v únoru. Některé hlasy z odvětví říkají, že se Pfizer bude muset kvůli akvizici některých aktiv zbavit, napsala Reuters. Že by to byla například Viagra, to nepředpokládá nikdo, dodáváme my...

"Není boha kromě jediného Boha a Muhammad je jeho poslem a prorokem". Toto prohlášení víry se nazývá šaháda a je to jednoduchá věta, kterou pronášejí všichni věřící.

Pouť do Mekky se svými obřadními úkony je posledním z pěti sloupů islámu. Čtyři další jsou: ímán - víra v jedinečnost Boha a jeho proroka Muhammada ; saláh - povinnost modliteb, které se vykonávají pětkrát denně -po raním úsvitu, v poledne, odpoledne, při západu slunce a po setmění ; zakat - povinnost almužny - podpory 1/40-tiny majetku chudým; sawm - sebeočista prostřednictvím půstu o měsíci ramadánu. Každoroční pouť začíná ve 12. měsíci islámského roku (který je lunární, a proto pouť, i ramadán, vychází někdy na léto a někdy na zimu).

Hadždž připomíná muslimům velké shromáždění v Den posledního soudu, kdy lidé stanou navzájem si rovni před Bohem a budou čekat na svůj konečný osud, kdy nebude nadřazenosti ras ani rodu.V arabském jazyce je to prostě Pouť. Neříká se kam, neboť to všichni vědí. Pouť. Vykonat pouť do Mekky může pouze muslim, což prověřují saúdskoarabské ambasády, které vydávají vízum. Prvním muslimem z České republiky byl ve třicátých letech Hadždži Brikcius, pak například v roce 1989 profesor Mohamed Ali Šilhavý.

Závěr poutě tvoří svátek, Íd al-Adha, který se slaví modlitbami a výměnou darů v muslimských komunitách na celém světě. Vykonání poutě je povinné pro každého muslima přinejmenším jednou a život bez ohledu na to, zda jde o muže či ženu, kteří jsou však duševně, finančně a fyzicky k pouti způsobilí. Muslim, který dosáhl patřičného věku, těší se poměrně dobrému zdravý a je finančně zabezpečený, musí pouť vykonat alespoň jednou za život. Finančním zabezpečením se myslí, že daný jedinec by měl mít až do konce hadždžu dost prostředků na úhradu vlastních výdajů, na zabezpečení osob na něm závislých a na zaplacení dluhů, je-li zadlužen.

Sobotní Mladá fronta přinesla článek s názvem "Vodík jednou spasí svět, předpovídá Bush." V něm se, mimo jiné píše, jak si současný prezident Spojených států přeje omezit spotřebu ropy, která dle jeho slov z 50 procent pochází z míst "kde nemají rádi naše hodnoty". Na doprovodné fotografii je dokonce vyfocen s kamerou poháněnou vodíkovými bateriemi. Jsou to záslužné činy, že se "nejmocnější muž planety" zajímá o nové zdroje energie? Vždyť, jak se v článku také píše, "ekologičtí aktivisté tak nebudou mít důvod, aby označovali Bushovu administrativu za nepřítele životního prostředí."

Obávám se, že nikoliv. Veškeré Bushovy výstupy jsou plánovány s velkou pečlivostí a těžko lze uvěřit, že v době, kdy je na spadnutí ozbrojený konflikt, který někteří škarohlídové označují jako "válku o ropu", se náhodou americký prezident dožaduje Kongresu o uvolnění 1,2 miliardy na výzkum zdrojů, které by ropu jednoduše vyšachovaly. Ostatně i známá provázanost Bushovy vlády s ropným průmyslem si říká o jiné vysvětlení. Výzkum v oblasti energie produkované z vodíku je běh na dlouhou vzdálenost, a tak zcela náhodné načasování kampaně má pouze přesvědčit lid, že o ropu rozhodně nejde. Jde přece o lidská práva a naši svobodu, ne?

Samozřejmě také sleduji vše co se děje kolem volby nového prezidenta ČR a co mě nakonec překvapuje nejvíc, je jméno, které ještě nezaznělo, píše Pavel Makovský z Poděbrad. Luboš Dobrovský. Zkušený diplomat, člověk s nadhledem, muž nestranný, mezi politiky státník (viz jeho články ve čtvrtletníku Přítomnost). Nevím "na něj" nic, co by jeho kandidaturu vylučovalo ( a pokud někdo něco takového ví, ať si to nechá pro sebe). Zvolili by ho čeští zákonodárci dřív než pražští umělci nadeženou další hlasy Václavu Klausovi?

Moderátor: Pane premiére, na to, abyste směl vyslat britská vojska do války, musí existovat jasné nebezpečí, bezprostředně hrozící této zemi. Co je to za nebezpečí?

Tony Blair: Tím nebezpečím je, že jestliže dovolíme Iráku, aby si vyvíjel chemické, biologické a jaderné zbraně, budou ohrožovat jeho region a nemohli bychom se vyhnout tomu, abychom byli zataženi do regionálního konfliktu. Už posledně jsme museli zasáhnout, když spáchali agresi vůči Kuvajtu.

Moderátor: Avšak v současnosti žádné nebezpečí nehrozí. Je to nebezpečí, které by vzniklo někdy v budoucnosti.

Tony Blair: Nikdy jsem neřekl, že se chystá Irák zahájit útok proti Británii, ale pohlédnete-li na historii Saddáma Husajna, absolutně není pochyb o tom, že ohrožuje svůj region. Kdyby použil chemické, biologické či chemické zbraně ve svém regionu, Británie ani ostatní svět by nemohly zůstat stranou. A proto vydávají OSN už dvanáct let rezoluce proti němu.

Moderátor: V roce 2000 jste se vyjádřil o těchto rezolucích a o sankcích, které následovaly, že ho zadržely. Co se stalo od té doby?

Tony Blair: To jsem ale neřekl. Řekl jsem, že ho zadržely do určité míry --

Moderátor: Je mi líto, pane premiére. (Cituje: ) "Jsme přesvědčeni, že režim sankcí fakticky Saddáma Husajna už deset let zadržuje." To jste řekl v listopadu 2000.

Tony Blair: Mohu vás ujistit, že pokaždé, kdy se mně na toto lidé ptají, říkám, že ty sankce ho zadržely jen do určité míry. A režim sankcí se začínal rozpadat. Proto jsme po tom citátu zahájili celou řadu jednání o tom, jak ten režim sankcí zpevnit. Ale faktem je, že inspektoři byli z Iráku vyhoštěni -

Moderátor: Nebyli z Iráku vyhoštěni. Pane premiére, to prostě není pravda. Zbrojní inspektoři odešli z Iráku poté, co jim americká vláda sdělila, že začne tu zemi bombardovat.

Tony Blair: Je mi líto, tak to prostě nebylo. Stalo se to, že nám inspektoři sdělili, že nemohou dál vykonávat svou práci, protože nemají přístup k těm místům, napsali o tom podrobnou zprávu Radě bezpečnosti, na tom základě jsme řekli, aby zemi opustili, protože nemohou svou práci řádně vykonávat --

Moderátor: To jste neříkal. Říkal jste, že byli z Iráku vyhoštěni.

Tony Blair: Ale byli, v podstatě, protože nemohli dělat svou práci.

Moderátor: V podstatě nebyli vyhoštěni z Iráku, sami se stáhli.

Tony Blair: Je mi líto, Jeremy, to vám nedovolím. To tak absolutně nebylo. Vysvětlím vám, jak to bylo.

Moderátor: Teď jste řekl, že se inspektoři rozhodli odejít ze země. Takže nebyli ze země vyhoštěni.

Tony Blair: Byli v podstatě vyhoštěni z důvodů, které vysvětlím. Než odcestovali z Iráku, přicházeli opakovaně do Rady bezpečnosti a stěžovali si, že nemají přístup k vojenským místům, například ta místa byla označována za prezidentské paláce, nesměli tam, proto se vrátili do OSN a řekli, nemůžeme dál vykonávat svou práci inspektorů. Proto jsme my řekli, musíte odejít, protože se pokusíme vynutit tuto akci jinak. Takže když navozujete, že inspektoři dělali v Iráku svou práci, to není pravda.

Moderátor: To jsem nenavozoval. Jen jsem konstatoval fakt, že inspektoři nebyli vyhoštěni, byli staženi. A vy přiznáváte, že byli staženi.

Tony Blair: Byli staženi, protože nemohli dělat svou práci. Nebuďme absurdní. Nemělo smysl, aby tam ti inspektoři byli, když nemohli vykonávat svou práci. A faktem je, že víme, že po celou tu dobu Irák své zbraně ukrýval. Lhal o existenci svého jaderného programu a programu biologických zbraní a teprve, když byly prováděny pohovory s lidmi, kteří z Iráku emigrovali, jsme zjistili, že tyto programy existují.

(...)

Moderátor: Věříte výsledkům práce americké výzvědné služby?

Britský premiér Tony Blair se ve čtvrtek v 21 hodin podrobil v britské televizi padesátiminutovému rozhovoru o tom, proč chce vést válku proti Iráku. Tvrdě ho interviewoval britský televizní moderátor Jeremy Paxman a otázky mu kladli i řadoví občané. Podle komentátorů zaujal Blair svou upřímností, zejména i tím, kdy v závěru pořadu připustil, že se možná mýlí, avšak podle následné diskuse v jiném televizním politickém pořadu ve čtvrtek večer diváky nepřesvědčil. Přinášíme v českém překladu výňatky z této televizní debaty a upozorňujeme zejména na práci britského moderátora.

Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.