byla publikována zde. Fotogalerie je obrazovým doplňkem k Opožděné reportáži z ohrožené Prahy od Jana Paula, viz zde.

Přinášíme nyní především obrazové svědectví - co zatím k povodňové situaci dodávat slovy? (JČ)

najdete v této fotogalerii Jana Panocha; fotografie Dana Paula jsou zde.

Zde na stránkách BBC uvidíte fotografii zaplaveného Zwingeru a dočtete se, že se záplavy začaly přesunovat na území bývalého východního Německa. Zpráva poznamenává, že, jak se zdá, uniklo centrum Prahy tomu nejhoršímu.

"Situace je pro zaplavenou Prahu kritická," napsaly mezinárodní internetové stránky BBC ve středu 18.01 českého času a dodaly, že vládnou obavy, že vzdutá Vltava zaplaví historické centrum Prahy. Ve středu odpoledne dosáhla Vltava své nejvyšší hladiny a podle úřadů se prý nyní voda zvyšuje už jen pomalu.

Na tomto místě informují internetové stránky BBC o zvířatech, která musela být usmrcena v pražské zoo.

Jiný článek o evakuaci pražských prostor ze středy 14. 8. je na stránkách BBC zde

Nová fotogalerie BBC ze zaplavené Prahy ze středy 14.8. je zde.

Praha - Karlín, středa, 15.00:

Podle telefonických informací Štěpána Kotrby je povodňová situace opravdu vážná v oblasti Karlína a Florence. Rozsáhlá oblast Karlína kolem ulice Sokolovské - až k Žižkovu - byla zaplavena až do výše cca 1,5 - 2 metrů. Přesto však, zdůrazňuje Štěpán Kotrba, který v úterý s Českým rozhlasem navštívil a fotografoval jižní Čechy (fotografie přineseme později, jakmile bude obnovena dodávka elektrického proudu do budovy Českého rozhlasu), je situace v Praze daleko lehčí ve srovnání s tím, jak postiženy jsou jižní Čechy.

Podle informací sdělovacích prostředků to vypadá, že snad povodeň v Praze už kulminovala. Uvádíme několik zpráv z Prahy z doby ve středu po poledni:

Vážení,

na stránkách http://sp.pspace.cz se nachází aktuální seznam pomoci ZDRAVOTNICKÉHO ZÁSOBOVÁNÍ, státní podnik. Zveřejněním této informace pomůžete řadě lidí, zvláště těm, kteří jsou umístěni v evakuačních centrech.

V nabídce jsou např. obvazové materiály, pleny (nyní hodně potřebné), hygienické potřeby apod.

Daniel M. Žák

Praha, středa 14. srpna, 14.30:

Co platilo předevčírem, neplatilo včera, a co platilo včera, neplatí dnes. Je nyní naprosto zjevné, že odhady "vodohospodářů" jsou jen minimálně závazné pro nejbližší vývoj povodňové situace v Praze a uklidňující slova primátora Igora Němce ze včerejší noci mají už dnes jiný kontext. Není proto překvapivé, že některé komentáře o menší povodni v Praze se tak v kontextu s dalším zvyšováním hladiny Vltavy dostávají do důkazní nouze. Jenomže i vodohospodáři jsou omylní lidé a voda je nespoutaný přírodní živel. Je proto evidentní, že každé aktuální referování o situaci v hlavním městě má jen omezenou časovou platnost. Rozsah povodní v některých částech Prahy jako je například Zbraslav, soutok Vltavy a Berounky, Lahovice, Velká Chuchle, Kampa, Karlín, Holešovice a Troja je opravdu poměrně značný, nicméně zatím lze stále odhadovat, že i po protržení ochranných barier a vylití vody do Starého Města zřejmě přesto nedosáhne intenzity srovnatelné s jihem republiky.

Vysílání České televize v pragocentrismu ovšem nadále pokračuje. Je skutečně otázkou, proč se diváci z jiných koutů republiky musí stále dívat na přihlížející čumily, houkající policejní vozy projíždějící prázdnými pražskými ulicemi a na prosakující vodu mezi protipovodňovými barierami na staroměstském břehu Vltavy. V sekvenci "bez komentáře", která předpokládá jistou dramatickou schopnost vlastní výpovědi, vyznívá takovéto plácání filmovým materiálem opravdu trapně. Česká televize je i dnes vizuálně neuvěřitelně nepružná a nadále pokračuje ve stereotypním obrazovém zpravodajství, aniž by se snažila lidem přiblížit detailnější pohledy na jiné části postižených míst v České republice.Slovo divák je odvozeno od slova dívati se, bohužel však není příliš na co. Kde dnes zůstala všechna kdysi vyřčená slova o nenahraditelnosti tohoto rodinného stříbra?

Zdá se, že nejhorší záplavový scénář se pro centrum Prahy nenaplní. Přitom včerejší časné ranní odhady předpokládaly velkou přílivovou vlnu již v jedenáct hodin dopoledne, po té kolem čtrnácté hodiny odpoledne, v šest hodin večer, v deset hodin večer a nakonec se z vidiny dvou metrů nárůstu hladiny vody stalo dvacet pět odhadovaných centimetrů, o které se měla zvednout hladina kolem třetí hodiny ráno dnešního dne. Kulminační bod se dále posunul na středu odpoledne. Je to všechno samozřejmě pro město dobře, neboť Karmelitskou ulicí a Starým městem se již vodní čluny zřejmě pohybovat nebudou. Je proto možné souhlasit se Štěpánem Kotrbou když napsal, že pokud lze říkat něčemu povodeň, tak je to to, co se odehrávalo v jižních Čechách.

Když jsem se kolem páté hodiny odpoledne vrátil do suchého ne-nábřežního mimo-záplavového bytu a pustil ČT 1 a viděl několikrát za sebou stále stejné záběry vodo-tečení mokro-městy, pach zažitého, skutečně se valícího živlu byl nedocenitelný...

FOTOGALERIE z Ústí n. Labem (bude doplňována průběžně)

V Praze dochází postupně k vypínání elektrického proudu i mimo historické centrum Starého Města. Ve středu před polednem přestal jít proud i v pražské redakci BL v Praze na Žižkově. Nicméně nadále funguje server Britských listů péčí podniku Globe i redakce ve Velké Británii. Příspěvky i nadále posílejte na adresu redakce redakce@blisty.cz.

Pokud by nefungovala adresa povodne.aktualne.cz, lze použít alternativní adresy zaplavy.atlas.cz (je to stejná stránka). iDNES funguje v minimalistickém provedení, Lidovky poskytují servis na adrese zpravy.centrum.cz/zaplavy/minuty, připomíná Filip Rožánek. Stránky Českého rozhlasu byly ve středu po poledni mimo provoz, protože je budova rozhlasu bez proudu (rozhlasové vysílání má vlastní generátory, nikoliv však redakce internetových stránek) dodáváme my.

Zde a zde jsou první fotografie z 12. 8. a noci na 13. 8. Další budou následovat tak rychle, jak to jen dovolí rychlost jejich zpracovávání a stav tělesné schránky reportéra. Z dopoledne 13. srpna to budou fotografie z Malé Strany, Starého Města, Holešovic, Letné, Barrandova, Chuchle. Odpoledne bude věnováno leteckým snímkům povodí Vltavy z Prahy do Českých Budějovic. Pokud lze říkat něčemu povodeň, tak tomu, co se odehrává nyní v jižních Čechách.

V půl druhé ráno českého času informovaly mezinárodní webové stránky BBC, že pražští činitelé doufají, že to nejhorší je už za nimi, viz zde.

Internetové stránky mezinárodního zpravodajství společnosti BBC publikovaly fotogalerii o povodních v Praze a v ČR, viz zde.

Informace BBC z úterý 19.28 českého času o tom, že se stále ještě v Praze očekává to nejhorší, jsou zde.

Článek "Češi kalkulují objem škod" je zde (článek argumentuje, že škody, způsobené povodněmi, pravděpodobně v hodnotě 1,9 miliardy dolarů, přimějí českou vládu, aby se více zadlužila, a vyvolají zemi hospodářské problémy; nejvíce má být postižena turistika a zemědělství), čeští herci na festivalu ve skotském hlavním městě Edinburku se obávají, že jejich divadlo Ta Fantastika, nedaleko Karlova mostu, bude zatopeno (viz zde).

Další zpráva mezinárodních internetových stránek BBC o povodních v Praze je zde, článek o evakuaci pražských občanů je zde, článek o ohrožených "pražských věžích" je zde a obecnější analýza o tom, co způsobuje nynější záplavy, je na stránkách BBC zde.

Deník Guardian referuje o povodních v Praze zde, zde je zpráva o tom, že britské ministerstvo zahraničních věcí vydalo varování, aby nyní britští občané upustili od plánovaných cest do Prahy, zde je v Guardianu mapa nejpostiženějších míst v Praze. Zde je soubor článků o probíhajících podnebných změnách.

Spotřeba fosilních paliv a emise sloučenin uhlíku se podle této studie dále zvyšovaly v devadesátých letech, zejména v Asii a v Severní Americe. Známky podnebných změn, spojených s globálním oteplováním, byly zjevnější. Mimo jiné častěji docházelo k intenzivnějším obdobím sucha v částech Asie a Afriky a zvyšovala se hladina moří.

Když premiér Špidla dne 13. srpna 2002 ve večerních zprávách na ČT 1 pronesl slova o tom, jak protipovodňový systém funguje perfektně, zdálo se mi, že lže.

Např. na Sedlčansku místní obyvatele nikdo s předstihem nevaroval, že se žene vůbec nějaká voda, aby mohli s předstihem provést preventivní opatření.

Další černou dírou "systému" je to, že státem placený Hasičský záchranný sbor není ochoten komunikovat s dobrovolnými hasiči.

20 členů Sdružení dobrovolných hasičů v Sedlčanech bylo včetně techniky připraveno okamžitě kamkoliv vyjet a pomoci. Přesto se stala neuvěřitelná věc. Do Sedlčan dne 13. srpna 2002 vyjeli k zásahu hasiči z 30 km vzdáleného Benešova, aniž by byla "využita" a vůbec kontaktována připravená jednotka dobrovolných hasičů! Vůbec asi nemusím popisovat jejich pocity.

Inu státní správa se zase vyznamenala. Jak to asi musí vypadat jinde? Podobné informace ve sdělovacích prostředcích nejsou asi k dispozici. Tedy kromě prohlášení politiků ( o kterých lze bohužel často pochybovat) o tom, že "systém" funguje dobře..., poznamenává Pavel Janský, člen Sdružení dobrovolných hasičů v Sedlčanech.

V pondělí v noci, zřejmě kvůli povodním, znovu z některých míst v zahraničí nefungovala standardní adresa Britských listů, kdo s tím má problém, prosím, použijte alternativu old.blisty.cz. Informujte nás na na adresu redakce, máte-li potíže s přístupem na BL. Děkujeme.

Policie České republiky užívá "zákeřných" prostředků pro kontrolu povolené rychlosti na silnicích. Informace a fotografie skrytého radaru s dokumentačním zařízením v plastové popelnici pocházejí od redakčního spolupracovníka, který "inteligentní" policejní popelnici nalezl a prozkoumal v minulých dnech v Patočkově ulici v Praze 6.

Je samozřejmě daleko efektivnější, jsou-li opatření na snižování rychlosti projíždějících automobilů veřejná. Co je cílem: přimět lidi, aby jezdili přiměřenou rychlostí, anebo je nechat jezdit rychle a vybírat? Tento úhybný manévr Policie ČR je obscénním pozůstatkem komunistických praktik. (JČ)

Nový správce redakčního systému Britských listů Dominik Joe Pantůček nyní energicky dokončuje různé dosud nedodělané funkce redakčního systému, za což mu velmi děkujeme. Právě byl zprovozněn seznam článků podle autorů, zatím od 1. 10. 2001. Klikněte na Autory Britských listů a v seznamu pak u každého jména na uvedený počet článků: zobrazí se vám odkazy na všechny texty, které jednotliví autoři pro BL napsali od loňského října.

Dominik Joe Pantůček zprovoznil chronologický archiv, obsahující jednotlivé články starších vydání Britských listů, viz zde a pravý horní roh stránky BL nad kalendářem (který vám umožňuje, kliknutím na jednotlivá data, také přístup ke starším vydání časopisu).

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.