Smrkove monokultury zadrzuji vodu podstatne hure nez lesy
s mistne odpovidajicimi druhy stromu - prevazne tedy s buky a
duby, v horach i jedlemi. Stary jedlobukovy les zachyti za 24 hodin
az osmdesat milimetru srazek, zatimco umela smrcina troj - az
desetinasobne mene.
Tlejici kmeny, stare stromy a lisejnik, ktery je obrusta, funguji
jako houba. Tlejici drevo nebo lisejnik mohou v prumeru nasaknout
tolik vody, kolik samy vazi: jenom lisejnik na trisetlete jedli tedy
zadrzi az 200 kilogramu vody. V lesich by proto melo vzdy nekolik
procent kmenu zustavat nevytezeno. Prizpusobit se musi take
zpusob kaceni: voda velmi rychle steka po rozsahlych holinach
vykacenych holoseci.
- Vinou prumysloveho zemedelstvi z poli zmizely prirozene bariery:
remizky, meze, louky, pastviny, mokrady, rybnicky, strane a sady.
Voda, kterou nema co zachytit, snadno odteka. Orna puda u nas
tvori 72 % zemedelskych pozemku, zatimco prumer zemi EU cini
60 %.
Povodne zhorsuji take narovnana koryta, kterymi povoden rychle
proudi do nizin. Behem dvacateho stoleti se celkova delka ceskych
rek a potoku zkratila o tretinu. Rozorany nebo zastaveny byly ricni
nivy s loukami, takze voda se nema kam rozlevat. Zachovana
rozsahla plocha meandru, luznich lesu, luk a tuni v chranene
krajinne oblasti podel Odry nad Ostravou (CHKO Poodri) zachytila
behem zaplav v cervenci 1997 celkem 89 milionu m3 vody a
zmensila povodnovou vlnu ve meste o 100 kubiku za sekundu.
Ani meandry, zelen v krajine, louky v nivach a lesy s mistne
odpovidajicimi druhy stromu nemohou zcela zabranit zaplavam pri
katastrofalnich destich. Omezuji vsak silu povodne a zpomali ji. - Ucinek povodni zvysuje budovani dalsich domu prave v ricnich
nivach, kde je vysoke riziko zaplav. Uzemni plany obci by mely
s timto nebezpecim pocitat, brehy rek ponechavat volne a novou
vystavbu smerovat na vyse postavena mista.
Vedci varuji, ze vinou globalnich zmen klimatu bude
katastrofalnich zaplav v Evrope pribyvat. Vyssi frekvence
extremnich vykyvu pocasi, jako jsou prave povodne, ale take
sucha, vlny veder nebo v tropickych oblastech hurikany patri mezi
hlavni dusledky ocekavanych zmen podnebi, zpusobenych
predevsim exhalacemi oxidu uhliciteho ze spalovani uhli, ropy a
zemniho plynu. Nelze ovsem konkretni udalost - napriklad
soucasne ceske povodne - vyslovne pripsat tomuto trendu.
Resenim je obnova zelene v krajine, sazeni lesu s prirozenou
skladbou a vystavba mistnich hrazi chranicich obce, v pripade
potreby doplnenych radami takzvanych suchych poldru pro
docasne zadrzeni vody v pripade silnych destu nebo systemy
malych retencnich nadrzi.
Ministerstvo zemedelstvi vsak uvazuje o budovani masivnich a
drahych prehrad, ktere jsou jako ochrana proti zaplavam
nespolehlive - nemusi totiz na zadrzeni vody stacit. Za kontroverzni
prehradu Nove Herminovy v Jesenikach by stat utratil pres dve
miliardy korun - cast si pujci od Evropske investicni banky.
Paradoxne by pritom v zajmu ochrany pred povodnemi zaplavila
stejnojmennou vesnici s 250 obyvateli, 150 domy a prosperujici
tovarnou. Navic sice splni sny stavebnich spolecnosti o obrovske
betonove zakazce, ale pred zaplavami by chranila jen pri
privalovych destich v konkretni, pomerne male oblasti. |
