Chvíli k něčemu jinému než o povodních, i když uznávám, že se toto téma může zdát v nynější situaci trochu vzdálené... Ale přece jen:

Diskuse, kterou vyvolala Daniela Pilařová ohledně výrazu "smlouva o dílo" se mi zdá, jako "Pražákovi křtěnému Vltavou" trochu bezpředmětná. Předložka "o" se totiž v češtině běžně pojí nejen s šestým, ale i se čtvrtým pádem. Ve Slovníku spisovného jazyka českého je o tom množství dokladů. Pravda, mnohé z nich se pojí se slovesem ("popálit se o kamna", "opírat se o hůl", "zmýlit se o korunu", "otočit se o 180 stupňů", "vyhrát o prsa", "bát se o místo"), ale mnohé příklady jsou i substantivní: "péče o dítě", "zájem o film". Podle SSJČ se předložky "o" se čtvrtým pádem užívá často "k vyjádření různých vztahů mezi dějem a jeho předmětem", zejména vztahů dynamických, dodávám. Viz příklady: "boj o čas", "spor o honorář", sázka o peníze" - proč by analogicky neměla existovat "smlouva o dílo"?

Nerozumím, proč kolegům Moravanům zní výraz "smlouva o dílo" nesprávně a cize, pokud jim nevadí výraz "sázka o peníze" - vždyť je to strukturně totéž.

Josef Šimandl z Ústavu pro jazyk český však snad měl vysvětlit právě tyto zajímavé regionální rozdíly ve vnímání tohoto výrazu. Domnívám se, že bylo chybou, že se namísto toho uchýlil k ironickým poznámkám, že je Daniela Pilařová bohemistka, tak by všechno měla vědět a neměla by se ptát.