Směr a rychlost pohybu tlakových níží a výší částečně určuje poloha vzdušného proudu, rychle se pohybující "řeky" vzduchu, která se pohybuje ze západu na východ ve velkých výškách. V současnosti je tento vzdušný proud v nezvyklé poloze, a tak vytlačil z normální polohy i tlakové výše a níže.

Namísto, aby se tlaková níže pohybovala směrem na východ přes severní Atlantik, kde by v důsledku tamějších nízkých teplot nabrala jen relativně málo vody, tento systém pronikl do Evropy jižnější trasou, a nabral proto daleko větší množství vlhkosti, ta pak spadla na Německo, Rusko, Švýcarsko, ČR a Itálii. K tomu přispělo to, že se níže pohybovala velmi pomalu, takže přívalové deště trvaly týden - což přispělo k vzniku katastrofy.

Katastrofu však tentokrát nezpůsobilo globální oteplování. Kdyby k nynějším povodním došlo v zimním období, dalo by se to podle odborníku připsat skleníkovému efektu. Avšak z počítačových modelů vyplývá, že počet srážek v létě má zůstat stejný jako dosud, nebo dokonce v důsledku globálního oteplování má poklesnout.

Nynější záplavy prý nemají žádné konkrétní vysvětlení. Možná je to jen důsledkem chaotických poměrů v atmosféře, nikoliv důsledkem dlouhodobých podnebných změn. Avšak vědci přiznávají, že jestliže bude k takovýmto záplavám docházet nyní častěji, klimatologové budou muset změnit své názory na to, jaké charakteristiky bude mít v důsledku podnebných změn počasí v letním období.