Londýnské ústředí Amnesty International vydalo zprávu, ve které vybízí české úřady, aby při nadcházejících událostech v Praze dodržovaly lidská práva. Liga lidských práv se k této zprávě připojuje. Amnesty International ve zprávě ze soboty naléhá na Českou republiku, která usiluje o vstup do Evropské unie, aby dodržovala doporučení Evropského parlamentu ze 12. prosince 2001 o zajištění ochrany základních práv a svobod během mezinárodních schůzek. Na dodržování lidských práv během zasedání summitu NATO v Praze dohlíží členové Občanských právních hlídek (OPH) fungujících při Lize lidských práv. Hlídky jsou viditelně odlišitelné od ostatních účastníků demonstrací. Je připraveno deset týmů po čtyřech lidech, kteří na demonstracích nosí tyrkysové vesty. Ty jsou viditelně označeny písmenem (značí příslušnost ke skupině) a číslem.

Očekávaná účast zahraničních demonstrantů s sebou přináší první problémy na hranicích. Ve čtvtek nebyla do ČR vpuštěna skupina rakouských občanů poté, co u nich byly během prohlídky vozu nalezeny letáky zaměřené proti aktivitám Severoatlantické aliance. Podle Ligy nebyl postup policie na hranicích v souladu s cizineckým zákonem.

Liga stále čeká na vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství týkající se možné přítomnosti inspekce ministra vnitra na policejních stanicích. Policisté inspekce by zde měli kontrolovat dodržování zákona při zadržování demonstrantů. Podle názoru Ligy a veřejného ochránce práv, je taková forma kontroly v rozporu se zákonem.

Bližší informace:

Jiří Kopal, Liga lidských práv, koordinátor Občanských právních hlídek

Mobil: 608 719 535

Tel.: 224 947 289

Národní 36, Praha 1

For the English original of this press release, click on "complete article" ["celý článek"] below.)

Londýn, sobota 16.listopadu. - Ústředí Amnesty International v Londýně apelovalo v sobotu 16. listopadu na české úřady, aby zajistily ochranu práva na pokojné demonstrace i plné dodržování mezinárodní úrovně lidských práv během policejních operací v souvislosti s vrcholnou schůzkou NATO, která se bude konat v Praze dne 21. a 22. listopadu 2002.

"České úřady mají povinnost zajistit bezpečnost místních obyvatel i majetku. Zároveň je také jejich povinností zajistit, aby lidé měli možnost pokojně realizovat své právo na svobodu shromažďování a svobodu slova," zdůraznilo [londýnské ústředí] Amnesty International.

Policejní operace týkající se velkých demonstrací v České republice v poslední době, zejména ty, k nimž došlo v září 2000 během schůzky Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, vedly k četným případům porušování mezinárodního práva, jichž se dopouštěli činitelé policie.

"Česká vláda musí zajistit, aby se už neopakovalo takové porušování lidských práv, k němuž docházelo v Praze v září roku 2000," konstatovala Amnesty International.

Amnesty International nepřehlíží násilí, směřované na policii a na majetek, a ani se nestaví proti zákonnému užívání síly příslušníky policie. "Avšak policejní zákroky musejí být prováděny tak, aby byla respektována a ochraňována práva osob, které protestují pokojným způsobem," dodala AI.

V minulosti porušovaly operace [českých] policistů mezinárodní normy o zatýkání a zadržování osob, o používání síly a střelných zbraní a o právu na svobodu projevu a shromažďování.

Po protestech v září roku 2000 vyšetřovala Amnesty International zprávy o svévolném zatýkání osob, o tom, že policie se zatčenými zacházela špatně a že docházelo i k dalšímu porušování práv zadržovaných osob. Porušováno bylo například právo zadržených získat neprodleně přístup k právníkovi podle své volby, právo na to informovat příbuzné či třetí stranu o tom, kde se zadržená osoba nachází, právo být informován o svých právech a o případných vznesených obviněních proti nim v jazyce, jemuž rozumějí, dále bylo porušováno právo na přístup k odpovídající lékařské péči a právo na podmínky věznění, které by respektovaly lidskou důstojnost.

Amnesty International naléhala na české úřady jako na stát, který usiluje o vstup do Evropské unie, aby dodržovaly konkrétní ustanovení, která vydal dne 12. prosince 2001 Evropský parlament členským zemím EU, v jejichž rámci mají "zajistit lepší ochranu základních práv během mezinárodních schůzek". Evropský parlament požádal státy, aby "neblokovaly hranice a neodpíraly jednotlivcům ani skupinám, které se chtějí účastnit pokojným způsobem legitimních demonstrací právu překračovat hranice". Evropský parlament také doporučil, aby státy "nepoužívaly střelných zbraní", aby "nepoužívaly neúměrného množství násilí a aby poskytly řádnou kvalifikaci svým policejním jednotkám k tomu, aby byly schopny zvládat násilí a zároveň respektovat individuální lidská práva i ve zmatených davových situacích, kde jsou násilní porušovatelé zákona smíšení s pokojnými, zákon dodržujícími občany."

Judit Arenas z londýnského ústředí Amnesty International je pro případná interview k tomuto tiskovému prohlášení o víkendu k dispozici českým sdělovacím prostředkům na britském mobilu 44 7778 472 188, hovoří španělsky a anglicky.

(Anglický originál je na stránkách AI zde).

(Český rozhlas 6 vysílal v úterý 19.11. v podvečer v pořadu Názory a argumenty toto tiskové prohlášení londýnského ústředí AI ve shrnutí Jana Čulíka.)

Další podrobnosti:

Protikuřácká organizace Ash už vypracovala návrh zákona, jaký chce prosadit. Podle tohoto zákona by bylo kouření zakázáno všude na pracovišti, s výjimkou několika málo míst, jako jsou domovy důchodců. Protikuřácké předpisy by se staly součástí licenčních podmínek pro hostince a restaurace. Komunální úřady by měly pravomoc určovat, jak přísné by tyto podmínky měly být.

Britská vláda konstatovala, že prý neexistují důkazy, že teroristé plánovali útok jedovatým plynem na londýnské metro. Avšak podle víkendového britského tisku (viz např. zde) uvedla v sobotu londýnská policie, že zatkla tři muže, kteří údajně chystali zamořit londýnské metro kyanidem. Podle zpráv prý britská rozvědka před půl rokem infiltrovala jejich skupinu. Tři muži jsou tuniského anebo marockého původu a prý jsou členy gangu s kontakty se sítí al Qaeda. V pondělí předstoupí v Londýně před soud. Policejní zdroje uvedly v sobotu, že muži byli zatčeni už před čtrnácti dny po sérii razií na domy v severním Londýně. Nebylo to tehdy publikováno, aby nevznikla panika. Původně bylo zatčeno šest mužů, ale tři byli propuštěni.

Britský vicepremiér John Prescott bagatelizoval v rozhlase význam zatčení těchto tří mužů, avšak dodal, že bezpečnostní organizace pracují v současnosti nesmírně intenzivně a že přichází množství varovných signálů, které je nutno analyzovat a hodnotit.

(Podrobnosti v angličtině jsou např.zde.)

Severní Korea poprvé v historii přiznala, že má jaderné zbraně. Komentář ve státním severokorejském rozhlase konstatoval, že si Severní Korea vyvinula "výkonná vojenská protiopatření, včetně jaderných zbraní" proti tomu, co charakterizovala jako rostoucí jadernou hrozbu od USA. Podle BBC však není jasné, zda jde pouze o propagandistický výrok, anebo zda se to má brát vážně.

(Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

Bývalý italský ministerský předseda Giulio Andreotti byl odsouzen k 24 letům vězení za vraždu novináře, k níž došlo v roce 1979. Vyšší soud nyní zvrátil předchozí osvobozující rosudek nižšího soudu v této věci. Andreotti, který byl sedmkrát italským premiérem, byl před třemi lety nižším soudem shledán nevinným. Nyní však u odvolacího soudu úspěšně dokázali prokurátoři, že italská mafie usmrtila novináře Mina Pecorelliho na Andreottiho příkaz, protože se chystal o Andreottim zveřejnit diskreditační informace. Andreottimu je nyní 83 let. Rozsudek zapůsobil v Římě jako bomba, nynější italský premiér Silvio Berlusconi ho však zesměšnil a vyjádřil se pohrdavě o celém italském soudnictví.

Andreotti byl italským ministerským předsedou za Křesťanskodemokratickou stranu v letech 1972 - 1992, avšak po pádu komunismu ve východní Evropě, kdy přestalo být nutné, aby italští křesťanští demokraté byli i nadále "hrází" proti bolševismu, se Andreottiho křesťanskodemokratická vláda rozložila uprostřed korupčních skandálů.

(Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

Důkazová základna, na jejímž základě se píše historie, je často nesmírně tenká. Někdy máme jen jediného svědka. Během sametové revoluce v Praze v roce 1989 byla činěna klíčová rozhodnutí ve skupině kolem Václava Havla, která jednala v podivné místnosti se skleněnými stěnami v podzemí dívadla Laterna Magika. Po většinu této doby jsem tam byl já jediným přítomným člověkem zvenčí - určitě jsem tedy byl já jediný člověk, který měl otevřený notes a snažil jsem se zaznamenávat, o čem se mluvilo. Vzpomínám na to, jak jsem si myslel: jestliže já tohle nezaznamenám, nikdo to nezaznamená. Bude to ztraceno navždy, tak, jak se ztrácí většina minulosti, jako voda, odtékající z vany. Avšak jaký to křehký základ, na němž psát historii, napsal v sobotu v deníku Guardian skromně britský historik Timothy Garton Ash.

(Potíž je, že jednání "skupiny kolem Václava Havla" bylo nahráváno a posléze vyšlo knižně jako Občanské fórum, listopad - prosinec 1989, ed. by Jiří Suk, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1998. JČ)

Zjednodušeně lze říci, že většina textů je anarchistický blábol atp. Slušněji řečeno: texty představují starou anarchistickou tradici nedůvěry k evropskému státně uznanému způsobu užívání statků vezdejších.

Saddám Husajn si vypracoval tajné plány pro svou rodinu a vedoucí představitele svého režimu na získání politického azylu v Libyi, v případě, že by vedla americká invaze k jeho svržení.

Napsal to v sobotu britský deník Times. Informace o této dohodě prý vyšly najevo z diplomatických kruhů poté, co libyjské hlavní město Tripolis navštívil 8. září generál Ali Hasan al-Majid, Saddámův bratranec a věrný člen jeho vládnoucího klanu. Tento generál velel iráckým vojskům které provedly v roce 1988 chemický útok na kurdské město Halabža, při němž zahynuly tisíce civilistů. Generál al-Majid prý v Tripolisu potrvrdil ujednání mezi Saddámem a Gaddáfím.

(Podrobnosti v angličtině jsou zde.)

Nejen kvůli nadcházejícímu summitu NATO proběhne v pondělí 18. 11. 2002 od 18.00 hod. v otevřeném diskuzním klubu DAV v ulici Na rybníčku setkání s Martinem Hekrdlou na téma Historické výzvy pro evropskou levici.

Jan Křesadlo je pseudonym klinického psychologa Václava Pinkavy (1926 - 1995), který v Československu po roce 1968 emigroval s rodinou do anglického Colchesteru, odkud ho v osmdesátých letech nespravedlivě vyhodili z nemocnice, kde pracoval. Dal se potom na literaturu a napsal celou řadu bizarních, ale často velmi zábavných literárních textů, které někteří čeští kritikové (Vladimír Novotný) označují jako postmodernismus. Křesadlovo dílo začalo vycházet v osmdesátých letech v nakladatelství Josefa Škvoreckého 68 Publishers (vyšly tam mj. jeho romány Mrchopěvci, Vara guru a Fuga trium). Křesadlo je ve svém literárním díle nesmírně vynalézavý a má velký smysl pro humor. Projevilo se to nedávno i v našem glasgowském semináři o exilové literatuře, kdy studentka, která měla referát o Křesadlově románu Fuga trium, nebyla schopna během něho řádně přečíst několik vybraných ukázek z této knihy: propadala, stejně jako studenti v hodině, uprostřed čtení Křesadlových textů nekontrolovatelným záchvatům smíchu.