Američané v "Novém světě" zavedli jednoznačně fungování tržního hospodářství jako základní princip organizace života, který nahradil, v Evropě ještě přežívající, feudální princip boje o území. Zjednodušeně řečeno, boj o život přestal být bojem o teritorium, na které si jednotlivec nebo národ mohou obstarávat obživu a virtualizoval se do boje o peníze, který se neodehrává na žádném určitém území a ve kterém o úspěchu nerozhoduje fyzická síla, ale duševní schopnost. Z této perspektivy shlížely USA koncem 19. století na válčící evropské státy jako na barbarské mocnosti.

Během studené války USA prohrály dva pokusy zabránit asijským národům vojenskou cestou v jejich cestě k sebeurčení a přesto nakonec nebylo třeba použít násilí k tomu, aby zvítězila pravda efektivního přístupu k řešení problémů a SSSR a většina komunistického bloku zkolabovaly samy pod tíhou problémů, které nebyly schopny řešit.

Dnes se svět rozděluje na blok "demokratický" a muslimský. Afghánský prezident žije v obklopení americkými vojáky, a dá se tedy říci něco jiného než že Afghánistán je vojensky okupován? Navíc USA hledají cestu, jak by mohly vojensky okupovat i Irák. Podle výše uvedeného pravidla každý takový tlak nakonec vyvolá protitlak. V článku nedávno otištěném anglickým listem Guardian se píše, že i v Saudské Arábii, v Jordánsku a v Egyptě hrozí vznik islámských fundamentalistických režimů. Zatímco Irák se dostal do konfliktu s USA okupací Kuvajtu a Irán výše uvedeným způsobem, zbytek arabského světa je už přes 50 let vystaven tlaku krvavého arabsko-izraelského konfliktu.

Na začátku 20. století žilo na území dnešního Izraele jen asi 10 až 20.000 Židů z přibližně milionu obyvatel. Nicméně Židům, roztroušeným po celém světě slibovala jejich víra, že jednou přijde Mesiáš, který je přivede zpátky na území, kde vzniklo jejich náboženství. Z těchto důvodů je válka za obnovení Izraele válkou náboženskou a ne válkou národně osvobozeneckou. O vzniku Izraele nakonec rozhodl způsob, jakým se Hitler zachoval k Židům během druhé světové války, šoa. Touto cestou ale Židé přenesli druhou světovou válku na arabský kontinent. Arabové jsou v tomto konfliktu nepochybně obětí. I okupace Afghánistánu západními státy je jenom důsledkem neschopnosti USA prosadit u Izraele vytvoření nezávislého palestinského státu. Přitom Izrael je závislý na dodávkách amerických zbraní a hospodářské pomoci ve výši dvou miliard dolarů ročně.

Je zřejmé, že v případě komunistického bloku byly USA sovětskou vojenskou silou nuceny přistoupit na mírové soutěžení. V případě islámského světa se ale zatím zdá, že chtějí konflikt, který provokují svou politikou, řešit vojenskou silou, přesto že by mírové soutěžení nemohlo mít jiný výsledek než soutěžení s SSSR. I Arabové si kupují elektronické výrobky a sledují televizní soutěž "Staňte se milionářem". Touto cestou je přizpůsobení se západnímu světu dlouhodobě nevyhnutelné.

S vývojem moderní vědy je válečný stav světu čím dál nebezpečnějsí. Nukleární zbraně už zdaleka nejsou jedinou zbraní hromadného ničení a systém preemptivních úderů rozhodně neudělá tento svět šťastnějším místem k životu. To může zajistit jen prosazování spravedlnosti v mezinárodních vztazích. Pokud se USA chovají k islámskému světu tak, jak se chovají, protože jim v současném světě chybí politická protiváha, měla by ji asi vytvořit Evropa. Je na místě věřit, že Saddám Hussajn chová chorobnou nenávist k USA a bude v pořádku, přijme-li zbrojní inspektory, ale bez vytvoření nezávislého palestinského státu a respektu k národům a náboženstvím se tento svět nestane bezpečným místem k životu.