To konstatuje analýza Sorosova budapešťského Open Society Institute, která varuje, že korupce, silně rozšířená v "chudší části evropského kontinentu", ohrozí po přijetí uchazečských členských zemí fungování Evropské unie.

Robertson konstatoval, že členské země Evropské unie plýtvají daněmi svých občanů na vojáky a zařízení, kterých není možno využít efektivně.

"V Evropě jsou dva miliony uniformovaných vojáků, o půl milionu více než Američanů, ale jen zlomek z nich je použitelných," řekl Robertson. "To je plýtvání peněz."

To je titulek, jímž v sobotu opatřil britský deník The Mirror fotografii zajatců, které loni převáželi Američané do zálivu Guantánamo. Text u fotografie zní:

"S kápěmi na hlavě, ze zavázanými ústy a svázáni jako zvířata, tak jsou [na této fotografii] převáženi zajatci přes Atlantik americkým dopravním letadlem v barbarských podmínkách. Tyto fotografie, které byly pořízeny tajně a zveřejněny na internetu, vyvolaly protesty od organizací, zabývajících se občanskými právy po celém světě. Očekává se, že tyto fotografie povedou k vznášení otázek v OSN ohledně toho, že Spojené státy flagrantním způsobem porušují Ženevské konvence.

Avšak Spojené státy tvrdí, že tito vězni jsou "nezákonní bojovníci" a že se jich Ženevské konvence netýkají.

CNN k tomu dodává:

Několik elektronických záběrů bylo rozesláno e-mailem sdělovacím prostředkům, včetně CNN. Mluvčí Pentagonu konstatuje, že se zdá, že jsou tyto fotografie pravé. Není známo, kdo je pořídil ani kdo je rozeslal e-mailem.

Na fotografiích jsou muži v kápích a s ochranou pro uši podobnou sluchátkům. Muži jsou přivázáni řetězy, kovovými pouty na nohou a dalšími způsoby k podlaze na místě, které se zdá být vnitřkem dopravního letadla C 130. Ze stropu visí velká americká vlajka.

Muži jsou přísně střeženi.

Armádní zdroje, které jsou seznámeny z letadly ministerstva obrany, se domnívají, že jde o fotografie vnitřku letounu C-130. Pravděpodobně jde o let z Afghánistánu do Turecka, kde byli zajatci převedeni do jiného typu letadla, jimiž pak byli odvezeni do zálivu Guantánamo.

Není známo, zda tyto fotografie byly pořízeny americkým personálem v letadle pro oficiální účely.

Britský tisk se nedávno zabýval podrobněji - na základě přísně cenzurovaných dopisů - osudem osob, stále ještě bez soudu i nadále zadržovaných v zálivu Guantánamo. Mnozí zadržovaní mají vážné psychické problémy a u některých vypukly vážné psychické choroby. Došlo také k pokusům o sebevraždu. K těmto informacím se vrátíme.

Zašel jsem tam včera, když už jsem v tak podivné situaci, že se zrovna v Británii intenzivně zabývám nejrůznějšími aspekty československé historie i současnosti (odstup a nadhled je ale velká výhoda) a během tohoto podzimu - často - na Glasgow University zejména padesátými léty. Tato pražská výstava je shodou okolností velmi užitečným doplněním toho, co se snažím vysvětlovat studentům.

Setkal jsem se v sobotu v podvečer v Praze s názorem, že je zhoubné, že se "mnozí dnes v ČR vracejí nekriticky ke komunismu - proč dávat Rudolfinu publicitu 'kulturním výtvorům' stalinského režimu".

V pátek jsem na tomto místě publikoval sloupek o potřebě respektování soukromí pacientů v nemocnicích, a zároveň o ještě větší potřebě osvobodit pacienty v českých nemocnicích od korupce lékařů a zdravotního personálu. Zmínil jsem se o jednom konkrétním případu, kde, jak jsem uvedl, se očekává, že pacient, který má jít na operaci, odevzdá předem chirurgovi úplatek v částce 10 000 Kč.

Tuto informaci opravuji: jsem prý z levného kraje: požadovaný úplatek není 10 000, ale 20 000 Kč.

A přitom: kdo by se odvážil, máte-li jít na operaci, svému chirurgovi úplatek nedat, že?

Pokud budou vycházet Britské listy tento týden nepravidelně, nedá se nic dělat. Omlouváme se. Po příjezdu do Prahy jsem zjistil, že se od září - alespoň během posledních dvou dní - velmi podstatně zhoršil dial-upový přístup na internet prostřednictvím firem quick.cz a volny.cz (poskytující přístup na internetu údajně zadarmo, ve skutečnosti však za podstatné telefonní poplatky), a to tak, že i pozdě v noci je nesmírně obtížné zadávat do vydání články. (JČ)

Oficiálně je NATO organizací pro obranu. Ve skutečnosti je však organizací určenou pro intervence a vedení válek. Viděli jsme to ve válce proti Jugoslávii v roce 1999, první útočné válce NATO. Tato válka byla zvláště důležitá pro Čechy, Polsko a Maďarsko, protože ty se staly členskými státy NATO bezprostředně před započetím této války. Podle původního plánu měly být tyto tři nové státy přijaty v den padesátého výročí vzniku NATO, tedy 24. dubna. Ovšem Madeleine Albright trvala na tom, že tyto tři státy musí být součástí NATO před začátkem války. Dalším důvodem, proč chtěli mít tyto tři státy v NATO bylo, že pokud by obyvatelé těchto zemí viděli, jak funguje NATO v praxi, mohli by vůči vstupu svých zemí zaujmout jiný postoj.

V tomto článku v Lidových novinách argumentuje Ondřej Neff, že je sice hrubým nátlakem Ruska, že si dovoluje komentovat, co vysílá Česká televize, avšak že Rusové mají svou kritikou v podstatě pravdu, neboť veřejnoprávní Česká televize má vysílat i informace z jiných zdrojů, než jsou zaujaté filmy Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové o Čečensku. ČT by se měla editorsky více distancovat od aktivistické organizace Člověk v tísni.

Na nebezpečí zaujaté žurnalistiky Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové poukazujeme už přes dva roky i na to, že je nepřípustné, aby humanitární organizace, jako je Člověk v tísni, zároveň činily politická prohlášení a zároveň se zabývaly "novinářskou prací". (Viz například tato reakce Rady České televize na tři stížnosti Britských listů ohledně Člověka v tísni, že aktivismus této organizace "nevadí".) - Přirozeně, že se novinář musí zastávat slabých a bezbranných, nikdy se však nesmí stát pomocníkem při velmocenských hrátkách a politických kauzách, to jeho důvěryhodnost diskredituje. - Z Neffova článku v Lidovkách citujeme závěr (JČ):

Do okruhu druhého problému spadá otázka, jak dalece zvládá Česká televize svůj úkol veřejnoprávního média.

Petra Procházková s Jaromírem Štětinou mají na čečenský konflikt svůj vyhraněný názor. Jejich práce se ani netváří jako "objektivní žurnalistika", je to jasně žurnalistika angažovaná ve prospěch jedné strany konfliktu, tedy čečenských separatistů. Zmíněný dokument byl v plném rozsahu financován ČT a jí také patří vysílací práva.

Česká televize je spolu s Jaromírem Štětinou a Šimonem Pánkem spoluzakladatelem společnosti Člověk v tísni, která se v Čečensku zásadním způsobem angažuje - hlavně jako zdroj humanitární pomoci. Angažovaná žurnalistika bezesporu do kontextu svobodné společnosti patří, potud tedy nejsou žádné pochyby.

Ona totiž je ta angažovaná žurnalistika dobrý sluha, ale zlý pán. Jak s ní zacházet, je věcí profesionality. Jedno je ovšem jisté - k profesionalitě se musíme dopracovat sami, bez nápomoci v podobě zlobného poštěkávání ruských úředníků. Nejde tady o alibistickou "vyváženost zpravodajství" - jde prostě o to, že česká veřejnost nedostává k dispozici všechna fakta o čečenském konfliktu. ČT tak hluboce angažovaná v nadaci Člověk v tísni by měla být první, kdo by se měl postarat o alternativní pohled, doplňující právě ona dosud opomíjená fakta.

Lordi v Horní sněmovně ve čtvrtek na poslední chvíli přijali kompromisní, upravený návrh nového britského azylového zákona poté, co ho předtím ministru vnitra Davidu Blunkettovi osmkrát vrátili. Kdyby ho bývali odmítli i tentokrát, celá reforma azylového zákona by se rozložila, protože by ji parlament už nestihl schválit v tomto funkčním období.

Horní sněmovna podlehla Blunkettovu nátlaku a přijala kontroverzní rozhodnutí znemožnit žadatelům o azyl z členských zemích EU i ze zemí, žádajících o vstup do Evropské unie ucházet se v Británii o azyl, přestože před několika dny odmítl všestranický výbor Dolní a Horní sněmovny tento návrh jako "nepřijatelné ohrožení lidských práv" (viz zde). Tento výbor britského parlamentu argumentoval, že "OSN neakceptuje, že by nějaká země na světě mohla být prohlášena za 'bezpečnou'." Zpráva výboru dodávala, ,že existuje "velké množství diskriminace" určitých skupin, jako jsou Romové, v České a Slovenské republice.

Hlavním jádrem sporu okolo tohoto zákona byl však v Británii Blunkettův návrh vybudovat na britském venkově velká vazební střediska pro žadatele o azyl, kde by byli tito příchozí ze zahraničí koncentrováni a zadržováni, přestože nespáchali žádné trestné činy.

Blunkettův "poslední pokus o kompromis" spočíval v tom, že ministr nabídl parlamentu, že do zákona včlení institucí nezávislých inspektorů. Ti mají hlídat, aby umístění vazebních středisek v určitém místě na venkově neomezovalo práva zadržovaných osob.

V úterý ustoupila Horní sněmovna, která původně protestovala proti Blunkettově plánu vyloučit děti žadatelů o azyl z normální školní docházky a vyučovat je odděleně od normální populace ve vazebních střediscích, ustoupila i tomuto návrhu.

Podle nového zákona budou uprchlíci, odsouzení za vážné trestné činy, deportováni, a zpřísněny budou kontroly dopravců, jejichž vozidla a plavidla se pohybují mezi evropským kontinentem a Velkou Británii. Žadatelé o azyl budou také donuceni učit se v Británii anglicky a podrobovat se speciálním hodinám "občanské výuky".

Žadatelé o azyl z České republiky, které jsme poznali v Glasgow, by se rádi učili angličtinu, ale britská státní správa jim to neumožňuje: přesto, že jsou v Británii už řadu měsíců, nedostali dosud status žadatele o azyl, a tedy nemají nárok na širší sociální podporu.

Před měsícem rozhodl britský Nejvyšší soud, že Blunkettova imigrační kontrola Romů na pražském letišti je podle mezinárodního práva zcela legální a "nedá se proti ní namítat nic víc" než proti vízovému systému. Věc k soudu vzala londýnská organizace Liberty, jejíž právní zástupce lord Lester argumentoval, že v Ruzyni dochází k rasové diskriminaci. Soudce Nejvyššího soudu však rozhodl, že Ženevská konvence pro uprchlíky z roku 1951 nijak nebrání britskému ministru vnitra, aby "podnikl kroky, které mají zabránit potenciálním uprchlíkům, aby se dostali do Británie", že má britský ministr vnitra "plné právo ztěžovat uprchlíkům možnost dostat se na britskou hranici, kde mohou zažádat o azyl". (Právník, zabývající se azylovým právem na Oxfordské univerzitě, nám vysvětlil, že byla v roce 1951 záměrně - ku prospěchu vlád - vypracována Ženevská konvence mlhavě, takže vlády mohou pronásledovaným osobám ve vstupu do svých zemí bránit.)

Soudce dodal, že to, že "český tisk zuří proti Romům", neznamená, že existují důkazy, že by v ČR byli Romové nějak diskriminováni. Organizace Liberty se odvolala. (Podrobnosti v angličtině viz zde.) (JČ)

(Informace o přijetí nového azylového zákona v angličtině jsou např. zde; Jan Čulík o této problematice také píše tento týden v časopise Reflex ze středy 7. 11. 2002 - toto je aktualizace dosavadních informací.)