Geert Wilders vyhrál v eurovolbách v Holandsku 17 procent
6. 6. 2009
První známkou, že nynější volby v Evropském parlamentu mohou vést k výraznému posílení extremistických stran v Evropě, je skutečnost, že extremistický holandský politik Geert Wilders získal v Holandsku v nynějších eurovolbách (které se tam konaly ve čtvrtek a jejichž výsledky Holandsko proti předpisům zveřejnilo už teď!) 17 procent a téměř pětinu holandských křesel v Evropském parlamanetu. Wildersovi byl nedávno odmítnut vstup do Británie. Jeho Strana svobody obhajuje středostavovské, protiislámské a "proliberální" hodnoty. Holandští křesťanští demokraté premiéra Jana Petera Ballkenenda si udrželi největší počet hlasů (avšak přišli o dvě křesla a jejich náskok se zmenšil na pouhá tři procenta); Wildersova Strana svobody je na druhém místě.
Wilders proslul svým výrokem, že je korán "fašistickou knihou" a natočil film Fitna, který zobrazuje islám jako svou podstatou násilné náboženství. Podle listu Independent bylo také znepokojující, že účast ve volbách v Holansku byla jen 36,5 procent, o tři procenta méně než ve volbách r. 2004.
V ústředí Evropské komise v Bruselu zavládl hněv, že Holandsko porušilo předpisy a zveřejnilo výsledky voleb v Holandsku před tím, než většina kontitentu vůbec hlasovala. Očekává se však, že nízká účast a posílení extremistických stran budou zřejmě charakteristickými rysy těchto voleb do Evropského parlamentu.
Z výsledku se zřejmě nebude moci odvodit, do jaké míry se Evropa posunuje doprava či doleva. Ve většině evropských zemí byla kampaň pro tyto volby, pokud vůbec zaujala místní sdělovací prostředky, vedena na základě vnitropolitických témat. Ani malá účast nemá celoevropské vysvětlení. V některých zemích, jako je Polsko, je malá účast důsledkem všeobecné spokoje nosti s členstevím v EU, v zemích, jako je Řecko či Holandsko, je rostoucí nespokojenost s členstvím v EU.
Velkým evropským paradoxem je skutečnost, že evropští voliči si sice stěžují, že je EU příliš vzdálená a abstraktní; čím více pravomocí však europoslanci dostávají, tím méně voličů se účastní eurovoleb. V roce 1979 byla účast ve volbách do Evropského parlamentu téměř 62 procent.
Podrobnosti v angličtině ZDE
VytisknoutObsah vydání | Pátek 5.6. 2009
-
6.6. 2009 / Proč zřejmě havarovalo letadlo Air France6.6. 2009 / Ukradené volby5.6. 2009 / 2015: Rok finální krize5.6. 2009 / Štěpán KotrbaJsou snímky nahého Topolánka zásahem do soukromí nebo montáží? Nemohou být obojím.5.6. 2009 / O králíkárnách před volbami5.6. 2009 / Vláda Gordona Browna v opravdové krizi5.6. 2009 / Koho zvolíme do Evropského parlamentu na Moravě?5.6. 2009 / Trvá čas Titaniku?5.6. 2009 / O mládeži5.6. 2009 / Kardinál Vlk to tak nemyslel...5.6. 2009 / Obhajoba kardinála5.6. 2009 / Komentář k článku - Zločiny komunismu a jiných5.6. 2009 / "Nebeský klid už dvacet let"4.6. 2009 / Michal ŠkopSkutečné eurovolby: Češková vs. Osvald, nikoliv Zahradil vs. Havel (či Zala vs. Kukan)4.6. 2009 / Bude vila Tugendhat navždy spojena s podvodem?4.5. 2009 / Hospodaření OSBL za duben 2009