Proč má mít občan stále na nose brýle mámení? (2)

Prodej se zárukou, aneb na tachometr nehleď!

4. 6. 2009 / Miloš Dokulil

Předtisk bývá někdy třeba jen jakousi průzračnou bělobou na podkladově tištěných jiných údajích. Dosud nemáme žádný relativně jednotný přístup k této -- také celoevropsky zajímavé -- problematice. (Pokud nedochází -- a v ČR pohříchu nejednou ano -- k měnění záruční doby nebo k prodeji prošlého zboží bez upozornění na tuto skutečnost.) --- Je asi zbytečné poukazovat na to, jaké zvláštní úmluvy asi předcházejí prodeji některého zboží v samoobsluhách a v hypermarketech, aby pak byl ten či onen obchodní artikl na očích, či až někde na úrovni polobotek.

Nemá teď možná ani smysl strkat nos do problému, zda a do jaké míry je vůbec funkční zavádět v ČR šrotovné. Koneckonců se hůře teď prodávají především ojetiny. Rozmanité nové poplatky byly na ně stanoveny hned od 1. ledna tohoto roku. Jenže i v tom už dlouho vězí nejedno čertovo kopýtko. Všimnu si už jen jednoho jevu. Dobře se v Česku ví, že se před prodejem ojetin s nemalým a setrvalým úspěchem přetáčejí tachometry na opticky přijatelnější nižší celkový počet ujetých kilometrů. Neměli bychom přehlédnout, že před několika dny si toho (konečně?) také všimla aspoň televize. Jenže otřesnější bylo, jaké závěry divákům byly přitom poskytnuty.

Nebudeme okamžitě posuzovat zájem prodávajícího o optimalizaci prodejní ceny nějak už ojetého automobilu. Nebudeme ani analyzovat, že pro šikovné ruce může být přetáčení tachometru docela slušným výdělkem. Z hlediska kupujícího musí ovšem být taková operace vnímána jako podvod.

Kupodivu podle adresného mluvčího Ministerstvo dopravy s tím nemůže v této věci jeho ministerstvo nic dělat. Podle mluvčího Ministerstva spravedlnosti ani to druhé ministerstvo s tím nic společného nemá. Zatím to není pohádka o slepičce s nohama nahoře a o kohoutkovi, který se bojí, že slepička umře. Podvod v oblasti tachometrů se totiž klidně může provozovat dál; má zřejmě "zelenou". Zastavení svévolných zásahů do počítadel tachometrů je zřejmě v nedohlednu. Proč asi? Copak skutečně neexistuje žádný kompetentní orgán či postup, který by tuhle pokoutní aktivitu alespoň přibrzdil? Je vůbec možné, aby se nenašla funkční zákonná cesta k zastavení takových podvodů? (Copak nemají naši volení i nevolení zástupci důležitější věci "na pořadu dne"?)

Nelze nevzpomenout na určitě z tohoto hlediska proslulejší aféru s tzv. lehkými topnými oleji z devadesátých let. Tehdy se dokonce vysoce postavení politikové a ministerští úředníci vyjadřovali, že je všechno v pořádku. Prý ty tehdejší daňové úniky stály pak český stát na 60 miliard korun. --- Snad v tom nehrála svou roli taky všudypřítomná korupce?

Teď byla odhalena poměrně malá síť dovozců benzínu do ČR, která se zatím vyhýbala placení DPH. Ti dovozci byli jenom pošetilí? Nebo přehnaně suverénní? Anebo jenom byli přesvědčení, že pokud se na něco přijde, snadno to úplatek zahladí do ztracena? Že bychom v ČR neměli korupční prostředí, když se o něm píše a mluví dokonce v souvislosti i s Lisabonskou smlouvou? A z ní přece přímo žádný hmatatelný zisk automaticky není, že?

Vytisknout