Podle informací německého listu se Gordon Brown, Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy shodli na podpoře Rasmussena. Vyjádření Washingtonu lze čekat v týdnu předcházejícím summitu NATO, jenž se uskuteční 4. dubna. Není však zvykem, že by americká strana, která pravidelně obsazuje funkci vrchního velitele NATO v Evropě (Supreme Allied Commander Europe, SACEUR) s nominací Evropanů na nejvyšší politický post nesouhlasila. Určitou slabinou dánského premiéra byl jeho (pro některé kruhy) málo výrazný postoj ke kauze Mohamedových karikatur v dánském tisku; karikatury sice označil za nevhodné, ale zároveň hájil právo vydavatele zveřejnit "kritický" materiál. Proti jeho kandidatuře prý údajně v pozadí pracovalo Turecko, vlastního kandidáta však nepostavilo.

Polský ministr zahraničí narozdíl od Rasmussena zastává tvrdý postoj vůči Rusku, s nímž Aliance právě obnovila styky na nejvyšší úrovni a hodlá s ním spolupracovat při aghánské misi. Podle německého deníku Sikorski ještě v prosinci pronesl řeč, v níž vyzval k "symetrické reakci" NATO vůči jakékoliv ruské vojenské akci, čímž měl na mysli především loňské události v Gruzii.

Sikorski ovšem nepatří do okruhu konzervativního polského prezidenta, který se navíc vyznačuje i "NATOskepticismem" a prosazuje budování protiraketové základny. Na českého vicepremiéra, který straší Ruskem a Německem, několikrát zpochybnil bezpečnostní záruky vyplývající pro ČR z členství v NATO a řadí se k předním protiraketovým lobbyistům, pak v textu článku nepřímo poukazuje jedna jediná věta: "Další kandidáti z nových členských zemí Aliance jsou považováni za příliš slabé" ("Andere Kandidaten aus den neuen Mitgliedsländern der Allianz galten als zu schwach").