Koníček: Dobrý den, dámy a pánové, dostáváme se k bodu dvě, kterým je informace kontrolního výboru k usnesení 283 ze 38. schůze ze dne 21. ledna 2009. Dovolte, abych omluvil na úvod jednání pana Floriana, předsedu rady Českého rozhlasu, který je v zahraničí od 3. do 10 března a dopisem pověřil jednáním za radu místopředsedu rady pana Jíšu a paní místopředsedkyni Danu Jaklovou, které zde vítám. A pane místopředsedo máte slovo.

Jíša: Dobrý den, pane předsedo, dobrý den páni poslanci, dovolte mi, abych v tom úvodním expozé postupoval podle toho vašeho usnesení. Ta první část se týkala usnesení Rady Českého rozhlasu za rok 2007, vztahující se k hospodaření Českého rozhlasu. Materiál jsme vám dali písemně, ale chci k tomu jenom říci, že ty usnesení jsme tematicky rozdělili do tří částí, to znamená v té první části máte usnesení, které se vztahují k hospodaření Českého rozhlasu přímo, pak je druhý blok a to jsou usnesení, které se nějakým způsobem vztahují k nájmům, k prodeji a vůbec k nemovitostem a ta třetí část, ten blok těch usnesení, se vztahují k odměňování.

Já v tomto směru chci říci, že z hlediska určitých pravidelných částek, které jsou měsíčně vypláceny z hlediska Rady Českého rozhlasu, tak se to týká, samozřejmě, dozorčí komise, která vlastně má stanoveny ... stanoveny odměny fixní, členové dozorčí komise mají odměny 8 500 korun měsíčně, místopředseda 11 000 a předseda 13 500. Z dalších pravidelných odměn Rada ČRo hradí činnost hodnotitelů na vybrané stanice Českého rozhlasu, to jsou experti, kteří měsíčně poslouchají tu kterou stanicí, ti mají fixní měsíční částku 9 000 korun.

K tomu druhému bloku a to je stanovisko rady k odměňování členů rady, tady se trochu zastavím déle. My jsme vám opět se to snažili vyjádřit v té písemné zprávě, ale chci k tomu říci, že odměňování členů rady, předsedy a místopředsedů se odvíjí od zákona o Českém rozhlase a samozřejmě v tom zákoně je dáno, že to stanovuje plénum Poslanecké sněmovny svým usnesením. To se stalo poprvé 24. 2. 1998, kdy to prezentoval tehdejší předseda Stálé komise pro sdělovací prostředky, pan Jan Kasal. Tehdá se vlastně stanovily odměny členům jak rady České televize, tak rady Českého rozhlasu. Poslední usnesení, které v tomto směru bylo plénem Poslanecké sněmovny přijato je z 3. 5. 2002, kdy to předkládal pan místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer. Tehdejší místopředseda Poslanecké sněmovny. Kdy zase se to schvalovalo v té době společně, to znamená jak České televizi, tak Českému rozhlasu. Ten text je: Poslanecká sněmovna schvaluje odměny členům Rady České televize a Rady Českého rozhlasu ve výši 17 000 korun, místopředsedům těchto rad ve výši 22 000 korun a předsedům těchto rad ve výši 27 000 korun.

Chci k tomu říci, že Rada ČRo je volena Poslaneckou sněmovnou, je Poslanecké sněmovně odpovědná, to znamená, že samozřejmě respektuje usnesení Poslanecké sněmovny a i když došlo k tomu, že v České televizi došlo k úpravě Zákona o České televizi novelou a tato forma se stanovila přímo v tom zákoně, a je to teda samozřejmě mnohem vlastně v tomhle směru čistší a je to otázka toho, že vlastně na základě toho došlo k velké nevyváženosti mezi Radou Českého rozhlasu a Radou České televize, tak to zatím takto zákonem o Českém rozhlase stanoveno není, i když několik těch legislativních snah už tady bylo a teď se vlastně projednává v Poslanecké sněmovně návrh zákona, který by to také měl už dát do souladu. Chci k tomu říci, samozřejmě, ještě jednu věc, že pokud by v tohle směru byly jakékoliv pochybnosti, tak my, samozřejmě, znova to opakuju, plně respektujeme usnesení Poslanecké sněmovny. Pokud by takový významný orgán, jako je kontrolní výbor, v tohle směru chtěl dělat, určitou změnu, samozřejmě je to jeho v jeho iniciaci, my budeme respektovat usnesení opačného rázu, tak, samozřejmě, pokud dojde k té novele zákona, tak tu novelu zákona.

Takže to je k té druhé části. K té třetí části je vlastně otázka rozhlasových poplatků, vývoje těch poplatků v jakým stavu to je. Opět jsme vám to doložili na základě materiálu, který nám předložil generální ředitel Českého rozhlasu inženýr Václav Kasík. Vidíte - zase v tom materiálu bych chtěl vypíchnout tři takové věci, za prvé, ten základ vlastně, 83 procent těch poplatníků tvoří vlastně domácnosti, respektive fyzické osoby, prostřednictvím služby SIPO, to znamená prostřednictvím České pošty.

Je to efektivní cesta, ta efektivita, a to považuji za velice dobré, je 97 a půl procenta. Ta druhá část jsou právnické osoby a fyzické podnikající osoby, to je v přímé správě Českého rozhlasu a přímo se to hradí na účty Českého rozhlasu. I zde se vlastně postupuje tou formou určitého jakoby získávání těch pohledávek i těch dluhů, tady vlastně z těch upomínkových akcí je ta efektivita až 75 procent. Což si myslím, že je také docela... docela solidní. Samozřejmě z hlediska hospodaření Českého rozhlasu je to základní ... základní ... položka a díky tomu, jaké vlastně Český rozhlas přijal opatření, se tato záležitost podařila nebo tato částka rozpočtu podařila opravdu zlepšit. My jsme si nechali zpracovat takový vývoj výnosu v oblasti rozhlasových poplatků. Tady je předpoklad, že by ty poplatky, ty uvedené zdroje měly krýt potřeby rozhlasu do roku 2010.

Takže děkuji, to je úvod.

Koníček: Děkuji panu Jíšovi a teď bych si vzal slovo jako zpravodaj výboru k tomuto bodu. S částí, týkající se usnesení Rady Českého rozhlasu za rok 2007 a s částí popisu výběru rozhlasových poplatků konstatuji, že tu bych vzal na vědomí, ale bohužel vysvětlující zprávu Rady Českého rozhlasu, týkající se odměn, tu bohužel nemůžu vzít ani na vědomí.

Vy jste se nepokusili ani o nějaký právní výklad, já jsem požádal Parlamentní institut o odpověď na dotaz, dokonce na dva dotazy, protože jsme narazili i na veřejnost nebo neveřejnost jednání předsednictva rady, takže požádal jsem o posouzení oprávněnosti neveřejnosti jednání předsednictva rady, oprávněnosti vyplácení odměn a v tomto stanovisku Parlamentního institutu se praví, jen cituji: “Není možné se domnívat, že v tomto bodě může být Jednací řád nadřazen zákonu za z tohoto důvodu není možné v otázce odměn zacházet dále za hranice, které jasně definuje paragraf 4 odstavec 6 Zákona o Českém rozhlasu.“ Takže to bych v diskusi potom chtěl rozvinout... diskusi na téma jestli Jednací řád Rady Českého rozhlasu jde nad rámec zákona v řekněme ve zprávách Rady Českého rozhlasu je, že nějakým způsobem schválil nebo souhlasil s ním Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, jestli to je, řekněme, nějaká dostatečná podmínka pro uznání... jako právní platnosti nějaké normy, která jde nad rámec zákona. Já jako zpravodaj a podložené je to stanoviskem Parlamentního institutu konstatuji, že Jednací řád rady, podle mého názoru, nemůže jít nad rámec zákona, tudíž funkce místopředsedy rady je nad rámec Zákona o Českém rozhlase. Druhou otázku, kterou bych chtěl otevřít a ona s tím souvisí, je posouzení oprávněnosti neveřejnosti jednání předsednictva. My jsme na to narazili na tom minulém jednání a já jsem nechal udělat rozbor a z toho rozboru vyplývá, že těmi jednáními předsednictva – uzavřenými jednáními předsednictva, je prostě právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu pošlapáno. Neumožněno. To znamená, že ty jednání předsednictva tak, jak jsou, jsou mimo zákon o Českém rozhlasu. A potom vyvstává otázka druhá. Pokud ... já bych to přirovnal.... žena nemůže být zároveň panna a těhotná ... aspoň podle mého názoru... (smích všech) ... protože jednání předsednictva jsou neveřejná, ale na členové předsednictva si nechávají proplatit cesťáky, pobírají nějaké benefity za to jednání předsednictva. V tom případě se, jako kdyby, by to mělo být v souladu se Zákonem o Českém rozhlasu a to jednání předsednictva by mělo být veřejné. Pokud pobírají ty odměny. Kdyby nepobírali a bylo to jednání neveřejné, tak je to, řekněme ... sešli jsme se, připravujeme něco.... ale na jednání toho předsednictva jsou zváni pracovníci Českého rozhlasu, alespoň, co jsem se díval do zápisu z jednání předsednictva, tak pan ředitel Kasík je tam myslím na každém ... když ne na každém druhém... já myslím, že na každém.... jednání předsednictva, popřípadě další pracovníci Českého rozhlasu, kteří tam podávají nějaká vysvětlení a jednání o těchto věcech se potom na veřejné radě Českého rozhlasu nevede. Aspoň ze zápisu vyplývá, že tam se akorát odhlasuje, že rada souhlasí s usnesením předsednictva z tehdy a z tehdy. Takže to bych chtěl vysvětlit.

Jestli má Rada Českého rozhlasu nějaký podložený, já vím, že vy jste tam každý druhý právník, ale co dva právníci to tři právní názory, tak jestli má Rada Českého rozhlasu nějaké právní stanovisko, nějaké právní kanceláře nebo někoho, nebo jestli je to jenom váš osobní názor, k těm odměnám, že můžete jít nebo co vás zmocňuje jít nad rámec zákona o Českém rozhlasu a stanovit ty odměny místopředsedů, protože já se domnívám, to původně, vy jste pane předsedo tady říkal, že někdy v tom roce 1998 v tom únoru bylo přijato usnesení Poslanecké sněmovny. A to je právě ten problém, že tehdy Poslanecká sněmovna a ono už je to víc, než deset roků nebo jedenáct let, to bylo v únoru, spojila dvě věci. Radu Českého rozhlasu a Radu České televize. V Zákoně o České televizi je předseda, místopředseda, člen. V Zákoně o Českém rozhlasu je předseda, člen. Když stanovovala sněmovna odměny členům rozhlasové a televizní rady, tak samozřejmě říkala, jsou tam členové, jsou tam místopředsedové, ano, v Radě České televize a předsedové. Stanovila odměny pro člena, místopředsedy, předsedy. Že z toho někdo vyvodil to, že je v tom stanovena i odměna pro místopředsedu Rady Českého rozhlasu, to je právní problém nebo problém, prostě, který může vzniknout s nějakým neoprávněným obohacením nebo jak bych to nazval skoro. Prostě v tom Zákoně o Českém rozhlasu funkce místopředsedy zmíněna není. Takže to bych chtěl vysvětlit na základě čeho toto vykládá Rada Českého rozhlasu a potom stanovisko k té neveřejnosti jednání předsednictva Rady Českého rozhlasu. Takže toť má zpravodajská zpráva. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Pana poslance Ježka jako prvního přihlášeného, pane poslanče, máte slovo.

Ježek: Pane předsedo, dámy a pánové, já jsem poslouchal zpravodajskou zprávu a pak jsem se na základě minulého jednání zamýšlel z hlediska uznatelnosti těchto nákladů. Já bych možná, kdybyste pane předsedo potom požádal dopisem Nejvyšší kontrolní úřad, jak na tu záležitost nahlíží on, protože v podstatě týká se to uznatelnosti, hospodárnosti a oprávněnosti efektivity výdajů z veřejných prostředků, protože my svým usnesením v rámci Poslanecké sněmovny na nějaké místo přisuzujeme určitou finanční odměnu, ale neřešíme, jestli je to místo zřízeno ze zákona, tudíž je-li na to zákonný nárok, tudíž je to oprávněný výdaj příslušné organizace. To je docela zajímavý poznatek a já bych poprosil potom, abychom kontaktovali NKÚ o jejich názor na tuhletu problematiku. To samé z hlediska kontroly a uznatelnosti nákladů, pokud rada zřídila nějaký orgán, předsednictvo rady nebo něco podobného, to znamená opět zákonné uznání těchto nákladů z titulu toho, že to jde z veřejných prostředků, čímž, prosím, nechci peskovat radu, nebo něco jiného, to myslím, že je záležitost činnosti Poslanecké sněmovny a schvalování příslušných legislativních norem. Nikoliv výtka radě. A aby to nebylo chápáno směrem, to znamená, to je jedna záležitost, já myslím, že pokud si to tady budeme vzájemně vysvětlovat, je to otázkou právních názorů a měli bysme to v nejbližší době v legislativě upravit. Pak ano, ale zůstává otázka, co s tím v minulosti, zdali je to oprávněný výdaj z veřejných prostředků nebo není-li to oprávněný výdaj z veřejných prostředků. Co se týče náhrad zdaňování, tam si myslím, že je všechno v naprostém pořádku.

Já jsem tady v té úvodní zprávě od pana místopředsedy zaslechl název „hodnotitelé“, mě to zaujalo, pochopil jsem to, že jsou to nějací lidé, kteří hodnotí a poslouchají vysílání, dávají k tomu nějaké názory. Nepohybuji se v této problematice, tudíž je to pro mne nový název. Já bych jen velmi poprosil, možná ani ne v diskusi, ale třeba připravit kontrolnímu výboru nějaký materiál, který se týká procesu výběru hodnotitelů, zadání, které dostávají, způsob, jakým jsou vyhodnocovány, jaké jsou z toho výsledky a jakým způsobem vůči těm stanicím Českého rozhlasu jsou z toho vyvozovány nějaké závěry, to znamená proces a nějaké vyhodnocení, to znamená, abychom si udělali nějakou představu, co to je.

My jsme trošičku i v té minulé debatě načali nějakou diskusi, kterou jsme zaregistrovali i ve veřejnosti, kolem rádia Wave. My jsme to nedávali do usnesení, nicméně skrytě v diskusi jsme avizovali, že bychom k tomu chtěli také nějaká vysvětlení, což v tomto materiálu není, tudíž potom v rámci diskuse já bych se ještě připomněl s nějakými poznámkami kolem rádia Wave. Protože zaregistroval jsem celkem aktivitu v Poslanecké sněmovně i to, že by měla být nějaké novelizace zákona, který by měla tyto věci upravovat. Ale my jsme na půdě kontrolního výboru a zabýváme se činností Rady, to znamená směrem k Radě k tomuto problému. Řešit to potom legislativně, to je potom otázka suverenity Poslanecké sněmovny.

Koníček: Děkuji panu poslanci Ježkovi. Pan Jíša...

Jíša: Děkuji za slovo, já se pokusím reagovat. Za prvé k té zprávě pana předsedy, my jsme ten Jednací řád, to není otázka, že by někdo si někde vymyslel funkce místopředsedů, ten jednací řád také prošel ne jen výborem, ale prošel i plénem sněmovny a byl bez připomínek vlastně vzat na vědomí, to znamená, my jsme vycházeli z toho, že platí, nejenom my, protože my tady dneska vystupujeme jako členové rady, ale podle tohoto Jednacího řádu postupovaly rady minulé, za předsedy Prokopa, doktora Seemana a dalších, a co se týká toho odměňování, znova se vrátím k tomu poslednímu usnesení pléna, je z 3. 5. 2002. A je tady vysloveně napsáno, že Poslanecká sněmovna schvaluje odměny členům Rady České televize a Rady Českého rozhlasu ve výši 17 000 korun. Místopředsedům těch rad, to znamená, že rozlišuje místopředsedy těchto rad, ve výši 22 000 korun a předsedům těchto rad ve výši 27 000 korun. To znamená, že Rada Českého rozhlasu má stále vlastně tyto finanční ohodnocení. Kdežto Rada České televize už je dneska někde úplně jinde. Ale to nechci srovnávat. Myslím si, že to opravdu není ani vina ani věc Rady Českého rozhlasu, protože s tím my, samozřejmě, nemůžeme sami nic dělat. My jsme se i podíleli na těch legislativních aktivitách, aby se tou novelou Zákona o Českém rozhlase vlastně i toto narovnalo, ty snahy i z naší strany, z naší strany byly. Jinak co se týká... co se týká té veřejnosti, nebo lépe řečeno, těch zasedání předsednictva. Předsednictvo v tomto směru je víceméně pracovní orgán, je to orgán, který když si představíte tu agendu, kterou rada má, když připomenu, že třeba za loňský rok jsme vyřídili skoro 650 různých připomínek, stížností a námětů posluchačů, k tomu jsou přípravy zpráv, různých posudků a tak dále, to znamená, to se musí někde vytvářet. To jsou pracovní jednání. To znamená to není otázka toho, aby se tam řešily věci, které se pak prezentují na veřejných zasedáních. Jiné požitky, než dejme tomu cestovné některým členům rady, z toho nejsou, neplynou z toho žádné diety a žádné další vlastně výdobytky. To jenom podtrhuji v tomhle směru si myslím, že rada hospodaří velice úsporně. Já jsem si dal práci, udělal jsem si rozbor hospodaření rady za poslední tři roky. Za každý ten rok, vlastně ta rada šla do úspor. Nepřekročila ty základní položky. Ten rozbor je samozřejmě k dispozici, můžu vám ho dát k vaší potřebě. To jsem chtěl jenom říci k těm věcem Jenom bych chtěl říci, to se týká procesu výběru hodnotitelů a kritéria, to připravíme, dáme, samozřejmě písemně a k rádiu Wave se můžeme vrátit až k tomu bude příležitost.

Koníček: Paní Jaklová má slovo...

Jaklová: Děkuji pane předsedo za slovo. Já jenom bych chtěla doplnit pana místopředsedu v tom, aby si poslanci udělali obraz o tom, jak se ta rada vůbec konstituuje, jak funguje, rada vlastně se každé dva roky obměňuje, rada má ze zákona devět členů, což znamená, obměňuje se každé dva roky, kdy se volí tři noví členové. To znamená, že to je jednak orgán kolektivní a jistě vám nemusím vysvětlovat, jaké jsou podmínky kolektivního orgánu, kontrolního orgánu Českého rozhlasu a jednak je to orgán, který se neustále vlastně mění, rotuje, takže říci v jakém stádiu v podstatě je ta rada v tom plném složení, jako by byla odpovědná za něco, je velmi těžké ve vztahu k těm, třeba k těm odměnám nebo k Jednacím řádům. My shodou okolností s panem místopředsedou Jíšou jsme přišli do rady v roce 2006, od té doby tam jsme a přijali jsme vlastně jednací řád, který byl přijatý před tím už Poslaneckou sněmovnou předchozími radami, stejně tak nám to odměňování prostě dáváno odměny jak víte ze zákona odměny členů rady jdou z rozpočtu tedy Českého rozhlasu a vzhledem k tomu, že tady pan místopředseda Jíša řekl, že ty odměny poprvé stanovila Poslanecká sněmovna svým usnesením z roku 1998 pak jistě usnesení, tedy sněmovna, pak jistě je otázka tedy možná na to a tyto odměny vyplácí generální ředitel rozhlasu, je na generálního ředitele v jakém režimu tedy vyplácí odměny předsedům a místopředsedům. Ale znovu upozorňuji, že je to od roku 1998, pak je další usnesení z roku 2002 a tato rada vlastně... myslím, že už tam nikdo v podstatě z toho roku 2002 není? Teď v radě? Současně, s tím jak se tou rotací třetina rady měnila.... Pan Zoubek, ano, protože byl znovu zvolen, takže jediný člověk je tam od roku 2002. A my sami jsme museli opravdu museli najít, jakým usnesením, protože tím, že to není v zákoně, se ty odměny vyplácejí, ale už minule, vlastně, když jsme když tu byl na jednání pan předseda, tak to je věc, kterou musí velmi dobře vědět management Českého rozhlasu. Protože on je ten, který to vyplácí. Určitě to nevyplácí na základě svého rozhodnutí, ale na základě právě tohoto usnesení. Takže ten proces o tom, jakým způsobem došlo to usnesení do sněmovny je jistě prozkoumatelný, tak, jak o tom mluvil pan poslanec Ježek, třeba tedy NKÚ. Rozhodně my se tedy nedomníváme, že bychom čerpali tedy něco, co bychom si my jaksi stanovili, to není možné prostě, ty odměny stanovila sněmovna. Děkuji.

Koníček: V pořadí pan poslanec Čerňanský, Koníček.

Čerňanský: Dobrý den, podle mého názoru není chybou Rady Českého rozhlasu, že si stanovila toho místopředsedu nebo ty místopředsedy, mě to připadne zcela logické, že v jakékoliv sdružení nebo organizaci musí být předseda a musí být jeho zástupce, který ho musí zastoupit v době nepřítomnosti. Protože jinak by byla činnost rady zcela paralyzována při nepřítomnosti předsedy. To je jedna věc. A tady vidím spíš nedostatek zákona nebo legislativy, než jejich nějaké osobní selhání. To je za a. Za b – samozřejmě, kdyby tušili, jaký problém bude kolem zasedání toho předsednictva, vždyť by ho mohli úplně klidně nazvat pracovní poradou. A nikdo by nemohl říct vůbec nic. Tak já bych to nepřeháněl.

Koníček: Děkuji za názor panu poslanci Čerňanskému. Já musím konstatovat, že ano, podle mého názoru udělala chybu Poslanecká sněmovna. To je potřeba konstatovat. Jestli přijala usnesení, že existují nějací místopředsedové v Radě Českého rozhlasu a je to v rozporu se zákonem, tak to usnesení, ať z roku 1998 nebo 2002 je v rozporu se zákonem, to je potřeba konstatovat. Ono takových usnesení Poslanecké sněmovny, které se nedodržují nebo jsou prostě, jak to říct kulantně, je víc, vezměme si jako příklad usnesení o počtu členů výborů, kde už půl roku nejsou dovoleni ti definovaní členové navíc, nebo usnesení Poslanecké sněmovny o zákazu telefonování v místnosti Poslanecké, v jednacím sále. Ten se taky nedodržuje – a existuje. Takže určitě takových usnesení je spousta. Akorát problém vznikl proto, že se přišlo na rozpor mezi Jednacím řádem Rady Českého rozhlasu a Zákonem o Českém rozhlasu, takže já bych v rámci rozpravy už navrhl jeden z bodl usnesení, to je, žádám Výbor pro vědu vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, do jehož gesce patří tady ty rady, aby posoudil soulad Jednacího řádu Rady Českého rozhlasu se Zákonem o Českém rozhlasu. To je, co můžeme udělat a požádat o součinnost vlastně jiný orgán Poslanecké sněmovny, který to má v gesci.

Další do rozpravy? Pan poslanec Ježek?

Ježek: Já bych se přece jenom vrátil ještě k tomu rádiu Wave, což je spíš taková podivná kauza, kterou já bych v podstatě ani neprojednával, nebýt té informace, že celou záležitost budeme řešit na půdě Poslanecké sněmovny v rámci novely zákona. Zase – nejsem odborník v té mediální oblasti, nicméně, vzhledem k tomu, že nemáme žádný právní rozbor od Českého rozhlasu ani od Rady, zjistil jsem z těch materiálů, kterými jsou usnesení a zákon, které k tomu jsou, nechal udělat takový malinkatý rozbor a trošičku mně z toho připadá, že je to boj o frekvence. Samozřejmě, když si na jednu stranu postavím Český rozhlas jako veřejnoprávní instituci, která má ze zákona něco poskytovat, na druhé straně v éteru je celá řada soukromých rádií a samozřejmě Český rozhlas je soukromým rádiím určitou konkurencí. Neumím posoudit, zda vznik toho rádia Wave byl v souladu se zákonem nebo nebyl. Na to by měl existovat právní rozbor, faktem je, když jsem si vzal usnesení Rady, tak Rada ze začátku rozhoduje, podporuje, pak nastal nějaký zlom a rada kritizuje. Já bych poprosil Radu, zda by v tomhle mohla nám poskytnout nějaký právní rozbor, protože souvisí to i s onou pokutou, kterou já jsem zase jenom zaslechl a která běžela z velké rady vůči tomuto problému, který existuje u Českého rozhlasu, nějakým způsobem to proběhlo soudním řízením, určitě z toho je nějaký právní postup a já bych to poprosil, jestli by to bylo možné do konání příští schůze, pokud se onen zákon dostane na plénum, abychom měli i nějakou informaci v rámci svého rozhodování, protože říkám, je to kacířský názor, ale když si některé ty věci čtu a dám do souvislostí, tak skoro bych dal za pravdu, že je tady určitý souboj v rámci éteru o posluchače – Český rozhlas a soukromá rádia a doufejme, že se to právně podaří vyřešit, že to neskončí tím, že pak nebudeme posuzovat, jestli Rada Českého rozhlasu rozhoduje v rámci práva nebo jsou v tom nějaké jiné účely.

Tomu bych se velmi rád vyhnul a ty názory bych velmi rád právně podložil, že by to nemusela být pravda, nicméně žijí z reklam a zcela jistě takováto konkurence existuje i na tom mediálním trhu. Jednu ještě poznámečku, když jsem si pročítal ta usnesení Rady Českého rozhlasu, tak jsem tam našel, že generálnímu řediteli byla udělena výtka. On existuje nějaký sazebník? Já si pamatuji, že jsme měli sazebník důtek za porušení něčeho, to znamená, udělení výtky v rámci rady stojí nějaký sazebník nebo na základě čeho je udělována výtka v rámci zákona, jestli rovnou nemá být pan ředitel odvolán nebo něco takového, jestli v rámci nějakých postihů, které rada uděluje, na základě čeho má oprávnění udělovat, tak jestli existuje něco, jako na vojně. Děkuju.

Koníček: Pan Jíša?

Jíša: Děkuju za slovo. Takže já se to pokusím vysvětlit zezadu. To znamená, ta výtka generálnímu řediteli byla udělena právě v souvislosti s Českým rozhlasem rádio Wave a vlastně s naplněním usnesení Rady Českého rozhlasu. Výtka má vlastně charakter něčeho podobného, jako je snížení odměn, něco podobného. Vychází teda tady opět z Jednacího řádu Rady Českého rozhlasu. Jinak, co se týká celé té situace kolem Českého rozhlasu rádio Wave, je to situace velice složitá, bylo by to na delší výklad, takže, samozřejmě, my to poskytneme písemně. A ještě jedna poznámka, já se vrátím k tomu, co říkal pan předseda ohledně té veřejnosti – neveřejnosti. Tato Rada Českého rozhlasu vlastně naopak přijala opatření, která více posilují tu veřejnost. To znamená, že dříve vlastně zasedání předsednictva, za těch minulých rad, zůstávaly interní, až tahle rada je vlastně zahrnula do veřejných zasedání, kde je projednává a schvaluje a uveřejňují se ty zápisy, celé se uveřejňují. To znamená, stávají se přístupná. Stejně se stalo, že vlastně my jsme odsouhlasili zveřejnit i nesestříhaný záznam z veřejných zasedání rady veřejnosti. To dříve také nebylo.

Koníček: Děkuji za vysvětlení. Mám k tomu otázku, kterou jsem položil. To je právě to, pokud je zasedání předsednictva neveřejné, tak není v souladu se Zákonem o Českém rozhlasu a ani to jízdné by nemělo být vyplácené, to jako kdybyste se sešli na nějakém jednání řekněme U Hrocha tady za rohem. To je můj názor a zkuste mi ho nějakým způsobem vyvrátit. Je tu argumentace, že se to tak dělalo vždycky. No, vždycky se to tak nedělalo. Když jsem se podíval na stránku www.rozhlas.cz, klikl jsem na Rada Českého rozhlasu, tak tam jsem zjistil, že když rada začala fungovat, měla nějakých 44 nebo 45 zasedání do roka. Všechna tato zasedání byla veřejná. Ano, pak se to někdy zlomilo a bylo 12 zasedání rady do roka a mezi nimi nějaká tady ta předsednictva. Nebo ta neveřejná zasedání. Argumentovat, už se to tak dělá x roků, prostě dělá se to tak, ale dělá se to špatně a dělá se to v rozporu se zákonem, to je moje konstatování. Takže ... jestli .... paní Jaklová se hlásila....

Jaklová: Děkuji za slovo. Rada Českého rozhlasu, jak už jsem říkala, se obměňuje každé dva roky, její třetina, ale nic... to se nemění ve vztahu k Jednacímu řádu Rady Českého rozhlasu, který také prošel schválením a to plénem sněmovny. A v tomto Jednacím řádu jsou tato předsednictva uvedena. My, samozřejmě když přijdou noví lidé, do takového orgánu, tak těžko budou rozporovat Jednací řád. To, že rada zveřejňuje zápisy předsednictev... ono možná pane předsedo, možná ta předsednictva byla, ale vy, jako veřejnost, jste se o tom nemohl dozvědět. Protože prostě se ty zápisy vůbec nezveřejňovaly. To byla situace, kdy jsme přišli do rady s panem místopředsedou Jíšou v roce 2006. Že byly pouze usnesení, ani ne zápisy z veřejné schůze. Ale pouze přijatá usnesení, která často veřejnosti, která není obeznámena s tou problematikou ani mnoho nesdělí. Já sama jsem procházela ta usnesení, když jsem přišla do rady, minulé a skutečně dozvědět se o tom, co bylo předmětem jednání rady z těch usnesení bylo těžké. Žádný zápis nebyl, nezveřejňoval se záznam zvukový tehdy a že jedinou informaci mohl dostat člověk, pokud skutečně na ty veřejné schůze rady přišel. V době, kdy já jsem nastoupila do rady na tu radu nechodil nikdo, maximálně tam přišel jeden člověk. A i novináři tam chodili ze začátku velmi zřídka. Dnes je tam většinou plno. (smích) Je to proto, že skutečně má ta veřejnost možnost se dozvědět, co ta Rada dělá. Znovu říkám, pokud jste vy nenašel žádné záznamy a máte pocit, že nebyla předsednictva, pak jste se o nich možná nedozvěděl, protože nebyly žádné pro veřejnost zveřejněné podklady. Zatímco tato rada v tomto složení, v kterém teď je, zveřejňuje jak zápisy z veřejného zasedání, tak zápisy z předsednictvech, viz těch pracovních schůzek, tak zveřejňuje záznam rozhlasový. Rozhlasový záznam tedy veřejné schůze.

Koníček: Děkuji za stanovisko, ale paní místopředsedkyně, vy jste nepochopila, co jsem říkal, já jsem říkal, že předtím byla všechna zasedání rady veřejná. Že jich bylo veřejných nějakých 44 do roka, to znamená, pokud pomineme nějaké dva měsíce prázdnin, tak to odpovídá opravdu každý týden veřejné zasedání rady jako takové. Teď je veřejných zasedání rady 12. Já musím konstatovat a budu to navrhovat do usnesení, že jednání předsednictva Rady Českého rozhlasu je v rozporu se Zákonem o Českém rozhlasu. Další věc, kterou bych chtěl navrhnout do usnesení, mimo to, že kontrolní výbor bere na vědomí informaci místopředsedy Rady Českého rozhlasu o plnění usnesení kontrolního výboru číslo 283 z 38. schůze, je, že vyplácení odměn místopředsedům rady je v souladu s usnesením sněmovny, ale je v rozporu se Zákonem o Českém rozhlasu, konstatuje, že jednání předsednictva Rady Českého rozhlasu je v rozporu se Zákonem o Českém rozhlasu. To jsou dvě konstatační usnesení, dále žádá Výbor pro vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu, aby posoudil soulad Jednacího řádu Rady Českého rozhlasu a Zákona o Českém rozhlasu, žádá předsedu Rady Českého rozhlasu, aby do... teď nějaký termín ...předložil kontrolnímu výboru informaci o procesu výběru hodnotitelů a... upřesní pan poslanec Ježek, a, jako druhá odrážka, právní rozbor k problematice rádia Wave. Tolik můj návrh na usnesení – pan poslanec Ježek...

Ježek: Jen bych se chtěl ujistit, ta první konstatování jsou na základě stanoviska Parlamentního institutu.

Koníček: Ano.

Ježek: Já bych ještě poprosil doplnit někoho, kdo tu legislativu dá do souladu, to je ministerstvo kultury nebo kdo je gestorem legislativy, týkající se této problematiky? Protože my na jednu stranu konstatujeme, že je to v rozporu, máme na to podklad našeho právního institutu, což předpokládám, že je v pořádku, na druhou stranu bychom měli někoho požádat o to, aby tuhle legislativu vyřešil aby to bylo odstraněno způsobem, který bude odpovídat veškerým požadavkům legislativy.

Koníček: Ano, pan Jíša?

Jíša: Já ještě se vrátím k tomu, co říkal pan předseda Koníček. Já jsem vám porozuměl. Samozřejmě zpočátku byla veřejná zasedání a pak se to změnilo, tomu naprosto rozumím. Ale opakuji, že ten Jednací řád prošel plénem Poslanecké sněmovny, to znamená, že my jsme vycházeli z něčeho, co jsme brali jako že je to pro nás závazné, my si přece nemůžeme sami vymýšlet. Takže to jenom podtrhuju to stanovisko, které se tady snažíme prezentovat. A k tomu, co říkal pan poslanec Ježek, v současné době je jak ve výboru, tak ve stálé komisi pro sdělovací prostředky návrh zákona, který se týká novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, ale je tam vlastně právě přiložena ta otázka odměňování členů Rady Českého rozhlasu, aby se to dalo do souladu se zákonem.

Ježek: Děkuju, já myslím, že to usnesení není namířeno vůči radě, to je spíše namířeno vůči legislativě, to znamená Poslanecké sněmovně a tvůrcům zákona. Já bych do toho doplnil, že to konstatování je na základě stanoviska Parlamentního institutu. To v případě, že nám Parlamentní institut neříká pravdu, je třeba ho označit v tomto duchu, abychom tu legislativu dostali do souladu. Protože je to právní názor, může existovat i jiné stanovisko. Ale já s tím usnesením takto souhlasím.

Koníček: Takže další přihlášený do rozpravy.... Ještě bych požádal pana poslance Ježka.... informace o procesu výběru hodnotitelů a tam bylo ještě něco dalšího....

Jaklová: Myslím, že tam bylo jaké závěry se z toho .... zadání ....

Koníček: Ale my musíme do toho usnesení něco napsat, nebo oni řeknou, že jsme chtěli jen o procesu výběru hodnotitelů a ... nic nám nepošlou. Tak... termín? Do kdy jste schopni nám dodat informace o procesu výběru hodnotitelů a ten právní rozbor k Wave?

Jíša: Já si myslím, že ten příští týden vám to můžeme předat...

Koníček: My budeme mít podepsané usnesení devátého, to odejde, já bych čtrnáct dní dal...

Ježek: To bude začátek schůze...

Koníček: Šestnáctého.... třetí. Tak, takže opakuji usnesení: bere na vědomí, na základě stanoviska Parlamentního institutu konstatuje: jednání předsednictva a vyplácení odměn, žádá Výbor pro kulturu, mládež a tělovýchovu o posouzení Jednacího řádu, žádá předsedu rady a ty dvě odrážky: informaci o procesu výběru hodnotitelů a právní rozbor k problematice rádia Wave. Má někdo jiný návrh na usnesení? Není tomu tak. Dávám hlasovat, kdo je pro přijetí tohoto usnesení.... Sedm, kdo je proti, nikdo, zdržel se hlasování, nikdo. Já děkuji zástupcům rady, zástupcům Českého rozhlasu a končím bod číslo dvě.

Přepis z audiozáznamu RYS

NÁMĚT: 6. 8. 2007, Štěpán Kotrba: Gorily v pražské ZOO zná díky rozhlasu celá republika, Rada ale útočí drsněji než Richard ZDE

OHLASY NA PRVNÍ DĚJSTVÍ: Týden, 4.3.2009, Martina Macková: Poslanci klepli rozhlasovou radu přes prsty ZDE