Tandem Mladé fronty Dnes a Hospodářských novin spustil skandalizaci Kubka chytře. Šéf lékařů Kubek brojí proti ženám: Je to šovinista nebo šílenec?. Tak takto to pochopil bulvární Blesk. Kubek: Lékaři jsou výkonnější než lékařky . Tak informace pochopili redaktoři HN. OD ČTK, která svou "zprávu" převzala z MfD a HN, se až tak neliší.

Původně jsem si myslela, že hloupé výroky hloupých lidí není třeba komentovat. O argumentaci prezidenta České lékařské komory si udělá obrázek každý sám, nejlépe si ho udělají samy lékařky. Jelikož je jich údajně většina, neměl by být Kubek s onou většinou ve vlastním existenčním zájmu v rozporu. Jenže... To jenže způsobil mediální spin. Lékařky si udělají názor na Kubka na základě několika citátů, zasazených do kontextu článku v MfD, nikoliv na základě autentických výroků Kubka před poslanci.

Audiozáznam ZDE

Interpretace Kubkových výroků v bulváru i "mainstreamu" vytržením z kontextu řečeného celku by nejen politiky, ale i občanský sektor a hlavně odpovědné vládní činitele měl vést k hlubšímu zamyšlení, jak je na tom česká společnost a její vztah k ženám, jak se posunula a jestli vůbec doba může přinést změny v postavení žen. Mladá fronta přece nechce být okrajovým plátekm, ale aspiruje svým nákladem na mainstream. Reflektuje vůbec česká společnost změny, které se dotýkají každého z nás? Bulvární bouře bohužel svědčí o opaku.

S šovinistickými názory se setkávám ve svém okolí velice často a je mi líto, že čeští muži, hlavně představitelé mladší střední a střední generace nejsou ochotni jakkoli reflektovat změny, ke kterým v posledních desetiletích došlo.

Ve zdravotnictví zůstává nicméně fakt feminizace, neboť řada mladých lékařů bez závazků ihned po škole odjíždí do zahraničí. Ženy méně než muži. Řada mladých lékařek si vzhledem k domácím povinnostem volí na přesčasy méně náročné obory. Ženy více než muži. Populace stárne asymetricky a tak zůstává sloužit v důchodovém věku i daleko více lékařek. Fakt feminizace. Ta ovšem neobsahují Kubkův "názor" na ženy a kvalitu jejich práce. Fakt postupné feminizace zdravotnictví se dá eliminovat pouze nastavením diskriminačního pohlavního filtru v příjmu na lékařské fakulty. A chci vidět smělce, který tyto vůči ženám negativně diskriminující kvóty bude prosazovat... i proti zákonu.

Nicméně jde o peníze. Feminizovanému zdravotnictví hrozí, že bude muset zřizovat jak pro lékařky, tak pro sestry a další ženský personál "klidné zázemí" na práci - firemní školky a jesle na klinikách i poliklinikách. Mimo investičních nákladů to bude znamenat i prostorové a mzdové nároky. Nebo přispívat na obecní jesle. Nebo platit lékařkám chůvy, aby nevyužívaly "ošetřovacích paragrafů". Nebo navýšit počet lékařů. Ekonomika zdravotnických zařízení se tak může dostat do problémů. Přece jen jde o peníze. Jako vždy. "Klidné zázemí" bez stresu něco stojí.

Ekonomická krize se zdravotnictví nevyhne. A platy budou stagnovat (v tom nejlepším případě), nebo budou dokonce nižší (v tom horším případě). Nejhorší scénář v režii vlády ODS pak musí počítat s omezením solidární zdravotní péče.

Zde je ono riziko, které měl na mysli Kubek. Protože ženy-samoživitelkymohou v případě rozvinutí krize mít reálně méně peněz na služby své domácnosti a v tu chvíli mohou upřednostnit péči o rodinu před péčí o pacienty. Ženy v dvoukariérních manželstvích budou nuceny upřednostnit rodinu. Muži budou mít snahu zachovat si pozici v zaměstnání a kariéru i za cenu rozpadu rodiny. A kdo na to doplatí? Opět ženy. V tom je nebezpečí. Řešením ovšem není zvyšovat výkonnost dál a dál. Řešením nejsou krysí závody. Řešením je zajištění financování zdravotnictví – třeba na úkor nákupu stovky obrněných transportérů či zahraničních misí armády. Neplaťme smrt, plaťme život.

Co by asi Milan Kubek a ti, kteří sdílejí v medicíně jeho postoj (prof. Pafko a prof. Klenner) dělali, kdyby všechny lékařky vyhlásily za svá práva stávku a nenastoupily do práce? Nikdo by jim nepodal ani roušku. O peanu nemluvě. Co by zmínění muži dělali, kdyby neměli doma manželky, které jim samým připravují ono "klidné zázemí", aby se oni se mohli věnovat vědě, předsedání LOKu či prezidentování ČLK a třeba i golfu, který je v lékařských kruzích oblíben? Sežraly by je vši.

Prostě postarání se o děti, domácnost a umožnění partnerovi se vzdělávat a plnit společenské role je pro lékařské a politické manželky samozřejmostí. Manželce, milence či přítelkyni se poděkuje při případném přebírání státního vyznamenání.

Nemám nic proti tomu, aby ženy vytvářely mužům-vědátorům a mužům-politikům zázemí, když je to baví a když si tuto cestu dobrovolně vyberou. Ale jsem proti tomu, aby takto vysoce postavení a vzdělaní muži dehonestovali své kolegyně.

Milan Kubek statistiku má a ví, kolik žen – lékařek je rozvedených, svobodných a mají děti a vychovávají je. Ví ze statistiky, kolik žen je těmi, které živí rodiny. Předseda ČLK to ví. Ale zjevně hájí pouze muže – a to tím nejhorším způsobem.

Vezměme to i obrácenou logikou: kolik mužů-lékařů je rozvedených a neplatí na své děti? Kolik mužů-lékařů je samoživitelů a rozvedených s dětmi? Je snad táta méně než máma? Je odpovědnost otce za výchovu dětí menší než odpovědnost matky?

Podobnou diskusi jsem absolvovala nedávno i v mé rodné straně na téma předškolní a jeselské péče. Dr. Kubek by měl radost, kolik zastánců svého názoru má v sociální demokracii. Ženy by podle některých samozvaných znalců rodinné politiky měly být s dětmi co nejdéle doma, protože pokud se o děti nestarají a dávají je do školek či jeslí, tak jsou děti citově deprivované. A vůbec... Nejlepší by bylo všechny jesle a školky zrušit.

Naštěstí tento pitoreskní aspekt vnitřní diskuze v ČSSD převážil pouze u několika méně vzdělaných. A těch je v sociální demokracii tak málo, že se s nimi nemusí počítat ani statisticky.

Jaké by to asi bylo, kdyby lékařky a nejenom ony měly možnost zaplatit si chůvy v době nemoci dětí či na výběr systém veřejných služeb? Jaké by to bylo, kdyby měly lékařky a nejen ony např. odečíst úklid domácnosti z daní a jaké by to bylo, kdyby i přístup při přidělování vědeckých grantů zohledňoval, ale pouze dobou, tj. prodloužením možnosti podání žádosti, mateřství?

Sociálně citlivé zdravotnictví by v takovém případě nemohl řídit politik ODS – Julínek, ale ani ministryně Filipiová. Jak by situaci řešil Kubek, nevíme. Jeho předchůdce Rath také změnil řadu svých postojů, když se stal ministrem. Sociální spravedlnost přichází až jako prozření při ataku sociální nespravedlnosti.

Nad dopady počínající hospodářské krize na ženy nikdo nepřemýšlí. Nikdo neřeší, jak si poradí žena-samoživitelka se dvěma dětmi ve chvíli, kdy přijde o práci. Nikdo neřeší, jak si poradí žena-lékařka-samoživitelka se dvěma dětmi ve chvíli, kdy musí na noční. Samoživitelkou nemusí být jenom rozvedená žena, ale i svobodná matka. A to prosím už několik desítek let není společenské declassé. Česká společnost ani dvacet let po "sametu" nevzala na vědomí, že současná společnost otevřela ženám možnosti a šance rozvinout individuální schopnosti a uplatnit kvalifikaci v takové míře, která je historicky nesrovnatelná.

Z druhé strany i tento vývoj má svá rizika. Ekonomické i společenské procesy vystavují všechny občany země bez rozdílu pohlaví řadě rizik, ale statistiky potvrzují, že ženy jsou vystaveny úskalím a existencionálním nejistotám více.

V tom má Kubek pravdu. Co ale s tím?

Česká společnost nevzala na vědomí, že i přes současný babyboom došlo k dramatickému poklesu porodnosti, dochází  ke zvýšení věku při prvním vstupu do manželství (27 let ženy a 29 let muži), rostou nové formy soužití – podle sociologických výzkumů až 15 %populace ve věku 18 – 29 let žije v nesezdaných soužitích a za posledních deset let dochází k prudkému nárůstu počtu dětí, které se narodily mimo manželství(v roce 2 004 to bylo 25% dětí).

To všechno zřejmě pan Kubek ví. Nebo by vědět měl.

Zatímco na západ od našich hranic většina občanů pochopila, že k rozvoji společnosti je potřeba využít veškeré mozkové kapacity, kterou daná společnost má, že není možné potenciál nechat zahálet. A tak vymýšlejí různé podpory, jak ženy nalákat např. do ITC oborů či na studia technických oborů.

Čeští muži přemýšlejí, jak nechat ženy doma u ploten a řeší kvalitu jejich výkonů v zaměstnaní. Statisticky. A tím chrání, opět statisticky, pouze své pohodlí, což je (pro ně) pochopitelné.

Z jednání Rady Evropy jsem zvyklá na různé diskuse a také na to, že samy muži prosazují rovnost příležitostí, hovoří a snaží se řešit problémy žen. Přála bych doktoru Kubkovi vidět a slyšet portugalského poslance José Mendese Botu, jak vystupuje proti násilí na ženách, jak hovoří, že je třeba zbavit ženy ekonomické závislosti, kterou chápe jako jednu z příčin domácího násilí.

Přála bych Kubkovi, a nejen jemu, aby slyšel vystoupení španělských senátorů ke zprávě Rady Evropy, která projednávala tzv. feminocidu (genocida žen, protože jsou ženy), ale i diskusi o vzdělávání žen, diskriminaci žen na trhu práce a další.

Přála bych Kubkovi slyšet generálního ředitele Microsoftu pro Evropu Muhlfeitha, který je velkým zastáncem rovnosti příležitosti, protože si uvědomuje veškeré ekonomické souvislosti této politiky.

Milan Kubek svým výrokem dokázal jedno dvě věci. Že žádné správné a přitom krátké a výstižné řešení složitého problému neexistuje. Novinovým titulkem je nepopsatelné. Že i vzdělaný lékař se může dopustit hloupého výroku, který navíc médii záměrně nepochopen, vytržen z kontextu a zkreslen, způsobí lavinu dezinterpretací.

A tak ideální tečku za případem udělala profesorka Eva Syková, expertka na kmenové buňky, která na Kubkovu adresu říká:

Doufejme, že to tak Kubek ani říct nechtěl...

LN: Syková: Že jsou ženy horší? Neomluvitelné ZDE