Hledání čarodějnic

Útočí nejen ti, kteří usilují o získání moci, ale i ti, kteří jsou ohroženi úpadkem. Spor o investituru dospíval k obratu, světská moc získávala na síle. Z blízka to nebylo tak dobře vidět jako z výšin papežského stolce. Papež Innocenc VIII. vydal roku 1484 bulu „Summis desiderantes affectibus“ v níž „neomylně“ svojí autoritou potvrdil existenci čarodějnic a vyzval k jejich pronásledování. Roku 1486 vydali z papežova pověření dva dominikánští mniši, Jacob Sprenger a Heinrich Institoris knihu Malleus Maleficarum, "Kladivo na čarodějnice". Věřit, nebo se podrobovat autoritě ze strachu o život, to je přece jen rozdíl. Kdo je obáván, sám se bojí (Seneca). Mocenské postavení církve se dočasně posílilo (dočasnost může být dlouhá). Ostatně i udavač měl nárok na díl ze zabaveného majetku upáleného. I ďábel získal na uznání, lékaři mu nově po tisícileté přestávce opět přiznávali moc nad nemocnými, znovu se dostal do teorií o původu nemocí nejen duševních. Byla zavedena teorie i praxe vymítání ďábla. I současný papež je v této věci odborníkem. Mimochodem, církve se za masové vraždy „dostatečně“ neomluvily. Katolická byla inspirátorkou, ale v protestantských zemích se upalovalo mnohem více.

Papež nenaštval jenom homosexuály

Tradičně nevkusné komentáře našich periodik hlásají, že papež svým vánočním poselstvím „naštval homosexuály“. Určitě nejen homosexuály, ale většinu vyznavačů společenské tolerance ke všem a všemu, co jiným nepřináší neprospěch. Pokud by útok na menšinovou sexuální orientaci zůstal bez odezvy, na koho si dovolí útočit příště? Jako psychiatr cítím povinnost hájit práva homosexuálů, protože stejně jako heterosexuálové si svoji sexuální orientaci nevybrali, stejně milují, stejně žárlí a bohužel i stejně nenávidí.

Kdy bychom se měli začít bát? Jestliže je nyní papež zván do české republiky, nebylo jeho prohlášení příliš šťastné „entrée“ v převážně bezvěrecké zemi. Těžko to posílí přesvědčení většiny českých občanů, že církve potřebují stamiliardy, aby mohly konat dobro. Netolerancí k tolerantním se projevuje zlo. Požadavek tolerance není pokorná žádost o blahovůli církve. Budou-li se takto chovat církevní představitelé, bude církev toleranci sama nutně potřebovat.

Papež není na mobilizaci sám. Svatá válka islámských fanatiků byla již vyhlášena a je mohutně podporována bojem „proti terorismu“. Boj proti zlu a za dobro se vždy hodí. Slýchávali jsme otázku: „Kdy skončí boj za mír?“ Správná odpověď zněla: „Až nezůstane kámen na kameni.“ Slabí se musejí bát, protože se silní cítí ohroženi. Ti samozřejmě tvrdí, že ohroženy jsou „hodnoty“- jejich- a tedy „univerzální“.

Nedávno jsem článku Necenzurovat - ani Jocha obhajoval svobodu vyjadřování. Buďme rádi, že papež sám sebe příliš necenzuruje a máme šanci odhadovat, co si doopravdy myslí.