26. 12. 2008
Guardian: Bush a jeho pomahači musejí být pohnáni k odpovědnostiNemůžeme doufat, že bychom se vyhnuli chybám posledních osmi let, pokud je nebudeme plně analyzovat (z téhož důvodu potřebuje Británie plné vyšetřování irácké války), píše v deníku Guardian Jonathan Freedlander. Před čtrnácti dny vydal armádní výbor amerického Senátu dvojstranickou zprávu - jejím spoluautorem nebyl nikdo jiný než John McCain - o americkém užívání mučení proti osobám, vězněným ve válce proti terorismu. Zpráva naprosto odmítá představu, že hrůzy vězení v Abu Ghraib byly důsledkem jen "několika málo shnilých jablek". Zpráva podrobně analyzuje forenzním způsobem historii memorand a instrukcí, které vedly přímo k tehdejšímu ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi. |
Na zprávě se pracovalo plných osmnáct měsíců. Její součástí bylo 70 pohovorů. Většina té zprávy je tajná, ale i zveřejněné devětadvacetistránkové shrnutí je děsivým čtením. Dokazuje to, jak nejvyšší činitelé Bushovy vlády diskutovali o praxi, které se rovnala mučení, a hledali pro ni právní fíkový list. Používaly se techniky, vypracované v cvičebním programu Survival, Evasion, Resistance and Escape (SERE), jehož cílem bylo naučit elitní americké vojáky jak přežít v rukou nemilosrdných nepřátel. Techniky programu SERE byly částečně vypracovány podle brutálních metod, které používali Číňané proti americkým vojákům v korejské válce. Avšak Rumsfeld rozhodl, že se tyto techniky budou používat proti nepřátelům - a to se také dělo, v Guantánamo, v Abu Ghraib a jinde. Senátní zprátava cituje memoranda, která žádají o svolení používat "stresové pozice, využívání strachu vězňů (ze psů například), svlékání do naha, používání kápí, světelné a zvukové deprivace, a takzvaného používání "mokrého ručníku" nebo "waterboarding". Čteme tu o Mohamedu al Kahtanim, který byl mezitím propuštěn jako zcela nevinný, který byl "dlouhé týdny připravován o spánek, byl svlékán donaha, podrobován hlasité hudbě, donucen nosit psí obojek a dělat psí triky". Souhlas pro toto mučení přicházel od nejvyšších politiků. A to neznamená Rumsfeld. První závěr této zprávy praví, že "7. února 2002 písemně rozhodl prezident George W. Bush, že obecný článek 3 Ženevských konvencí, který zaručoval minimální lidský standard chování pro vězně, neplatí pro vězně z al Kajdy a Talibanu". Výsledkem bylo to, že Bush podle senátní zprávy "otevřel dveře" používání technik, které Spojené státy kdysi označovaly za barbarské a nelidské. Za to by přece měl být Bush pohnán k odpovědnosti. Přesto to nikdo nevyžaduje. Dick Cheney dostal v televizi Fox News tuto otázku: "Jestliže se prezident rozhodne během války udělat něco na ochranu své země, je to legální?" Odpověděl: "Ano." To připomíná známý rozhovor Davida Frosta s Richardem Nixonem. Tehdy svržený prezident dostal otázku, zda jsou situace, kdy může prezident udělat něco nezákonného. Nixon odpověděl: "No, když to dělá prezident, to samo o sobě znamená, že to protizákonné není." Není náhodné, píše Freedlander, že Cheney zahájil svou kariéru v Nixonově Bílém domě. Obdobně jako Nixon ignoruje americkou ústavu. Avšak Nixon byl vyhnán z politiky. Bude-li dovoleno, aby Bush a Cheney mohli pokojně odejít do ústraní, Amerika zaznamená selhání: selhání znovu prosadit základní princip americké republiky: právo a zákonnost. Proto musí být Bush pohnán k odpovědnosti. Pokud to nebudou chtít udělat američtí právníci a politikové, měli by to udělat prokurátoři jinde na světě. Podrobnosti v angličtině ZDE |