29. 12. 2008
Víra očima bezvěrceMne vždycky překvapí, jak velký odpor vůči autoritám našinci mají. Je to takové národní prokletí, svéráz naší národní povahy, naše slabost. Ta reakce, kterou jsem na svůj článek Ecclesia militans (církev bojující) očekával, není vlastně odporem vůči onomu kontroverznímu výroku papeže, ale odporem vůči jeho osobě, jeho autoritě a jeho nesporné popularitě v silně katolických zemích. Nebylo by bez zajímavosti zeptat se na názor některého z roduvěrných Bavorů, nebo třeba Portugalců z okolí Fátimy. Jsou to Evropané jako my, ale asi to s církví a náboženstvím myslí přece jen trochu jinak. |
Přesto musím upřímně říci, že mne zájem o můj článek velmi mile překvapil a za vyjádření pánů Borise Cveka a Miroslava Štěrby velice děkuji. Prostudoval jsem je velmi pečlivě a jsou pro mne z mnoha hledisek velmi poučné. Přiznávám, že nemám ucelené církevní vzdělání (pouze 2 třídy výuky náboženství na základní škole) a nejsem nějaký super znalec bible a biblistikou se zabývám jen jako koníčkem (přestože již řadu let). Jsem ale stále přesvědčen o tom, že jakákoli relativizace věrouky, jakékoli tvrzení, že to či ono vlastně neplatí, nebo platí jen částečně, že to či ono se musí vlastně vykládat jinak, že je třeba (s odvoláním na Ježíše Krista) být tolerantní vůči všem a všemu, že je neustále třeba to či ono modernizovat, se církvi, ale ani té naší, na křesťanských základech postavené Evropě, nemůže vyplatit. Právě v tom by byl totiž onen pro nás fatální rozdíl od sílícího islámu. Termín "konzerva", použitý panem Cvekem, mne nejprve zarmoutil, ale po střízlivém uvážení se budu rád za "konzervu" považovat, pokud se tím budu moci od určitých názorů výrazně odlišovat. Proto mne vystoupení papeže zaujalo a proto si s ním dovoluji souhlasit. Současnému papeži nefandím proto, protože vystoupil proti homosexuálům, ale proto, protože začal hájit to, co hájit má, totiž čistotu ideje. Na tomto mém názoru nic nezmění ani to, že je bude někdo nekorektně přirovnávat k teoriím o "čisté rase", či jiným výplodům nacistických zvráceností. Pana Cveka bych chtěl současně ujistit, že nejsem proti zrušení otroctví (ono by mi to také nebylo nic platné). Proti homosexuálům nic nemám. V životě jsem potkal řadu osob s minoritní sexuální orientací a pokud mne paměť nešálí, nikdo jim neubližoval a nikdo je v ničem nediskriminoval. Mám ale mnohé proti institucionalizaci jejich orientace a proti povyšování této orientace na jakousi zásluhu, hodnou obdivu. Citované články jsem si sice ze zájmem přečetl, ale nepřesvědčily mne. Každý jsme nějaký a já jsem zkrátka takový. |