21. 12. 2008
Současné Rusko: Ano konzumu, ne moderně"Nu což," odpověděl Woland zamyšleně, "lidé jsou lidé... Mají rádi peníze, ale to bylo vždycky..." Bulgakov, M.: Mistr a Markétka. Odeon, Praha 1990. S. 100 Bulgakovův román Mistr a Markétka je situován do Moskvy v době Leninovy Nové ekonomické politiky (Новая экономическая политика, НЭП) mezi lety 1921 -- 1929. Bolševiky tolerovaný kapitalismus "nepmanů" pyšnící se zlatými mincemi zvanými červoněc stál ve znamení obnovy nabídky spotřebního zboží a kultu peněz. Právě tento rys doby vystupuje do popředí v Bulgakovově scéně z moskevského divadla Varieté, při níž ďábel nechá ze stropu sálu padat čerstvě vytištěné ruble a baví se rvačkami mezi publikem. V roce 1928 se ruská ekonomika konečně dostala na předválečnou úroveň. Rok nato přišel Stalin s kolektivizací, industrializací a Gulagy. |
Konzum se do Ruska vrátil až po Stalinově smrti, když Chruščov oficiálně vyhlásil za cíl "dohnat a předehnat" Západ a objevily se (marné) pokusy vytvořit konzumní společnost v podmínkách centrálně plánované ekonomiky. V Rusku jeden nikdy neví. Viktor Jerofejev a další zapadnici doufají, že rozvoj kapitalistické ekonomiky časem přinese do postkomunistické země i západní hodnoty; ty jsou však vesměs starší než sama konzumní společnost a jak ukazuje příklad Číny nebo Singapuru, tato společnost může občas fungovat i bez nich. Jak to nakonec dopadne v Rusku tentokrát, to teprve uvidíme. Fagotův výstup s pistolí, po němž se peníze jen tak snášely ze stropu, už skončil. Euro stojí 40 rublů a v ruských bankomatech jsou peníze zpravidla k mání nejdéle prvních deset dnů v měsíci. Mezitím se Woland toulá po Moskvě a pod pseudonymem Alain de Benoist vysvětluje akademické elitě i novinářům, že díky světové ekonomické krizi je s evropským demokratickým kapitalismem nadobro konec, takže přišel čas návratu k ruským tradicím. 24. listopadu vystoupil zakladatel Nové pravice v Centru pro výzkum konzervatismu Moskevské státní univerzity a nadšeným posluchačům vysvětlil, co vlastně znamená definitní konec globalizace, liberalismu a moderny. Moderní doba byla podle de Benoista definována syntézou pěti různých procesů:
V současnosti prý existují pouze tři světová centra: USA, Rusko a Čína, protože Evropa přestala nezávisle vykládat svět. Evropa chápaná jako kulturní a civilizační společenství přijala prý existenci množství malých států, které tvoří jakýsi sanitární kordon mezi "tellurokratickým" Ruskem a "starou Evropou". Zatímco běžní Rusové plní supermarkety, část elity se už zase poohlíží po menšinových proudech evropského myšlení, které by jí daly symbolický systém, jehož vnitřní alchymií se hluboký pocit méněcennosti převrátí ve svůj pravý opak. Rusko zůstává velkou hádankou. Tím, že Česká republika figuruje na seznamu zemí usilujících o podíl na americkém systému protiraketové obrany, nese už svůj díl odpovědnosti za vyústění nejnovějšího ruského společenského experimentu. Otázkou je, zda tento podíl nakonec opravdu unese. |