29. 12. 2008
Neonacisté se v Německu opět aktivizujíKoncem letošního roku je Německo zděšeno pokusem o vraždu pasovského policejního šéfa, 52letého Aloise Mannlicha, známého svým nekompromisním postojem vůči pravicovým extremistům. Kriminalista unikl jen o vlásek smrti, když byl zákeřně před svým domem napaden dosud stále neznámým pachatelem, který jej bodl nožem, jehož čepel minula jeho srdce jen o dva centimetry. Podle vzezření úkladného vraha šlo o neonacistu, který tak mohl mít za jediný důvod postoj bavorského policisty vůči stále rostoucím aktivitám této hnědé politické scény. Ty zaznamenávají v poslední době stále rostoucí tendenci a podle předběžných údajů spolkového ministerstva vnitra dosáhly letos oproti stejnému období minulého roku 30 procentní nárůst. |
Jen do konce října zaznamenaly tak rekordní počet 11 928 deliktů, z toho násilné činy vzrostly o 15 procent, což činilo 639 případů. Viditelně se zvýšily i antisemitské trestní činy, a to 797 od ledna do září letošního roku. Mezi ně patří i zneuctění památníku zavražděným evropským Židům ve středu Berlína, otevřeného v roce 2005. Policejní orgány to jednoznačně vyhodnotily jako akci neonacistů. I když se pachatele pasovského atentátu stále nepodařilo zjistit, i když jeho stopy se hledají též v Rakousku a Česku, němečtí politici znovu zahájili diskusi o obnovení právních kroků, které by vedly k zákazu NPD - Nationaldemokratische Partei Deutschlands. Ta ve svých řadách shromažďuje neonacisty a je považována za neoficiální nástupkyni Hitlerovy NSDAP. Zatím veškeré pokusy o její zákaz ztroskotaly, naposledy v roce 2003, kdy spolkový ústavní soud v Karslruhe tento návrh zamítl. Řízení o zákazu bylo zahájeno po červnu 2000, kdy pravicově extremistická násilnická vlna dosáhla tragického vyvrcholení. Tehdy byl mosambický občan Alberto Adriano v Desavě třemi pravicovými radikály ubit k smrti. V témže roce pravicově extremistické trestní činy dosáhly podle spolkového kriminálního úřadu ve Wiesbadenu téměř 17 000 případů. A tak poprvé v dějinách poválečného Německa podala spolková vláda pod vedením Gerharda Schrödera v den výročí převzetí moci Hitlerem 30. ledna 2001 u ústavního soudu návrh na zákaz neonacistické NPD. Dva roky poté, v březnu 2003 byl však ústavními soudci tento podnět odmítnut. Důvodem rozhodnutí spolkového ústavního soudu byl zjištěný problém, který se skrýval pod písmeny V.V, což byla zkratka pro spolupracovníky úřadu pro ochranu ústavy tzv. "Verbindungsleute des Verfassungsschutzes". Ti se totiž nacházeli při plnění svých zvláštních úkolů též ve vedení NPD. Pro většinu ústavních soudců bylo toto nepřijatelné a odmítli se jimi shromážděnými důkazními materiály zabývat. Řízení o zákazu strany bylo zastaveno s tím, že pokud bude opět vznesen požadavek na její zákaz, nesmějí být v jejím vedení žádní spolupracovníci úřadu na ochranu ústavy. Dodnes se však diskutuje, zdali tito "V.V důvěrníci" byli pouze v pozadí této strany, nebo zdali ji nevedli v její radikalizaci. Experti na pravicový extremismus Martin Dietzsch a Alfred Schobert již v roce 2002 došli ve zveřejněné studii k závěru, že činnost špiclů z úřadu na ochranu ústavy nezpůsobila žádné škody NPD, naopak dokonce vedla k jejímu prospěchu. Jako korunní svědci uvedli tehdejší funkcionáři NPD Udo Holtmann a Wolfgang Frenz, že též spolupracovali s tímto úřadem. Jejich aktivity se naprosto kryly s kursem strany a právě svými antisemitskými a rasistickými štvavými hesly po roky si tak udrželi důvěru strany. Přesto však bezpečnostní složky stále spoléhají na službu svých agentů se všemi z toho plynoucími riziky. To potvrzuje i odpověď na parlamentní interpelaci z května tohoto roku. Podle prohlášení spolkového ministra vnitra nelze totiž vyloučit i v současné době ztroskotání druhého pokusu o zákaz NPD právě pro činnost "V.V důvěrníků". Je totiž možné, že informační prameny pocházejí z jejich řad. Proč tento stav setrvává, řekl otevřeně bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. Nejde vlastně v pravém smyslu o agenta, ale "nacistu, který za peníze podává informace". Vzhledem k současnému vývoji řada politiků nyní opět žádá otevření řízení o zákazu NPD a o tom se nedávno radili i zemští ministerští předsedové se spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou. Pro šéfa liberálních Svobodných demokratů Guido Westerwelleho je celá situace jasná a žádný její zákaz nezabrání jedinému vražednému útoku neonacistů. S tímto názorem však nesouhlasí jiní politici, a tak na příklad porýnsko-falcký ministerský předseda Kurt Beck ještě v srpnu 2007 jako předseda SPD žádal po štvanici neonacistů v sasském Mühelnu obnovení řízení o zákazu NPD. Nyní dostal překvapivou podporu, a to přímo od bavorské státní vlády. V mnichovském zemském sněmu byla přijata jednomyslně naléhavá výzva, aby spolkový ústavní soud znovu přezkoumal možnost zákazu NPD. Bavorský ministr vnitra Joachim Hermann v této souvislosti označil atentát na pasovského policejního šéfa za "úskočný, brutální a zbabělý útok, který násilnosti ze strany neonacistů posouvá do nové dimenze". Jde o překvapivou změnu, protože do té doby vládnoucí křesťanští sociálové v Bavorsku striktně odmítali řízení na zákaz NDP. Místopředsedkyně Bundestagu za stranu Levice Petra Pauová žádá, aby se proti neonacistům postupovalo soustavně a nikoliv jedině tehdy, když dojde k takovému strašnému pasovskému případu. Žádá přijetí nové strategické koncepce na spolkové i zemské úrovni, která by vedla k vzniku nezávislého úřadu, dohlížejícího se na pravicově extremistickou scénu. Též předseda parlamentního bezpečnostního výboru sociální demokrat Sebastian Edathy podporuje vytvoření nové společné strategie proti pravicovému extremismu. Kritizoval přitom výhrady proti návrhům spolkové rady, které bude projednávat Bundestag začátkem roku, týkajících se trestů za neonacistickou činnost. Z iniciativy spolkových zemí Saska-Anthalska a Braniborska by tresty vynesené za pravicově extremistické násilné činy by nemohly být vyneseny podmíněně, jak se zatím často stává. Edathy to považuje za přiměřené vzhledem k jejich vzrůstajícímu počtu a obnovení řízení o zákazu NPD za správné, protože je " organizačním jádrem pravicového extremismu a udržuje pravidelné kontakty s násilnickou scénou". Podle Patricka Gensinga moderní pravicový extremismus jednoznačně neargumentuje s rasismem. Místo toho se odvolává na "zvláštnosti národů" a tento koncept nazývaný "ethnopluralismus" tvoří základ programu NPD. Místo vyzdvihování hodnoty "rasy" to nahrazují "vlastní kulturou", a z toho plynoucí "nadvládou evropských národů". Stratégové NPD tak pomocí ethnopluralismu se snaží ospravedlnit "boj národů" proti USA a globalizaci. Boj proti údajnému hegemonismu zde hraje stejně velkou úlohu u pravicového extremismu jako u antisemitismu. Místo světové nadvlády nacistické ideologie se nyní hovoří o "svobodě organicky vytvořených národů". Expert na extremismus však upozorňuje, že tato nová konstrukce NPD v boji proti globalismu by se neměla přeceňovat, protože u většiny neonacistů převládá stále biologický rasismus doprovázený na příklad štvanicemi proti černochům. Ti stále navazují na různé politické ideje fašismu a národního socialismu. Jejich souznění se odráží jak na antisemitismu tak "dějinném revizionizmu", ve kterých se nacistický stát vydává za příklad, jeho zločiny se relativizují a holocaust se prohlašuje za "osvětimskou lež". Pravicově extremističtí stratégové se sice stále snaží dát své ideologii nový střih, a to právě konceptem ethnopluralismu. Avšak hlavní vliv na pravicově extremistické hnutí má stále nacistická epocha. |