23. 12. 2008
Rusko: Je to jiný svět a má obrovskou síluSe zájmem jsem si přečetl Vaše postřehy z Ruska i prohlédl fotografie. V důsledku československé reality jsem po roce 1970 směl jen do SSSR, pracoval na ropovodech a byl jsem tam často. Koncem 80-tých let cest ubylo, předposlední cesta již do Ruska byla v roce 2000. Ta poslední před měsícem. Tak s touto zkušeností jsem četl Vaše články. V mnohém máte pravdu, mnohé dojmy však mají jiný výklad, pro ten však nemáme dostatek znalostí i zkušeností z místní reality, píše Jiří Kroc. |
Přesto, že jsem v této zemi byl mnohokrát, ani v nejmenším si nemyslím, že ji znám. Je to náš problém, zkušenostmi z domova, z Evropy, posuzujeme Rusko. Především, Rus uvažuje v dimenzích své země. Jeho životní příběh je nesouměřitelný s naším. Platí to i v mé technické profesi - nikdo od nás nepracoval na tak velkých projektech, jako naší ruští partneři, a nepoznal na vlastní kůži realitu této země. Před lety, to na Kavkaze ještě bylo bezpečno, jsem tam šel 60 kilometrů, jednou vesnicí jsem prošel a jednu viděl. U nás každé dva kilometry je hospoda. Cestou mi jedna babka dala sklenici naložených hub. Věděla, kde je Praha. Pro Rusy je komunistická historie něčím jiným než pro nás, nevíme nic o tom, co jí předcházelo a jaká byla její denní realita. Ulpíváme jen na jednotlivostech a z nich děláme závěry - podle toho tak vypadají. Je dobře, že jste jel do Ruska, je dobře, že píšete a fotografujte. Jen nedělejte závěry - budete se mýlit. Je to jiný svět, žije svým způsobem a má obrovskou sílu. |