Zápletka frašky je jednoduchá, rozvíjí se ale neustálými, absurdními až dadastickými, ironicky překvapujícími motivy. Jako by si tvůrci byli vědomi, že musejí používat pokleslé komerční motivy, tak jich do díla nacpou co největší množství a neustále, každou druhou minutu, překvapují diváka dalšími a dalšími fraškovitými, za vlasy přitaženými situacemi. Neuvěřitelně svižnému tempu odpovídá i "rapový" střih filmu (s občasným, dnes módním, vystřiháváním políček, takže se nedůležité části záběru prostě rychleji převíjejí vpřed.)

O co jde: Lékař, strýc dr. Ghunghroo se snaží pro svého synovce Radživa najít nevěstu ze "slušné" rodiny; ale vždycky, když začne s příbuznými organizovat pro něho námluvy, konsternován zjistí, že rodina nevěsty jsou gangsteři. Radživ se však brzo zamiluje do krásky Sadžány (Katriny Kaif), kterou se vrhl zachránit do požáru, který omylem způsobil, z něho ho ovšem zachránila ona. Radživ samozřejmě neví, že je Sandžána sestra dvou tvrdých mafiánů hongkongského stylu, Udaje (Nana Patekar) a Mandži Šettiho (Anil Kapoor), jimž velí holohlavý kmotr velkého formátu Sikander (se svým rozmazleným synem), žijící normálně v Itálii.

Kriminálníci a vrahové Šetiové touží po respektabilitě a moc si přejí pro svou sestru "slušného" manžela, takže se jim Radživ velmi hodí. Jenže bláznivá zápletka je naplněna neuvěřitelným množstvím nejšílenějších zvratů a dobrodružství a zábavných, silně ironických muzikálových tanečních a hudebních čísel. Nechápu, jak tento indický film přijímá asi případné islámské publikum, neboť zejména v tanečních číslech je snímek eroticky hodně vyzývavý: Jedna - také silně ironická - hudební sekvence, když shromáždění hosté rapují, aby se svatba vydařila, něco jako "Allah, Allah" je tedy také hodně na hraně - pro někoho by mohla zosobňovat "zločin" zesměšňování náboženství.

Mladší gangsterský bratr Mandžu >

Film je to opravdu nesmírně živý a energický a v sále zaplněném pákistánským a indickým publikem se celé tři hodiny - právem ozývaly neustále salvy smíchu. Asi nejlepším hercem byl skutečně mafiánský boss Mandžu Šeti - gangster, milující olejomabu, jehož mobsteři se střelnými zbraněmi v ruce zastavili v jedné epizodě provoz na rušné křižovatce a donutili všechny přítomné se nehýbat, jen aby Manžu mohl nerušeně domalovat své zátiší s automobily. Mandžu je v celém filmu důsledně charakterizován tvrdě heavymetalovou hudbou s indickými motivy.

Celkově je snímek dílem opravdu sebevědomého a profesionálního, a hlavně, zdá se, svobodného filmového průmyslu, o němž v Evropě skoro vůbec nic nevíme. Přesto si myslím, že i kdyby se do českých kin dostalo něco takto zdánlivě "exotického", jako tato komedie, lidi by se hodně pobavili a možná by se přestali děsit neevropského světa. Kdo se začte do filmových kritik bollywoodské produkce, zjistí, že Welcome zdaleka není jediná úspěšná současná indická komedie.