Bylo mi divné, že postava čekala tak dlouho, než jsem prošel celou liduprázdnou ulicí. Když jsem došel na až na roh ulice, postava se pohnula. Byl to starší člověk. Došlo mi, že v konvi má rybí polévku a v tašce kus kapra, salát a možná i nějaký dárek. Byl sám na rohu křižovatky, kam bylo ze všech stran dobře vidět. Nikde nikdo, jen my dva, osamělí chodci. Jak romantické!

Když jsem přešel mimo něj, stařec rychle vykročil v opačném směru - tou samou prázdnou ulicí, kterou jsem právě přišel. Teprve nyní mi došlo, že měl strach. Čekal až projdu ulicí dokud nebude prázdná a pak se do ní teprve odvážil. Docela mne to zarmoutilo, že se mne obával. Neměl jsem přece vůbec v úmyslu mu nijak ublížit. Výjimečně. Byl přece štědrý večer.

Pokračoval jsem tedy v chůzi dál a pak jsem to plně pochopil. Tam na rohu ulice se potkali dva naprosto cizí tvorové. Nepotkali se tam lidé, ale potenciální nepřátelé. Jeden nedůvěřivě pozoroval druhého. Starší hledal strategicky výhodnější postavení. "Člověk" přece dnes nikdy neví, se mu může stát, když potká na ulici jiného "člověka". A navíc v noci a sám. Nebo vlastně, zatraceně každý moc dobře ví, co se mu tam všechno může přihodit! Štědrý den, neštědrý den. Člověk člověku vlkem.

Je pěkné poslouchat kázání vlka v rouše beránčím o lásce a jesličkách. Není však pro vlky, ale pro ustrašené ovce, aby lízaly rány způsobené nenasytnou vlčí smečkou. Nebojácný beránek však nadával vlkům.

Jak jsem řekl, neměl jsem v úmyslu tomu starci vůbec ublížit. Vždyť byl přece Štědrý večer, lásky čas. Být to však ve všední den, nenechal bych jej kolem sebe jen tak zbůhdarma projít.

Nabídl bych mu nějakou půjčku peněz, výhodné pojištění, záhrobní spoření, investici s 80% návratností, smlouvu mobilního operátora, ukradené hodinky, klíč od auta za objednávku balíčku s překvapením, sadu (tupých) nožů, nerez hrnce (nesnášející vodu a oheň), univerzální utěrku (vůbec na nic) či jiné další služby a zboží za skvělé, velmi výhodné ceny (ovšem jen pro mne).

To bych měl Štědrý den, kdyby byl všední! Takto byl vlastně Štědrý jen pro toho seniora. Nešel přece do žádných ztrát. Dal jsem mu pokoj, protože jsem chvátal domů na večeři. Jinak, nikde nikdo, okradl bych jej aspoň o peněženku.