Je to konečný krok podrobného programu v rozhodování, kde v příštích bude žít a cvičit 65.000 nově rekrutovaných aktivních (tj. profesionálních) příslušníků a příslušnic pozemní armády. Jde o výraznou změnu ve srovnání s dobou před 11. září 2001 a podstatnou změnu plánu globálních základen, slavnostně vyhlášenou ministerstvem obrany v roce 2004. Revidovaný plán ruší předchozí rozkazy, které předvídaly snížení amerických pozemních vojsk v Evropě o dvě brigády, které se měly vrátit do Států do roku 2010. Teď zůstane jedna brigáda v Německu do roku 2012, druhá do roku 2013. I po jejich odchodu však budou v Evropě ještě dvě brigády, jedna v Německu a druhá v Itálii -- samozřejmě se vemi svými podpůrnými silami. Celkem tak budou mít Američané na evropském kontinentě více než 37.000 vojáků.

Potřeba udržovat o 10.000 vyšší stav pozemních sil než předvídal původní plán je odůvodňována nutností pokračovat ve výcviku (!) a spolupráci s armádami jiných států jakož i zmírňování rizika bezpečnosti USA. Souhrnný plán rozmístění pozemních sil v USA, v Evropě a Jižní Koreji představil prezidentu Bushovi a viceprezidentu Cheneymu náměstek náčelníka generálního štábu pozemních sil generál Cody a ministr těchto sil Pete Geren.

(Pro informaci: americké ozbrojené síly se skládají z pozemní armády, letectva, námořnictva a námořní pěchoty. Každá tato složka má vlastní generální štáb a ministra, celek je završen spojenými náčelníky štábů a podléhá ministru obrany. Vrchním velitelem je prezident.) Není tajemstvím, že mnozí kongresmeni naléhali na zvýšení stavu armády ve svých státech a chtěli být ujištěni, že odklad návratu brigád Evropy nesníží případné stavy vojsk v jejich oblastech. Generál Cody prohlásil, že pozemní vojska procházejí největší změnou od roku 1942. V roce 2011 bude celá jedna třetina na různých základnách. Předpokládaný konečný počet těchto sil v té době je 547.000, a zatímco v roce 2003 bylo 33 brigád, bude jich pak 48. Jako důležitý důvod odloženého návratu dvou brigád z Německa je uváděna skutečnost, že ubytování těchto sil ve vlasti nebylo dostatečně a včas připraveno (dodávám: jako by nebylo o návratu rozhodnuto už před lety!). Pentagon prohlásil, že "vybudovat dočasné ubytování bz stálo miliony dolarů navíc".

Na závěr snad ani není třeba dodávat, že udržování -- a odklad se téměř rovná posílení -- amerických vojsk v Evropě odpovídá plánům na budování základen v ČR a v Polsku. Protože je zhola nepravděpodobné, že příští prezident, demokrat(ka) či republikán, na těchto plánech něco změní, víme už nyní, s čím v tomto ohledu počítat.

Ti z nás, kdo jsou proti radaru v naší zemi, by už nyní měli naléhavě pomýšlet na formu odporu, až parlament schválí příslušné smlouvy s USA. Řeči Zelených, že nebudou hlasovat pro smlouvy pouze dvoustranné, jsou totiž právě jenom řečmi.