26. 10. 2007
POZNÁMKA NA OKRAJ:Iluze o neutralitě prodavačů, aneb Pochybná jistota kupcůVýrobci značkového zboží poskytují velkým zákazníkům nejen slevy z cen, ale taky zadarmo dodatečný personál, ten by ovšem měl prodávat jen zboží té odpovídající značky. Vy asi znáte to, co Ulrike Demmerová v časopise Spiegel Online vyhlásila jako novinku, mne to ale rozesmálo, protože byla to krásná ukázka toho, jak jsou naivní lidé, když si myslí, že placení prodavači mají být přece neutrální a mají zapomenout na zájem svých zaměstnavatelů i na vlastní kapsu. Začněme ale od začátku. |
Že výrobci značkového zboží poskytují velkým zákazníkům nejen slevy z cen, ale taky zadarmo dodatečný personál, to alespoň pro zasvěcence nic nového není. Kdo se tomu diví, ten asi taky neví, že v některých oborech je normální, platit za prostor, kde je vystaveno zboží, a také za police v obchodech metrový nájem. Že se Demmerová pohoršuje, že prodejcům výrobci zadarmo poskytovaný personál není jako takový označovaný, to dokazuje, že tato dáma opravdu neví, jak to v takovém obchodním domě chodí. Tam jde o kšeft a lidé, kteří tam pracují, nejsou skupina neutrálních nezávislých poradců. Asi by se divila ještě víc, kdyby věděla, že se může stát, že tito podle ní neutrální poradci v obchodních domech zákazníky často odrazují od koupi zboží, které doporučují nezávislé spotřebitelské časopisy, a nabízejí jim namísto toho zboží značkové. Je to naprosto logické, protože v obchodě nejde o to, aby se dosáhlo kvality, ale aby se vydělaly peníze, a to za každou cenu. Příklad? Prosím: Existují obchodníci, kteří vyplácejí svým prodavačům nejen základní plat, ale také prémie. Ale základem takové prémie už není jako kdysi jen obrat, ale také dosažený zisk. Proto v některých případech se prodavačům oznamuje, kolik dostanou za prodané zboží, ve větších obchodech to mají také někdy uvedeno na policích se zbožím či na nálepce každého artiklu. A není divu, že je v některých obchodech zboží, o němž se očekává, že by ho prodavači raději vlastně prodávat moc neměli. Při tom je zajímavé, že obzvlášť prohnaní šéfové za některé prodané zboží prodavačům nedávají prémie a dokonce jim účtují záporné částky, které jim z prémií strhávají. Život není peříčko a proč to mělo být v životě kupců jinak, a to ještě k tomu v kapitalistickém systému, kde se má všechno řídit podle zásady maximalizace zisku? Jasně, někteří prodavači vám opravdu chtějí v obchodě pomoci, v některých případech jim to ale vedení obchodního domu zrovna neulehčuje a někdy to dokonce znemožňuje, a to tehdy, když prodavači jsou trestání odebráním prémií za to, že řeknou pravdu. Přitom prodavači ty prémie potřebují pro živobytí. Vzhledem k tomu, že vím, že se tohle děje, jsem v některých dobře organizovaných obchodem poněkud znejistěn. Nevím, jak to je v jednotlivých konkrétních případech a ptát se personálu, to asi ani Demmerová neměla na mysli. A co vy, ještě důvěřujete tomu, co vám budou v obchodech prodavači radit? Přeju vám to, možná někdy přijdete o peníze, ale za to budete mít mnohem častěji dojem, jak dobrou koupi jste to vlastně pořídili... |