Vykládal o fyzické nemožnosti rasizmu v bývalé koloniální velmoci. Jeho výklad, který má svoji logiku, ztratil na pravdivosti v listopadu roku 2004, kdy se po vraždě Theo van Gogha muslimským přistěhovalcem, udály rasové bouře nevídaného rozsahu. Musím se opět vrátit k "Herrenvolku" a jeho Norimberským zákonům. Co bylo podstatou nacionálně- socialistického hnutí, které pobláznilo miliony německých občanů? Bylo to přesvědčení o nespravedlivém Versailleském míru, míru na výhradní účet Německa. Bylo to přesvědčení o jeho překonání "národní" hrdostí, mýtem o krvi a půdě. Mýtem o výjimečnosti. Jak se lišil Theo van Gogh, když mluvil, psal a přednášel o muslimech výhradně jako o "kozomrdech" (geiteneukers). Jenže s právem vyjádřit jakýkoli svůj názor se nedruží povinnost nechat si líbit -- v rámci této svobody vyjadřování -- jakékoliv nestoudné urážky. Nedůtkliví křesťané protestovali bezzubě peticemi a kázáními v kostelích. Nedůtkliví židé vláčeli van Gogha donekonečna po soudech za antisemitismus. Nedůtklivý muslimský fundamentalista mu prohnal pár kulek tělem a na hruď mu přibodl text z Koránu.

Ptám se sám sebe a také redakce Britských listů jaký bude vývoj v Česku, když se odvážíme publikovat články typu Omyl stínové ministryně pro ženu a rodinu , který osamělé rodiče ostrakizuje na okraj společnosti (můžete si za to sami, proč by to měla řešit společnost) a zavádí vysoce latentní rasizmus ...kolik matek bude určovat za otce svého dítěte muže, který dlouhodobě nepracuje a je bez prostředků, sedí v kriminále, je stíhaný, hledaný, žije v cizině. Kolik takovýchto matek, občanek EU, se usídlí v ČR a bude uvádět jako otce svých dětí muže z Rumunska, nepřijdou i ženy z Paříže s tím, že otec žije v Alžírsku...

Tím chcete pane Eismane říci, že jsou to také "kozomrdi"?