Explicitně jde o tyto okruhy:
- Dikuse o zdravotních rizicích soustředěného záření 10 GHz (např. vedlejších laloků radaru) pomíjí zcela to hlavní: sílu hlavního paprsku a jeho možný vliv na to, co může zasáhnout při malé elevaci. Otázka: Jak vysoko platí normy? Je jimi vůbec nějak ošetřen prostor nahoře? Či pár set metrů nad zemí lze dělat cokoliv a normy neplatí? Vojsko má výjimku? Pokud je energie hlavního paprsku pro organismy letální, tak jak daleko? Pokud není a má jiný vliv, tak jaký? Až kam?
Zpráva hlavního hygienika ČR MUDr. Michaela Víta a hlavního hygienika AČR plukovníka MUDr. Petra Navrátila z atolu Kwajalein tento fakt trestuhodně pomíjí.
V přístupných dokumentech o základnách USA se objevují rozsáhlé studie o vlivu na životní prostředí (pdf o mnoha set stránkách dostupné na webu). Předpokládám, že podobné by měly vzniknout i zde před podpisem smlouvy. Bohužel to jsou základny kombinované a samostatný vliv relativně "nového" XBR radaru je obtížné najít. Přesto jsem našel následující bod v seznamu možných rizik explicitně zmiňující tažné ptáky (výsledky jeho analýzy neznám):
Ground-Based Midcourse Defense (GMD)
Extended Test Range (ETR)
Final Environmental Impact Statement
Volume 2 of 3: Chapters 5-8
S-W-0088-1
Concerned about the powerful transmitters that are being used to track the targeted
objects. Feels that Airborne laser and other missile systems are unsafe and have
caused many health problems. What the effects on migrating birds?
Health hazards
Among more speculative hazards, at least one in particular is well known and documented. As the Lens (vision) of the eye has no cooling blood flow it is particularly prone to overheating when exposed to microwave radiation. This heating can in turn lead to a higher incidence of cataract in later life. A microwave oven with a warped door or poor microwave sealing can be hazardous.
- Na ochranu přírody máme ministerstvo a specializovaná pracoviště s odborníky. Že by je tak triviální věc jako je možný přímý vliv na létající živočichy (přinejmenším na chráněné či zvláště chráněné druhy, kde ze zákona asi mají konat) nenapadla? Buď nemají přehled (řečeno jemně) nebo, co když to někoho napadlo, ale zájem byl o tom nemluvit? Obojí je samozřejmě víc než špatné. Předpokládám, že právě zde by měla existovat rešerše k dané problematice, nebo by měly být zadány práce k objasnění takového vlivu dříve než bude uzavřena smlouva.
Odpovídající články z takové rešerše bych si jistě rád prostudoval, stejně jako relevantní práce získané při pracovních cestách poslanců a dalších odborníků na Atoll Kwalajlein.
- Předpokládáme-li, že soustředěná energie hlavního paprsku ovlivňuje živočichy, pak s klesající elevací narůstá pravděpodobnost "zásahu" létajícíh živočichů (kroužící nebo vysokotahnoucí ptáci, netopýři, hmyz) a rozšiřuje se nebezpečná zóna. Ještě 100km daleko je při nejnižší uváděné elevaci (2 stupně) "zasažena" výška, kterou některé ptačí druhy využívají. O minimální elevaci paprsku, intenzitě využití těchto nízkých úhlů a zajištění, aby elevace nemohla ještě více klesnout, se jaksi vůbec nemluví. Lze si představit, že by radar nehledal nazdařbůh po obloze (jak bohužel se opticky zdá z některých obrázků při zaměřování již letící rakety).
Jakou denní rutinu u radaru můžeme očekávat?
Je nutné udržovat systém, testovat atd. V době bez zvláštního mezinárodního napětí by nejspíše mělo smysl sledovat především obzor (obíhající družice první výstrahy mají hluchá místa). V době pohotovosti je zase zajímavý především horizont.
Jak lze vyloučit, že by obsluha v krizi nebyla v pokušení ještě úhel zmenšit?
Přímé zachycení co nejtěsněji u obzoru jistě přidává výrazně čas na protiakci a delší monitorovaná dráha upřesňuje parametry výpočtu! To však zásadním způsobem rozšiřuje zónu, kde se vyskytují létající živočichové.
Na stánce MNO je obrázek, kde antiraketa zasahuje cíl kdesi u Kavkazu. (str 13). Poněkud realističtější obrázek má zásah nad východní částí Černého moře. Oba zřetelně dokazují, že předcházející analýza dráhy rakety - tedy hlavní funkce radaru proběhla opakovaným zaměřením, možným jen při nejnižších elevacích! První zachycení se předpokládá na hranici uváděného dosahu tedy 2500 km (to je již asi 1300 km od Iránu, systém stejně propočítává až jednodušší balistickou dráhu po dohoření motorů). Tečna k Zemi v Brdech je pro takový bod asi 470 km nad zemí, připočteme-li uváděnou "bezpečnou" minimální elevaci 2 stupně je to pro maximální dosah radaru ještě o dalších 160 km výše! O kolik výše je asi apogeum balistické rakety zamířené na Evropu?
Tyto údaje naznačují, že hlavní paprsek radaru bude především soustředěn okolo nejnižších možných elevací! (S trvalou snahou jít co nejníže?) Roli pak mohou hrát omezení daná obzorem, např. kóta Třemšín (s nejnižším bezpečnostním odstupem?). Vymezit nejohroženější prostory je poměrně velmi jednoduchý úkol pro jakékoliv pracoviště GIS s přesným DEM (digital elevation model). To jistě bylo jednou z prvních analýz projektantů. O tom, že půjde o letovou zónu mnohých ptačích druhů, není pochyb.
Autor je profesionální ornitolog
Tento dopis byl zaslán na adresy poslanců Lišky, Vlčka, Zaorálka, Rabase, Ambrozka, Haška, Filipa, Paroubka, Kováčika, Tejce, Svobody, Parkanové
, dále Janu Kellerovi, starostovi obce Trokavec Neoralovi, redakcím TV Prima, ČT, iHNed, iDnes, redakci Novinek, Práva, redakci Britských listů a na MZ ČR |
